TTIP, CETA a nenápadný půvab globalizace

Přinášíme vám pilotní ze seriálu textů o vrcholícím projednávání dohody TTIP. Makroekonom Jiří Šteg se v něm pokusí zpřístupnit jednotlivá zákoutí největší dohody všech dob.

248-4880_img

Jiří Šteg

09.05.2016 08:00

Téměř dvacet let od (ne)slavného konce vyjednávání o Multilateral Agreement on Investment a před čtvrtým výročím zamítnutí dohody ACTA v Evropském parlamentu zesiluje souboj o jejich následovníky – dohody CETA a TTIP.

Nejen řízené skomírání Světové obchodní organizace (WTO) je již delší dobou vhodnou záminkou pro vytváření různě konstituovaných obchodních a integračních bloků, které rýsují budoucí kakofonickou podobu multilaterálního světa. V bude hrát prim akord mocenských zájmů největších zemí a hospodářských zájmů největších korporací…

Organizace Greenpeace v tomto týdnu zveřejnila několik uniklých dokumentů, které poodhalují zákulisí vyjednávání o smlouvě TTIP – Transatlantické obchodní a investiční dohodě mezi USA a EU. Za poněkud nezáživným čtením se skrývá řada nebezpečných detailů, které lze odhalit pouze při dobré znalosti „eurořeči“ a mechanismů, které v EU od přijetí Lisabonské smlouvy pomalu, ale jistě vzdalují toto uskupení od původních úctyhodných záměrů a cílů.

Výsledkem tohoto vývoje je nejen faktická eroze demokracie, ale i neschopnost přijímat v nejlepším slova smyslu racionální a pragmatická řešení, se kterými by se mohli občané EU identifikovat a která by byla v jejich prospěch.

Bezprostředními problémy institucionální konstrukce EU daly vzniknout novým mechanismům, které přenášejí rozhodování z veřejného prostoru do prostorů zhusta nelegitimních, byť formálně legálních.

Původní vznešené cíle otců zakladatelů – narýsované ostatně na hospodářském půdorysu Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) – se stále více dostávají do vleku zájmů velkých korporací a živoří na okraji eurounijní reality, jak jsme toho svědky například u kohezní politiky.

Zvláštní a poněkud třaskavou směsí silového centralizovaného rozhodování, faktické absence reálných nástrojů a lobbistických tlaků nejrůznějších nejen ekonomických skupin, si sama EU připravuje horké chvilky. Sama sebe tak významně oslabuje. Příkladů z nedávné minulosti není málo: události kolem Řecka, běženecká krize, ukrajinský konflikt. V každém z nich se odráží jiný typ slabosti respektive nedokonalosti EU, některé z nich se navíc vzájemně kombinují, respektive multiplikují…

Organizace Greenpeace v tomto týdnu zveřejnila několik uniklých dokumentů, které poodhalují zákulisí vyjednávání o smlouvě TTIP. Foto epthinktank.eu

V případě Řecka to je upřednostnění krátkodobých ekonomických zájmů vybraných finančních institucí, v případě běženecké krize je to absence alespoň elementární funkcionality, v událostech na Ukrajině pak absence realistické strategické geopolitické úvahy.

Nekonsolidovaná EU se namísto snahy o vlastní nevyhnutelné rekonstrukci pouští do dalších a dalších dobrodružství, kterými riskuje marginalizaci a zánik svůj, ale i hodnot, které chtěla a měla reprezentovat.

Příkladem jsou jednání Evropské komise o takzvaných mezinárodních obchodních smlouvách, jejichž nejvýraznějším příkladem jsou smlouvy CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement) s Kanadou a TTIP se Spojenými státy.

Jejich téma se objevuje v českém mediálním prostoru jen okrajově, mainstreamová média se mu prakticky nevěnují a veřejnoprávní televize občas provede úlitbu vyváženosti formou relativně povrchní diskuse. Významné akce, jakou byla například únorová konference ve sněmovně, přechází ostentativním nezájmem.

Ve srovnání s Německem a Francií, kde probíhá ve veřejném prostoru rozsáhlá diskuse, jsou pro Českou republiku smlouvy CETA a TTIP v podstatě nezajímavým tématem. Události kolem jejich vyjednávání a případném přijetí přitom budou mít významný vliv na naši budoucnost i na celou Evropskou unii.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.