Pochod Siouxů na Washington vyvrcholil v dešti, účast byla i přesto mnohatisícová

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Velkým průvodem přes hlavní město Spojených států vyvrcholila v závěru minulého týdne protestní kampaň dakotských Siouxů, kteří společně se stoupenci bojují v posledních měsících proti ropovodu Bakken, známému též jako Dakota Acces Pipeline (DAPL). Odpůrci ropovodu se již před měsícem rozhodli pro novou protestní taktiku — namísto místa stavby soustředit své aktivity do míst, kde se rozhoduje. Pochod na Washington v druhém březnovém týdnu měl tuto změnu uvést se vší publicitou.

Akci nakonec vydatně poznamenalo deštivé počasí. Organizátoři si účast přesto pochvalovali. Několikadenní série drobných happeningů a menších protestů vyvrcholila v pátek několikatisícovým pochodem od sídla Armádního sboru inženýrů, který v únoru udělil povolení DAPL dostavět, k Bílému domu.

Po cestě protestující postavili tradiční indiánské obydlí teepee přímo před jedním z Trumpových hotelů, jinak přebývali poblíž Washingtonova monumentu. Před sídlem amerického prezidenta pak domorodci odění v tradičních oblecích skandovali, tančili a modlili se.

Pozvaní řečníci se ve svých proslovech vymezovali i vůči ropovodu Keystone XL, který má spojovat ropná náleziště v kanadské Albertě s rafinériemi na jihu Spojených států. „Stáli jste po našem boku v rezervaci Standing Rock. Nyní vás žádáme, abyste povstali společně s domorodými komunitami po celém světě,“ hřímal náčelník Siouxů z rezervace Standing Rock David Archambault.

Právě Archambault si ovšem krom potlesku vysloužil i bučení od části protestujících, kteří mu nemohou odpustit, že před časem vyzval k opuštění protestního tábora Oceti Sakowin. „Je mi jedno, jaký na to máte názor, nám tu jde o naší budoucnost,“ odpověděl náčelník Siouxů na nesouhlasné pokřiky.

Domorodci proti Trumpovi

Mimo odporu proti plánovaným dostavbám dvou velkých ropovodů chtěli organizátoři dát najevo, že domorodí obyvatelé budou důležitou součástí vzrůstajícího protestního hnutí proti vládě Donalda Trumpa.

„Protestujeme i proti daňovým úlevám pro velké znečišťovatele a hrubé síle, kterou chce americký prezident podpořit fosilní průmysl. Když ExxonMobile ovládá naší zahraniční politiku, jsou úmysly vlády naprosto jasné,“ řekl Guardianu bývalý guvernér Marylandu a účastník protestu Martin O’Malley.

Zároveň protestující volali po jednotě často znesvářených indiánských kmenů proti hrozbám, které pro ně současná vláda Spojených států představuje. „Původní obyvatelé mají svaté právo na tuhle zemi i její životní prostředí. Naše suverenita musí být respektována, nikdy v historii však nebyla,“ vysvětlil Guardianu Carl Moore, předseda organizace Peaceful Advocates for Native Dialogue and Organizing Support

Historie ropovodu

S plánem stavby ropovodu Bakken-DAPL přišla společnost Energy Transfer Partners na začátku roku 2014. Americká vláda jej schválila v dubnu minulý rok. Ropovod má být více než 1800 kilometrů dlouhý a protínat čtyři státy: Iowu, Illinois, Jižní a Severní Dakotu.

Siouxové se ropovodu obávají zejména kvůli únikům ropy, které by mohly znečistit zdroje pitné vody v oblasti jezera Oahe a řeky Missouri. Stavba zasahuje zároveň do indiánských posvátných míst a prochází velmi blízko rezervace Standing Rock.

Vláda prezidenta Baracka Obamy loni v prosinci neudělila povolení pro dokončení stavby, avšak Donald Trump krátce po nástupu do úřadu vydal exekutivní příkaz na dostavbu energovodu. V únoru pak Armádní sbor inženýrů fungující pod ministerstvem obrany USA stavbu povolil.

Cena energovodu je odhadována v přepočtu na 87 miliard korun. Americká vláda odůvodňuje jeho stavbu nutností přepravovat větší objem ropy z okresu Bakken, kde se těží pomocí hydraulického štěpení, takzvaného frakování, do illinoiských rafinérií. Odtud má surovina putovat dále k Mexickému zálivu.