Tajfun Haiyan — posel špatných zpráv
Radek KubalaPřesně před dvěma lety udeřil na Filipínách rekordní tajfun Haiyan. Vyvolal řadu otázek o vlivu klimatických změn na sílu tropických bouří a stoupající teploty oceánů. Diskuse se však stále nepromítá do mezinárodní klimatické politiky.
Přesně před dvěma lety udeřil na Filipínách rekordní tajfun Haiyan. Enormní tropická bouře, jejíž rychlost větru dosahovala více než dvě stě sedmdesáti kilometrů v hodině, byla jednou z nejsilnějších změřených tropických cyklón vůbec. Na svědomí má více než šest tisíc životů, přestože některé zprávy mluví až o deseti tisících.
Ještě pět dní od začátku tajfunu evidoval Červený kříž dvacet dva tisíc pohřešovaných osob. Nejvíce škod způsobilo vzedmutí hladiny oceánu o patnáct metrů. Přestože již po roce dokázali Filipíňané mnohé ze škod odstranit, zůstala po řádění tajfunu hořká pachuť a celá řada otázek.
Klimatická jednání
Krátce po udeření tajfunu začali vědci zkoumat vliv klimatických změn na jeho sílu a intenzitu. Jelikož tropické bouře vznikají nad hladinami oceánu uvolněním tepla z kondenzujících vodních par, má na jeho sílu velký dopad teplota hladiny oceánu (spolu s rychlostí větru a vlhkostí vzduchu).
Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC), který sdružuje největší množství klimatických vědců a vědkyň, pravidelně upozorňuje na rostoucí teplotu oceánů způsobenou nadměrným vypouštěním emisí skleníkových plynů.
Od roku 1970 oceány pohltily více než devadesát procent tepla uvězněného v emisích skleníkových plynů, což má za následek oteplení hladiny oceánů o 0,11 stupňů Celsia. Teplotní roztažnost vody pak způsobuje zvyšování hladin oceánů a rekordní tropické bouře.
Zpráva stejné organizace dále poukazuje na fakt, že síla a intenzita tropických bouří v severních oblastech Tichého a Atlantického oceánu od sedmdesátých let stoupá.
Tajfun Haiyan shodou okolností udeřil jen několik dní před klimatickým jednáním OSN ve Varšavě. První den jednání promluvil filipínský zástupce Yeb Sano, který ve svém emotivním projevu vyhlásil protestní hladovku, ke které se ve Varšavě přidala řada zástupců ekologických a občanských organizací.
Přesto jediným východiskem varšavských jednání bylo, že se státy dohodly na dobrovolných příspěvcích do zeleného klimatického fondu a vážnější rozhodnutí o budoucnosti světové klimatické politiky odsunuli do budoucna.
Šanci vyslyšet varování tajfunu Haiyan, rekordního zemětřesení v Nepálu, nedávného rekordního hurikánu v Mexiku nebo právě probíhajících katastrof v Indonésii mají zástupci a zástupkyně zemí OSN už za měsíc na prosincovém klimatickém jednání v Paříži. V případě, že v těchto otázkách nezačneme urychleně jednat, může být tajfun Haiyan poslem naší budoucnosti.
V sobotu se tu objevila zpráva, že poušť Atacama kvete: http://denikreferendum.cz/clanek/21617-na-severu-chile-rozkvetla-atacama-nejsussi-poust-na-svete
Týž den vydalo Právo rozhovor s Václavem Cílkem, v němž tento „klimatolog a filozof‟ varuje, že klimatické změny mohou udělat neobyvatelné pustiny z území, na kterých žije až miliarda lidí — a nabádá, abychom my se na to připravili důkladnou ostrahou hranic. V podstatě vyzývá ke genocidě: Nečinně přihlížejme, jak se jejich domovy mění ve smrtící past, a nepusťme je k nám, nedovolme jim z té pasti utéct.
Obyvatelé ohrožených území nemají šanci přežít, a my ostatní si přežít nezasloužíme. Země potřebuje víc tajfunů a silnějších. Anebo globální termonukleární válku. Očistit od lidí.
Takže můžeme konstatovat, že Země bez člověka prostě jenom bude. Bez jakýchkoliv přívlastků.
Myslím, že s takovými myšlenkami není dobré si zahrávat. Dělají už to jinde a jiní. Myslím, že bychom se neměli vžívat do role (asistentů) starozákonního Boha.