Papež ostře odmítá trumpismus. Česká katolická církev v lepším případě mlčí
Jan BierhanzlPapež Lev XIV. definuje křesťanství jako radikální a subverzivní sílu, odmítající žehnat moci a zbraním. Katolickou církev tím staví do role mluvčí globálního Jihu, jež kritizuje strukturální hřích, neokolonialismus a nerovnosti.
Papež Lev XIV. se v posledních týdnech ostře staví proti politice Donalda Trumpa, MAGA a jeho regresivnímu pojetí křesťanství. Je v tom mnohem důraznější než kterýkoli jiný náboženský představitel, včetně svých předchůdců v čele katolické církve, soudí významný americký novinář Bill McKibben.
Papež Trumpovu politiku kritizoval už v minulosti, kdy působil jako misionář a biskup v Peru. V posledních měsících opakovaně vyjadřuje svůj nesouhlas s protiimigrační politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který od svého návratu do Bílého domu loni v lednu zastává tvrdý přístup vůči migrantům, z nichž mnoho pochází ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Papež nedávno dokonce jmenoval biskupem duchovního, který se v minulosti dostal do Spojených států ilegálně ze Salvadoru. Pětapadesátiletý Evelio Menjivar-Ayala přišel do Spojených států z Mexika, když mu bylo dvacet let. Přes hranici přejel ukrytý v zavazadlovém prostoru auta.
O velikonočním víkendu, kdy prezident Trump prohlásil, že vyhladí celou civilizaci, pokud se mu nedostane toho, co chce, už toho měl papež dost. Řekl, že prezidentova slova jsou „nepřijatelná“. „Dnes, jak všichni víme, došlo k hrozbě namířené proti celému íránskému lidu. A to skutečně není přijatelné! Jde zde jistě o otázky mezinárodního práva, ale mnohem více se jedná o morální otázku v zájmu dobra všech lidí,“ prohlásil papež v italštině v úterý 7. dubna 2026 v deklaraci pro novináře v Castel Gandolfu.
Následně, 16. dubna, při své cestě do Afriky, v Bamendě, v katedrále svatého Josefa, kritizoval válečné magnáty a prohlásil: „Svět je ničen hrstkou tyranů, jeho existenci však podporují nesčetné zástupy solidárních bratrů a sester!“ Bůh, jak zdůraznil papež, nevyslyší modlitby těch, kdo „vedou“ válku.
Argumentace spravedlivou válkou, jak ji použila Trumpova administrativa při ospravedlnění útoku na Írán, přitom kulhá na obě nohy. Augustinova teorie spravedlivé války totiž jasně uvádí, že jediné ospravedlněné válčení je to, které vedou ti, na něž bylo nejprve zaútočeno. Jak novinářům vysvětlil americký biskup Daniel Flores, s odvoláním na katechismus katolické církve: „Trvalým principem této tisícileté tradice je, že národ může legitimně uchopit meč pouze ‚v sebeobraně, až selžou všechny mírové snahy‘.“
Česká katolická církev problémy globálního Jihu přehlíží
Odkud pramení silný odpor, který dal papež během velikonoc najevo? Podle Billa McKibbena je pro duchovní formaci papeže Lva příznačné, že vyrůstal v USA právě v období, kdy se církev po druhém vatikánském koncilu přikláněla k progresivnějšímu směřování. Opustil Ameriku ještě předtím, než se církevní představitelé se svou neúprosnou posedlostí boje za omezení reprodukčních práv žen posunuli doprava. V době, kdy k tomu docházelo, pobýval v zahraničí, převážně v Peru, kde se věnoval pastorační péči o chudé.
V jistém smyslu se jeho křesťanství jeví jako křesťanství 60. či 70. let, zachované díky okolnostem. Svým důrazem na sociální učení církve, na kritiku globálních nerovností a strukturálního hříchu nenavazuje pouze na svého předchůdce papeže Františka, ale přímo na klíčové motivy teologie osvobození jako takové.
Obecně se zdá, že Lev vychází z určité paradoxní tendence římské církve být hlasem globálního Jihu. Jak píše Petr Kratochvíl v své knize Geopolitics of Global Catholicism: „Církev, která patří k historicky nejvýznamnějším západním institucím, se snaží od Západu distancovat. Papež František dokonce považuje za oprávněné vydávat jménem globálního Jihu kritické výzvy namířené proti Západu.“
Lev navazuje na svého předchůdce kritickým postojem ke koloniální éře, větším důrazem na globální socioekonomické nerovnosti, zvýšenou citlivostí vůči stinným stránkám globalizace a samozřejmě odmítáním západní dominance nad církví i vnucování západních kulturních norem křesťanům z globálního Jihu.
V tomto kontextu je kritika Trumpovy neoimperiální politiky v Izraeli a Palestině logická a neartikuluje ji pouze papež Lev, ale i další vysocí představitelé katolické církve. Například latinský jeruzalémský patriarcha kardinál Pierbattista Pizzaballa Trumpovu tzv. Radu pro mír označil za „koloniální projekt“, v jehož rámci „o osudu Palestinců rozhodují jiní“.
Katolicismus v USA bývá rozdělen zhruba na dvě poloviny, na neotradicionalistickou část, která se politicky shodne s pravicovými evangelikály, a na progresivnější část, tvořící alianci s progresivnější částí amerických protestantů. Bude důležité sledovat, zda a jak tato bezprecedentní teologicko-politická roztržka mezi Trumpem a papežem změní poměr sil. Už nyní víme, že mnoho katolíků, kteří dosud podporovali Donalda Trumpa, se připojilo ke kritice jeho výpadů proti papeži.
V kontextu české katolické církve je spor papeže s Trumpem mnohem méně tematizován. Česká biskupská konference zařadila do velkopátečních obřadů mimořádnou, avšak velice obecnou, přímluvu za mír: „Za lidi na Ukrajině, na Blízkém Východě a ve všech válečných oblastech světa.“ Ve srovnání s ostrými slovy papeže Lva je Česká biskupská konference v kritice války a porušování mezinárodního práva mnohem více rezervovaná.
Z českých reakcí na Trumpovu válku s Íránem je zřejmě nejpozoruhodnější pozice známého kněze a etika Marka Orko Váchy, který představuje typ katolicismu vybočujícího ze souřadnic hlavního sporu mezi MAGA a progresivním katolicismem v USA. Jakkoli je totiž Vácha progresivní v otázkách teologie stvoření nebo v některých společenských otázkách katolické morálky, zároveň je podporovatelem Trumpovy agrese v Íránu, nebo jeho neoimperiální politiky v Izraeli a Palestině.
Pozice Orko Váchy nemůže být vzdálenější citlivosti papeže Lva vycházející i ze zkušenosti útlaku globálního Jihu. Zatímco papež Lev volí cestu radikální a otevřené konfrontace s Trumpovým neoimperialismem, česká katolická scéna zůstává buď v rovině obecných a rezervovaných modliteb, nebo v osobě Marka Orko Váchy paradoxně spojuje progresivní teologii s aktivní podporou americké vojenské agrese. Papež Lev, ostře kritizující Trumpa, dnes představuje linii křesťanské tradice, která je radikální a subverzivní vůči mocným. Česká katolická církev zatím takovým hlasům valně nenaslouchá.