Právně i v ulicích, respektive na staveništích, chtějí vzdorovat angažované skupiny Američanů obnovené výstavbě sporných ropovodů Bakken a Keystone XL. Hovoři o tom řada zpráv, které reagují na úterní krok nového prezidenta Donalda Trumpa, jenž budování obou energovodů přerušené za Baracka Obamy opět formálně podpořil.

Na ropovodu Bakken známému též jako Dakota Access Pipeline (DAPL) se nepracuje od konce minulého roku. Právě tento ropovod proslavily protesty siouxských kmenů, kterým přetínal posvátná místa a ohrožoval vodní zdroje v rezervaci Standing Rock.

Výstavba ropovodu Keystone XL byla zastavena přímo Obamou v roce 2015 po kampani ekologických organizací, jež dokazovaly, že USA tento energovod nepotřebují a že podobné projekty jen komplikují boj s klimatickými změnami.

Trump chce teď práce na obou projektech obnovit a jejich dokončením přispět — dle svého mluvčho — k rozšíření ropné infrastruktury, snížení nezaměstnanosti, podpoře ekonomického růstu a zajištění dodávek energií po celé zemi.

Podle odpůrců však oba ropovody žádnému veřejnému zájmu výrazněji neposlouží a profit přinesou zejména investorům.

„Celé je to past (...) Stavba infrastruktury spojené s fosilními palivy má především učinit miliardáře ještě bohatšími, přičemž náklady má nést celá společnost,“ uvedla pro NBC výkonná ředitelka ekologické organizace Greenpeace Annie Leonardová s narážkou mimojiné na fakt, že sám Trump je na dostavbě ropovodů finančně zainteresován.

„(My z Greenpeace) budeme oběma projektům bránit veškerou svojí silou,“ doplnila Leonardová.

Siouxové na nohou

Fakticky živo je po úterku zvláště v Dakotě, kde zůstalo od podzimu na 500 odpůrců stavby v protestních kempech. V oblasti se stále demonstruje a každý týden je hlášeno i několik menších střetů s policií. V minulém týdnu bylo například v souvislosti s protesty zatčeno pětatřicet osob.

Zástupci místních siouxských kmenů zatím nechtějí, aby se k jezeru Oahe sjížděly znovu tisíce lidí z celé země, jež zde protestovaly na podzim. Jednak eventuálnímu obnovení stavby musí předcházet ještě několik administrativních kroků, a tedy nehrozí, že začne okamžitě, jednak je v oblasti hodně sněhu a jednak i samo protestní táboření zatěžuje dle indiánů přírodu.

Podle reportérů, kteří dorazili do oblasti v minulých dnech, je ovšem odhodlání bojovat na místě mimořádné. „Neskončíme, dokud nebudeme mocí přijít na místo, kde se kope, a na vlastní oči se nepřesvědčíme, že se se stavbou skončilo,“ řekla Adamu Levinsonovi z Al Džazíry Heather Sheppardová-Watersová, jedna z dakotských Siouxek.

„Očekáváme, že to tu bude brzy zas intenzivní. Sázky se zvyšují,“ uvedl Forest Borie, jeden z obyvatel protestního tábora, pro Terraye Sylvestera z Reuters.