CETA, mladší sestra TTIP

Radek Kubala navštívil na konci minulého týdne Bratislavu, kde se protestovalo proti CETA, obchodní dohodě mezi EU a Kanadou. Ve svém textu přibližuje, co konkrétně se na místě dělo a proč je dohoda CETA důležitá.

A12

Radek Kubala

26.09.2016 14:33

Související

„Prosím vás, co je to ta CETA,“ ptá se mě asi sedmdesátiletá paní při pohledu na třicítku zeleně oděných lidí s transparenty proti úmluvám TTIP a právě CETA. Trpělivě paní vysvětluji, že se jedná o obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Kanadou, která podle odpůrců přinese mimo jiné zvýšení moci nadnárodních korporací nad státy, snížení kvality jídla, ochrany životního prostředí a práv pracujících.

A že se o ní jedná tento čtvrtek a pátek zde v Bratislavě. „My Slováci nic neumíme. I protestovat za nás musí Němci,“ naráží paní na to, že skupinka protestujících shromážděných opodál mluví výhradně německy. Skupinku nicméně doplní postupně další zhruba dvacítka lidí, kteří odejdou před hotel Saffron, kde jsou ubytováni evropští ministři zahraničí na neformálním mítinku Evropské rady.

Asi hodinu se společně skanduje, lidé se střídají s nachystanými řečmi. Na místě jsou zástupci německých i slovenských Přátel Země, britských Global Justice Now a místní aktivisté. „Hlavní demonstrace bude zítra ráno,“ slibují organizátoři protestu ze slovenského občanského sdružení Utopia.

Proč právě CETA
Jednání o Komplexní hospodářské a obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Kanadou, též známé jako CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement), začalo už v roce 2009. Jednání iniciovala Kanada, pro kterou se jedná o největší smlouvu od dob Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) z počátku devadesátých let. Komentátoři jí však nejvíce připodobňují smlouvě ACTA, kterou Evropský parlament před čtyřmi lety odmítl ratifikovat.

V současné době je již na stole výsledný text dohody a zástupci Evropské unie, Kanady a jednotlivých členských států začínají vyjednávat o jejím podpisu. Podle obhájců smlouvy pomůže nastartovat ekonomický růst a přinese nová pracovní místa. Její kritici však upozorňují, že tyto předpoklady nemají dostatečné faktické podložení.

Naopak studie skupiny ekonomů z Tuftovy univerzity dokládá, že smlouva naopak bude zásahem do pracovních práv a povede k propouštění a snižování mezd v Kanadě i Evropě. Stejně tak kritici upozorňují, že smlouva předává další díl moci do rukou nadnárodních korporací. Nejčastěji o ní mluví jako o mladší sestře transatlantické dohody TTIP, kterou Evropská komise vyjednává se Spojenými státy.

Nebezpečí arbitráží
Právě CETA hodně napoví, jak může vypadat i TTIP. „Obchodní dohoda s Kanadou splňuje naše nejhorší očekávání, kterých se bojíme u TTIP. Obsahuje arbitrážní doložku ISC, kvůli které vzniká nový a nedemokratický soudní systém, kdy korporace mohou žalovat stát, který se rozhodne regulovat její podnikání,“ říká známý český aktivista Jan Majíček z iniciativy Stop TTIP.

CETA sice umožňuje jednotlivým státům se u arbitráže odvolat, ale náklady za odvolací řízení nesou právě státy. Z minulosti známe několik příkladů, kdy nadnárodní korporace získaly díky arbitrážím peníze od (nejen) evropských zemí.

Mezi nejznámější případy patří pokus tabákového koncernu Phillip Morris, který žaloval Nový Zéland za umístění obrázků zničených plic na krabičky od cigaret, nebo kanadské firmy TransCanada, která zas žalovala Spojené státy o ušlý zisk za to, že nedostaví ropovod Keystone XL.

