DiCaprio dokázal víc, než by se dalo očekávat

Josef Patočka

Leonardu DiCapriovi se podařilo do filmu Before the Flood propašovat podvratné teze i smělé požadavky a spojit vážné varování s uměřeným optimismem.

DiCapriův dokumentární snímek „Before the Flood,“ v České distribuci nesmyslně přejmenovaný na „Je s námi konec?“ můžeme již teď nepochybně označit za nejdůležitěšjší ekologický snímek od dob Goreovy Nepříjemné pravdy.

Můžeme to tvrdit proto, že každý jiný překoná svým dosahem: tvůrci jej totiž zveřejnili k zhlédnutí zdarma v pětasedmdesáti různých jazycích. A můžeme to tvrdit, protože žádný jiný v dohledné době nemůže mít mít tak všeobecně oblíbeného vypravěče. DiCaprio je poté, co si svou rolí v Revenantovi konečně vydobyl vytouženého Oscara, pravděpodobně na vrcholu své popularity.

Za to, že se rozhodl tuto pozornost strhnout k nejzávažnější hrozbě dneška, mu náleží všechna čest. Ještě cennější je ale způsob, jakým to dělá. Výsledkem je osobní, hodnotný film, svou povahou vhodný pro školní projekce — a s nemalým potenciálem proměnit ortodoxní přístup k řešení ekologických problémů.

O klimatu bez křídy a tabule

V úvodu zmíněný film Ala Gorea Nepříjemná pravda byl paradigmatickým ekologickým snímkem v době mého dospívání. Gore byl pionýrem, který mezi prvními plně zhdonotil rozsah blížící se krize. Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta USA se rozhodl zasvětit zbytek života šíření povědomí o její závažnosti. Už sám název jeho filmu ale napovídá, proč si z něj většina lidí pamatuje zejména komický zdvižný vozík, na němž se bývalý viceprezident s ukazovátkem vznáší k tajícím ledovcům.

DiCaprio ve filmu vzpomíná, jak jemu samotnému Gore během návštěvy bílého domu takovou přednáškou problém změn klimatu představil: nakreslil mu diagram ohřívající se atmosféry křídou na školní tabuli. Právě proto se zřejmě v Goreově podání téma změn klimatu stalo tak nepopulárním — zapsalo se jako „povinný předmět“. A věrohodnosti sdělení nepochybně nepomohlo, že údajně největší krizi dějin film nakonec navrhoval řešit výměnou žárovek a kratšími sprchami.

Before the flod je neobyčejně cenný tím, že se Goreovo poučování ani na moment nepokouší napodobit. Jeho osou není učivo, ale příběh — veskrze osobní a proto přesvědčivý. Příběh chlapce, v němž ekologickou citlivost vypěstovali rodiče (a obraz Boschova „lidstva před potopu“ na dětskou postýlkou). Který se náhodou stal slavným hercem. A který se naučil chápat své privilegium jako zdroj odpovědnosti k světu, jež mu to umožnil.

Pokorná pravda

×
Diskuse
JP
November 9, 2016 v 14.14
Je tomu skutečně tak, že vlastní pohled na ekologická dramata této planety člověka osloví mnohem bezprostředněji, nežli pouhá znalost suchých faktů. I když ve věci samotné je to vlastně totéž.

Mnou osobně snad nejvíce otřásl pohled na ten docela obyčejný provaz, na jehož délce se ukázal vyslovený propad arktického ledovce o celé desítky metrů oproti stavu ještě před několika málo lety. A pohled na kouř z vypalovaných indonéských lesů, kde místo prastarých dešťových pralesů nyní zejí nekonečné holiny sloužící k produkci laciného palmového oleje.

Jsou to právě takovéto obrazy, kdy člověk už nemůže zavřít oči před tím, že se řítíme do záhuby. A že si za to můžeme sami, svou vlastní pasivitou a pohodlností.
JN
November 10, 2016 v 9.50
Švýcarská organizace Bruno Manser Funds
zaměřená na ochranu malajských deštných pralesů žádá od Leonarda DiCapria vrácení peněz, jež získal od pochybné malajské společnosti 1MDB na vznik filmu Vlk z Wall Street. Zpět by je podle Švýcarů měla získat malajská veřejnost.

