Radost, naději a reformní očekávání budí dle prvních reakcí v katolické církvi její čerstvě zvolený představený — americký kardinál Robert Francis Prevost, který po zvolení papežem přijal jméno Lev XIV. Prevost je prvním katolickým papežem narozeným v USA. Zde — konkrétně v Chicagu — působil do svých sedmadvaceti let, než odešel do jihoamerického Peru, kde pak pracoval po většinu dosavadní kariéry.

V rámci volby v kardinálském konkláve patřil do skupiny největších favoritů. Finálně byl zvolen hned druhý den setkání, tedy ve čtvrtek, a to již ve čtvrtém kole.

Prevost byl v posledních letech blízkým spolupracovníkem papeže Františka, zemřelého 21. dubna. Patří ke stoupencům jeho snah církev víc přibližovat lidem na okraji, s životními problémy, chudým a trpícím. Zároveň ho dle životopisných portrétů provází pověst člověka, který se vždy snažil o dialog a jednotu. Právě dialog, jednota, vstřícnost k potřebným a také mír patřily mezi hlavní motivy papežova prvního projevu na Svatopetrském náměstí.

„Lidstvo potřebuje církev jako most, po kterém se k němu dostane Bůh a láska. Pomozte nám a pomáhejte si navzájem, stavte mosty,“ uvedl doslova.

Znalci připomínají, že složení aktuálního konkláve ovlivnil svými nominacemi velice silně právě zesnulý papež František. I proto patřil mezi favority zrovna Prevost, ač byl v kontextu papežské volební tradice považován za výrazně pokrokového a byl označován ve svých devětašedesáti letech za „příliš mladého“.

Nejen Catherine Pepinsterová v Guardianu dnes upozorňuje, že výběrem jména Lev se nový papež chtěl s největší pravděpodobností přihlásit k odkazu Lva XIII. — slavného „sociálního“ papeže, který stál v čele církve ve druhé polovině devatenáctého století. Lev XIII. proslul zejména encyklikou Rerum novarum, jíž se z křesťanských pozic vymezil vůči kapitalistickému vykořisťování a podpořil pracující krom jiného v zakládání odborů.

Americká liberální média pak vyzdvihují Prevostovy polemiky s představiteli Trumpova režimu na sociálních sítích. Nový papež se jako kardinál vymezoval zejména proti démonizaci imigrantů. Od stoupenců současného prezidenta USA si už vysloužil nálepky jako „marxista“, „woke papež“ nebo „liberál“, byť dle oficiálních profilů jsou jeho kulturně-hodnotové pozice o něco konzervativnější než v případě zemřelého papeže Františka.

„Myslím, že je příhodné, že byl vybrán právě on, protože potřebujeme silný americký hlas, který bude v jistém smyslu vyvažovat, co dnes zaznívá ze Severní Ameriky a zvláště z USA. On zřejmě nebude chtít být cíleně politický, ale z toho, co o něm víme i co řekl (v prvním projevu), lze usuzovat, že se bude brát za spravedlnost, lásku a pravdu, a to velice silně,“ shrnul jeden z amerických duchovních pro čtvrteční speciál BBC.