„Arbitráže nejčastěji využívají korporace, které mají sídlo v daňových rájích a mnohdy žalují právě stát, odkud původně pocházejí. Česká republika patří k nejžalovanějším státům vůbec. Nejčastěji přistupujeme na mimosoudní dohodu, kvůli čemuž vyplácíme korporacím naše veřejné peníze,“ pokračuje Majíček. Zvláště odstrašujícím příkladem je zde i český senátor Ivo Valenta, který chtěl prostřednictvím své kyperské firmy žalovat jako zahraniční investor u arbitráže Českou republiku kvůli regulaci hazardu.

Dalším problematickým bodem je regulatorní spolupráce, která je v CETA přítomna. „Smlouva zavede tzv. Kooperativní regulační fórum, které bude posuzovat připravované regulace na úrovni Evropské unie i jednotlivých států. Všechny návrhy regulací budou předloženy tomuto fóru dopředu, bude se o nich jednat dříve, než vůbec dojdou do parlamentů,“ dodává Majíček. Regulatorní spolupráce podle něj ohrožuje práva pracujících, ale i standardy na kvalitu potravin a ochranu životního prostředí

Páteční protesty

V pátek ráno se na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě potkává zhruba tři sta lidí ze čtrnácti zemí Evropy. Někteří se před začátkem demonstrace pokouší dostat blíž k budově filharmonie, kam právě přijíždějí zástupci Evropské unie a Kanady, aby jednali o obchodní dohodě. Protože na projíždějící auta pokřikují protestní hesla a vytahují transparenty, policie je vytlačí zpět na náměstí.

Demonstrace se kromě protestujících z předchozího dne zúčastní ještě menší delegace z Maďarska, Polska či Chorvatska. Největší zastoupení však kromě německých Přátel Země mají rakouští odboráři, kteří přijeli dvěma autobusy. Naopak vlajky českých a slovenských odborových organizací bychom hledali marně.

Čest slovenských odborů zachraňuje předseda Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Anton Szalay, který demonstraci zahajuje proslovem. „Mám pocit, že slovenští odboráři přistupují k tématu obchodních smluv hodně vlažně. Mají potenciál mobilizovat tisíce lidí v celé zemi, ale nevyužívají toho. Přitom za co jiného by měli odboráři bojovat, než proti dohodám omezujícím práva pracujících,“ vysvětluje mi jeden z organizátorů protestu Peter Vittek z občanské organizace Utopia.

Nečinnost českých a slovenských odborových a ekologických organizací v problematice obchodních smluv TTIP a CETA je v ostrém kontrastu s aktivitou podobných organizací na západě. V Německu například minulý víkend protestovaly statisíce lidí po celé zemi, ve středu deset tisíc lidí pochodovalo Bruselem.

Způsob přijetí dohody
Kontroverze vyvolává i způsob, jakým bude CETA schvalována. Ačkoliv jí musí ratifikovat všechny členské státy Evropské unie, některé její části mohou vejít v platnost již při přijetí Evropským parlamentem. Podle Evropské komise půjde pouze o ty části, které mohou státům bezprostředně prospět.

Není ani jisté, jestli všechny státy Evropské unie smlouvu přijmou. Na začátku týdne se proti smlouvě ostře ohradil rakouský kancléř a současně předseda sociálních demokratů Christian Kern. Proti je dlouhodobě i valonský parlament v Belgii a řada členských států má vůči smlouvě drobné výhrady. Právě Rakousko a Belgie mohou být podle analytiků pomyslným katem jednání.

Naopak smlouvu podporují velké státy, jako jsou Německo a Francie. V Německu se jako důležitá jeví pozice tamních sociálních demokratů, kteří smlouvu podpořili na setkání širšího vedení minulé pondělí. Obchodní smlouvě vyjádřil podporu i francouzský prezident Hollande, přitom v případě TTIP stojí Francie tvrdě proti.

Budoucnosti obchodní smlouvy mezi Evropskou unií a Kanadou je tak stále nejistá. Podle analytiků budou chtít obě strany smlouvu podepsat už letos v říjnu. Dosud však není jasné, jestli jí jednotlivé státy ratifikují a kdy případně začne smlouva platit. Protestující na každý pád slibují, že Bratislava je pouhým začátkem akcí proti oběma obchodním smlouvám, které mohou určit vývoj Evropy na desetiletí dopředu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.