Na propojení společnosti 1MDB s Leonardem DiCapriem upozornila švýcarská charitativní organizace Bruna Mansera, jejímž hlavním cílem je bránit kácení deštných pralesů na malajském ostrově Borneo. „Jsme hluboce znepokojeni, že Leonardo DiCaprio a jeho nadace přijali peníze, které pocházejí z malajské korupce. Je to v úplné opozici k tomu, co Nadace Leonarda DiCapria deklaruje jako své cíle,“ uvedl ředitel švýcarského fondu Lukas Straumann.

Šéf charity hollywoodského herce také obviňuje z dvojího metru. V době, kdy se Nadace Leonarda DiCapria (LDF) snažila zachraňovat poslední zbytky pralesa na indonéské Sumatře, o několik set kilometrů dál fond 1MDB pralesy kácel.

„Malajští politici získávají miliardy z kácení deštných pralesů. Některé z těchto peněz pak šly přímo do Leovy kapsy,“ kritizoval herce ředitel Manserova fondu Straumann

Zdroj:http://www.lidovky.cz/vrat-miliardy-ziskane-z-malajske-korupce-zada-dicapria-fond-na-ochranu-destnych-pralesu-gt5-/zpravy-svet.aspx?c=A160902_145319_ln_zahranici_fas
Souhlasím.

DiCapriův "Before the Floot"
a film dvou mladých polských dokumentaristů TVP "Krev mučedníků"
jsem zatím považoval za to letos nejlepší z dokumentů.

Teď bych k tomu přidal i jeden dokument.z jiného soudku.
Zahraniční zpravodajka CNN Arwa Damonová a její kameraman se vydala s jednou z prvních jednotek irácké armády dobývat islamisty obsazený a hájený Mosul.

Je třeba říct, že měla pekelnou dávku štěstí. Dostala se přímo do modelových situací, které zažívá pěchota v městské bitvě, a zároveň islamisté trestuhodně nevyčistili domy v okolí rozprášeného konvoje. Protože to by nyní byla Arwa Damon další kolonka v černé listině válečných zpravodajů a žádný záznam by neexistoval.

S naprosto drsnou přímočarostí pouhé zachycené reality je zde vyprávěn jeden z nejpalčivějších příběhů, který se k boji proti islamistům váže.
Příběh člověka -- v tomto konkrétním případě příběh taxikáře --, který se ocitne mezi mlýnskými koly dějin, mezi dvěma stranami, které střílí. Risknul, jednu si vybral, a chtěl se k ní utéct schovat -- v tomto konkrétním případě k "našim", k irácké armádě --, jenže oni ho zastřelili. A stejně by zřejmě dopadl u protistrany.
Zkrátka bez šance.
A příběh vojáků,
kteří toho člověka, který se k nim blížil, zastřelili, protože to mohl být sebevražedný atentátník jako desítky jiných kolem.

Jenže on to nebyl sebevražedný atentátník. Ještě před chvílí to byl sádelnatý taxikář vyděšený k smrti. A teď tady ležel v kaluži krve a dodýchával........

Sebevražední atentátníci, hrůza a děs, který šíří a tyhlety omyly, které z toho děsu plynou, to je pro vojáky bestiální stres.
A k tomu výbuchy trhavin.
Arwa famózně popisuje, jak je válka vedená rychlopalnými zbraněmi kulomet max., pokud nejsi přímo terč, zvukově impozantní a zajímavá.
Když je člověk terč, tak tyhle nepodstatná kouzla mizí.
Nicméně až trhaviny a výbuchy do toho přivedou skutečné peklo. Tlakové vlny devastují lidské mozky, vycvičení vojáci propadají do těžkých depresí (podpořených odříznutím a nedostatkem munice), běžní lidé šílí hrůzou.

Současné zkoumání PTSD už chápe, že kromě extrémního stresu jsou výbuchy další z ingrediencí. Jako by vám nejhnusnější zážitky do mozku vypálili rozžhaveným cejchem.......

Doporučuji ke shlédnutí.