Americký prezident Barack Obama potvrdil stanovisko ministerstva zahraničí a po sedm let trvající diskuzi rozhodl o zastavení plánů kanadské ropné společnosti TransCanada na stavbu ropovodu Keystone XL, který se měl stát páteří ropné sítě mezi Spojenými Státy a Kanadou. Jako oficiální důvody pro zamítnutí uvedl Obama nesoulad projektu se státními zájmy a jeho dopad na klima.

Obamovo rozhodnutí vyvolalo spoustu rozporuplných reakcí. Zastánci stavby, americká republikánská strana či představitelé kanadské politiky (včetně nového premiéra Justina Trudeau),  označili Obamovo rozhodnutí za zklamání. Pochvalné reakce naopak americký prezident sklidil od kandidátky na příští prezidentku Hillary Clinton či obecně od ekologických organizací a dalších představitelů občanské společnosti, kteří proti projektu dlouhodobě bojují.

Síla grassrootového hnutí

Debata o ropovodu Keystone XL začala v září roku 2008, kdy kanadská ropná společnost TransCanada přišla s nápadem na rozšíření stávající sítě mezi Kanadou a USA. Projekt od začátku provázely kontroverze kvůli obavám z úniků ropy a dalšímu nárůstu emisí CO2 kvůli rozšiřování těžby ropy v Severní Americe.

Zejména stát Nebraska, kde by podle původních plánů mohl ropovod způsobit největší škody, se od začátku stavěl proti projektu. Proto TransCanada změnila v roce 2013 trasu ropovodu tak, aby se vyhnul nejcitlivějším oblastem. Na jaře letošního roku prošel návrh americkým kongresem i senátem, Obamovo veto jej však vrátilo zpátky do kruhu jednání.

Proti projektu od začátku stálo silné hnutí, které zdaleka neobsahovalo pouze ekologické organizace. Jak ve svém oslavném videu zmiňuje organizace 350.org, prvními odpůrci projektu byly kanadské indiánské komunity zasažené projektem na těžbu ropy z dehtových písků v kanadské Albertě i rančeři z Nebrasky. Postupně se k protestům přidávaly studentské organizace, farmáři, vědecká komunita či obyčejné rodiny.

Společně pak dlouhodobou kampaní, nenásilnými akty občanské neposlušnosti a kvalitně cíleným lobbingem dotlačili prezidenta Obamu k pátečnímu rozhodnutí, které se stalo doslova průlomovým.

Nová klimatická politika?

Obamovo rozhodnutí se zapsalo do historie jako vůbec první zákaz projektu fosilního průmyslu z důvodu jeho dopadu na klima. To může mít dalekosáhlé důsledky v podobě precedentu, že dobře formovaná a široká občanská společnost dokáže překazit plány mocného ropného průmyslu. Stejně tak odmítnutí projektu kvůli jeho vlivu na klima se příště nemusí zdát příliš troufalé.

Debata o ropovod Keystone XL ovšem zdaleka nekončí, protože zastánci ropovodu plánují Obamovo rozhodnutí napadnout u soudu. Do hry se pravděpodobně vloží i republikánský kongres, který projekt podporuje.

Dále je otázkou, zda Obama účelově nevyužil rozhodnutí před pařížskou klimatickou konferencí, aby postavil Spojené Státy do čela boje proti klimatické změně. Uzavření transpacifické dohody TPP a vyjednávání TTIP, které by naopak na klima měly negativní vliv, však svědčí o opaku.

Tak či onak, podstatu problému nejlépe vystihl ve svém komentáři americký ekolog a intelektuál Bill McKibben. Obamovo rozhodnutí je pouze jedním cílem ve hře, ve které jsme dlouhodobě pozadu. Případ Keystone XL skýtá celou řadu inspirací, jak toto manko začít snižovat.