Chci přispět X

Skvělý Justin, hrozný Trudeau

Oblíbený kanadský premiér má dvě tváře. Která z nich nakonec převáží? Záleží i na tom, jak zareaguje na eskalující protesty proti ropovodu Kinder Morgan.

Pato_kaj

Josef Patočka

26.10.2016 08:14

Související

Justin Trudeu je miláček. Těžko dnes ve světové politice hledat lídra, který by vzbuzoval univerzálnější nadšení. Po necelém desetiletí vlády šedivého konzervativce Stephena Harpera přinesl do kanadské politiky svěží vítr a styl.

Zvítězili „duhy a jednorožci,“ Kanada má „úchvatnou vládu,“ která si i rok po nástupu udržuje podporu až dvou třetin voličů.

Není tedy divu, že i u nás vzbuzuje mezi pokrokářsky naladěnými lidmi, zejména v kontrastu s našimi politiky, nadšení: jeho „imidž“ hollywoodské hvězdy v reklamě na žvýkačky je odzbrojující. Přijímá uprchlíky s otevřenou náručí, mluví o změně klimatu jako zapálený ekolog, do své vlády jmenoval polovinu žen a když se jej ptali proč, kovbojsky opáčil: „protože je rok 2016.“ Kéž bychom i my měli takového premiéra!

Realita Trudeauova vládnutí je ale podstatně temnější než stovky sluncem prozářených selfíček s Kanaďany, kterými se proslavil sympaťák Justin. Jak se mu již v srpnu posmíval komentátor Huffington Postu James de Fiore: „O nepěkných aspektech politiky své vlády raději nemluví, ale no páni, nevypadá bez košile fantasticky?“

Trudeau ale ve skutečnosti v mnoha kritizovaných praktikách Harperových konzervativců pokračuje: nezastavil prodej zbraní Saúdské Arábii a Kanada je za jeho vlády druhým největším dodavatelem zbrojního materiálu na Blízký východ (ačkoli právě ony zbraně z něj Trudeauem přijímané uprchlíky ženou a navzdory jeho mírové rétorice.)

Nesplněn zůstává rovněž příslib reformy kontroverzního protiteroristického zákona přijatého konzervativní vládou, který zásadně rozšířil represivní pravomoci policie a umožňuje tajným službám mnohem snáze a efektivněji sledovat jednotlivé Kanaďany a shromažďovat o nich citlivé informace.

Na jednu stranu liberál, na druhou pokračovatel programu konzervativců. Repro DR

Hrdinské řeči na loňské klimatické konferenci v Paříži a úzkostlivě budovaný obraz klimatického lídra pak kazí Trudeauovi špinavá skutečnost, že právě jako Harper umlčuje a vyhazuje ze státních služeb klimatology, napomáhal bez uzardění schválení kontroverzní Transpacifické dohody o volném obchodu (starší sestry nechvalně proslulého TTIP) a především: v tichosti a klidu schvaluje Harperem připravenou výstavbu nových ropovodů a plynovodů. Právě ty jsou teď v Kanadě zdrojem pozoruhodné kontroverze.

Kdy se mu to vrátí?
Děvětadevadesát studentů se nechalo toto pondělí zadržet před kanadským parlamentem na protest proti plánu Trudeauovi vlády schválit v prosinci výstavbu ropovodu Kinder Morgan. Ten by měl přepravovat ropu z dehtových písků v centrální Kanadě na pobřeží Pacifiku: jeho odpůrci upozorňují, že způsobí stejné emise jako 34 milionů nových aut a prakticky tak znemožní Kanadě naplnit své emisní cíle, přislíbené v Paříži.

Kritizují navíc, že by se díky ropovodu zásadně zvýšilo riziko ropné havárie v ekologicky cenné oblasti pobřeží Britské Kolumbie (obsluhovat by jej musely čtyři stovky tankerů ročně) a že je potrubí prosazováno navzdory nesouhlasu místních původních obyvatel i starostů blízkých měst.

Studenti mají chytrou strategii: záměrně zdůrazňují své mládí, protože ví, že bude premiéra bolet. Byly to právě především hlasy drtivé většiny nejmladší skupiny voličů, které Trudeaua k moci vynesly. V prohlášení, v němž trojice studentů důvody pro své rozhodnutí podstoupit zatčení vysvětluje, posílají sympaťákovi jasnou zprávu: nemysli si, že ti tohle projde. Buď se rozluč s ropovodem, nebo naší podporou. A vybereš-li si ropovod, uděláme všechno pro to, aby ti to mladí za tři roky spočítali.

Trudeau zosobňuje klasický paradox: je vlastně skutečně v něčem lepší politik, který s příslibem zásadní změny vystřídá nepokrytě ohavnou a zpozdilou garnituru, aby pak v praxi v zásadních tématech reálně pokračoval v jejím programu – a celé to dál maskuje chytrou sebepropagací a zářivým úsměvem?

Kanadským pokrokářům způsobuje tento protiklad nemalé problémy – mnozí umírnění liberálové kritiku Trudea odbývají s odkazem na to, že Harper byl ještě horší. Poukazovat na přešlapy vlády není populární a tlačit ji k plnění velkolepých příslibů proto nelehké.

Zkušený pozorovatel klimatické politiky, novinář Kevin Grandia, ale v National Observeru upozorňuje na skutečnost, že Trudeau se může nakonec podporou ropovodů šeredně spálit. Premiér podle jeho názoru sází na to, že dokáže křeslo v následujících volbách obhájit „rozkročením se“ nad politickým středem – zatímco levici si chce udržet svým stylem, vstřícností k ropnému průmyslu chce „vykrást“ hlasy Konzervativcům.

To je ale podle Grandia nemoudré – zatímco levicoví konkurenti liberálů z Novodemokratické strany jsou v úpadku, Konzervativci jsou silní, konsolidovaní a získávají již dnes pro příští kampaň rekordní objem finančních prostředků.

V tomto kontextu je tedy inspirativní studentská kampaň proti ropovodu Kinder Morgan zacílena správně: zvyšuje pro Trudeaua politickou nákladnost jeho schválení a může způsobit, že nakonec otočí. To by ukazovalo, že chytrou mobilizací je možné Trudeaua „zleva“ nutit, aby se začal v činech řídit vlastními slovy.

Pokud se to nepodaří, může podle Grandia skončit Kanada v roce 2019 neslavně: s roztříštěným levým spektrem a konzervativní většinou zpátky v sedle. Ať už si tedy budeme nakonec pamatovat spíše „skvělého Justina“, nebo „hrozného Trudeaua,“ můžeme věřit, že se mu jeho nekonzistentnost nakonec vrátí.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.