Nemůžete přece schvalovat popravy bez soudu, to je naprosté šílenství. Takhle se nezachraňuje demokracie, tím se naopak jakýkoliv režim způsobilosti k demokracii zcela zbavuje a stává se nelegitimním. Pokud by bylo možné popravit člověka za negativní vztah k vládnoucímu režimu, v čem se to pak bude lišit od heydrichiády?
Problém (a také určitý rozpor) je tedy v tom, že radikální levice si myslí, že když do Ceuty vtrhne 50 tisíc Maročanů, prospěje to demokracii, ale už si [naštěstí]nemyslí, že prospěje demokracii, když do Pobaltí vtrhne 50 tisíc Rusů.
Například pokusy vyvést demokracii do Ruska jsou – obávám se – předem odsouzeny k neúspěchu, zatímco vyvážení ruských občanů například do pobaltských států by samozřejmě vedlo k ohrožení demokracie v Pobaltí.
Demokracie je podle mě, pane Poláčku, to, co vzniklo, aby se při střídání u moci předešlo rvačce. Cílem je umožnit soužití na poněkud vyšší úrovni, než by poskytl prostý standard přírodního výběru (ve smyslu sociálního darwinismu). Cílem není hledání pravdy, smyslu života, ani obrácení všech lidí na správné (popřípadě alespoň jednotné) přesvědčení, ale právě naopak: Cílem je umožnit soužití lidí s různým přesvědčením, aniž by toto různé přesvědčení vedlo ke rvačce (i ke rvačce o moc).
Překonání prostého standardu přírodního výběru při soupeření o moc je samozřejmě podmíněno určitým předchozím kulturním vývojem společnosti, takže tento (kulturně podmíněný) způsob distribuce moci nelze libovolně aplikovat ve společnostech, které takovýmto specifickým předchozím vývojem neprošly. Demokracii tedy nelze bezproblémově vyvážet jako zboží, ale rovněž nelze bezproblémově do demokracie dovážet velké množství účastníků s odlišnou kulturní zkušeností.
„No pasarán!“ Demokracii nezachrání liberálové, ale radikální levice
Matěj Moravanský
Nemůžete přece schvalovat popravy bez soudu, to je naprosté šílenství. Takhle se nezachraňuje demokracie, tím se naopak jakýkoliv režim způsobilosti k demokracii zcela zbavuje a stává se nelegitimním. Pokud by bylo možné popravit člověka za negativní vztah k vládnoucímu režimu, v čem se to pak bude lišit od heydrichiády?
„Jednalo o povstání proti legální vládě. Popravili ho, dopustil se hrdelního zločinu.“
---------------
Tak třeba ta Babišova vláda je také legální vláda, ale nemyslím si, že Mikuláš Minář by měl být popraven.
Demokracii nezachrání příkopy mezi levicí a liberály
Martin Profant
Problém (a také určitý rozpor) je tedy v tom, že radikální levice si myslí, že když do Ceuty vtrhne 50 tisíc Maročanů, prospěje to demokracii, ale už si [naštěstí]nemyslí, že prospěje demokracii, když do Pobaltí vtrhne 50 tisíc Rusů.
Například pokusy vyvést demokracii do Ruska jsou – obávám se – předem odsouzeny k neúspěchu, zatímco vyvážení ruských občanů například do pobaltských států by samozřejmě vedlo k ohrožení demokracie v Pobaltí.
Demokracie je podle mě, pane Poláčku, to, co vzniklo, aby se při střídání u moci předešlo rvačce. Cílem je umožnit soužití na poněkud vyšší úrovni, než by poskytl prostý standard přírodního výběru (ve smyslu sociálního darwinismu). Cílem není hledání pravdy, smyslu života, ani obrácení všech lidí na správné (popřípadě alespoň jednotné) přesvědčení, ale právě naopak: Cílem je umožnit soužití lidí s různým přesvědčením, aniž by toto různé přesvědčení vedlo ke rvačce (i ke rvačce o moc).
Překonání prostého standardu přírodního výběru při soupeření o moc je samozřejmě podmíněno určitým předchozím kulturním vývojem společnosti, takže tento (kulturně podmíněný) způsob distribuce moci nelze libovolně aplikovat ve společnostech, které takovýmto specifickým předchozím vývojem neprošly. Demokracii tedy nelze bezproblémově vyvážet jako zboží, ale rovněž nelze bezproblémově do demokracie dovážet velké množství účastníků s odlišnou kulturní zkušeností.