Fosilní energetika jako motor násilí, válek a migrace

Milan Smrž

Hlavní příčiny masivní migrace jsou dvě, ačkoli spolu úzce souvisejí. První z nich je obchodování s ropou, druhou pak, i v důsledku jejího spalování, rozvrácené klima.

J. D. Rockefeller nazývá ropu ďáblovými slzami. Není důvodu o tom pochybovat. Ropa jako nejvíce využívaný primární zdroj energie přitahovala vždy mocenské zájmy. Mapa výskytu velkých ropných, ale i dalších fosilních zásob se kryje s mapami válečných konfliktů, občanských válek a porušování práv domorodého obyvatelstva.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Války o energii byly na denním pořádku od starověkých válek za účelem získávání otroků, přes německo-francouzské války o Alsasko a nacistickou expanzi k ropným polím v Baku, až po stálou americkou přítomnost v Zálivu.

Ropa je krví této civilizace a bude cirkulovat světem tak dlouho, dokud nebude nahrazena lepším zdrojem.

Mnoho lidí v Evropě i u nás bylo na jaře a v létě šokováno stále sílícím a dosud trvajícím proudem uprchlíků směřujících do severních bohatých zemí. Zdánlivě nepochopitelná situace byla ale vyvolána špatnou, či lépe řečeno neexistující jednotnou imigrační politikou Evropské Unie jako celku i jednotlivých států. Chaos, živelnost a zájmy některých skupin (včetně převaděčů) začaly politice EU diktovat směr. Jaké jsou však primární příčiny migrace?

Exodus ze Sýrie, k němuž se přidávají kohorty dalších migrantů, má dvě hlavní příčiny. Tou první je teror vyvolaný Islámským státem. Základní podporou expanze Islámského státu jsou prostředky a příjmy, které získává z obsazených území. Jistý mu poskytují i banky v dobytých městech, loupeží i majetek jinověrců i bezvěrců.

To ovšem představuje v určitém místě pravděpodobně jen jednorázový příjem. Mezi trvalé příjmy, vedle různých islámských poplatků pro jinověrce, totiž patří především příjem z prodeje ropy a plynu z území, které Islámský stát kontroluje.

Za tyto prostředky kupuje Islámský stát zbraně a platí své vojáky - za peníze z energie, kterou prodává rovněž bohatému severu. Zbraně, vojáky i celou organizační strukturu Islámského státu platíme my všichni, když projíždíme benzín získávaný z ropy a vytápíme domy fosilními palivy.

Příjmy Islámského státu na přelomu minulého a tohoto roku byly publikovány: příjmy z ropy tvoří téměř třetinu. Na straně výdajů na platy bojovníků, opěrné body a morální policii téměř uvádí Islámský stát tři čtvrtiny veškerých výdajů, zatím co na humanitární pomoc jde necelých šest procent.

Rozvrácené klima

Dalším aspektem migrační vlny je změna klimatu vyvolaná nárůstem obsahu skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv. Klimatická změna je důsledkem desetiletí neutuchající obsedantní pyromanické touhy nalézt všechny ložiska fosilních energetických surovin, vytěžit je a co nejrychleji pak spálit. A to i přesto, když následky tohoto procesu jsou desetiletí známé.

Takové počínání s sebou přináší množství problémů, především stále rychleji postupující sucho v kombinaci s přívalovými dešti. Následky můžeme dnes jen stěží odhadovat, a budou akcelerované stále se prohlubující závislost na fosilních zdrojích. (Ta je v těchto letech daná hlavně výstavbou centralizovaných fosilně jaderných energetických zdrojů v rozvíjejících se velikých ekonomikách, především v Indii a Číně.)

Klimatická změna je důsledkem desetiletí neutuchající touhy nalézt všechny ložiska fosilních energetických surovin, vytěžit je a co nejrychleji pak spálit. Foto commondreams.org

Právě Sýrie je jednou z mimořádně postižených zemí. Změna klimatu postihla nejprve farmáře. Těm se za minulých podmínek vedlo relativně dobře, ale s postupujícím suchem začali opouštět své farmy a stěhovat se do měst. Protirežimní protesty vypukly poprvé v roce 2011 a šířily se právě ve městech nejhůře postižených suchem: nejprve v Daraa, pak se sucho začalo šířit na sever do Damašku, Aleppa, al-Hasakah a al-Qamishli.

Současný chaos byl již před dvanácti lety předpovězen studií Pentagonu pod názvem „Náhlá změna klimatu a její důsledky pro bezpečnost Spojených států“. http://www.climate.org/PDF/clim_change_scenario.pdf Zpráva obsahuje varování před snížením dostupnosti životně důležitých zdrojů jako vody či zemědělské produkce, zvýšení hladiny moří a podobně.

Téměř půl miliardy lidí žije v suchých, subtropických a často přelidněných a ekonomicky chudých regionech. Klimatická změna a její následky představují těžké ohrožení pro ekologickou a politickou stabilitu. Neschopnost uzavření mezinárodních dohod o rázných opatřeních je v příkrém rozporu se zájmy na mírovém a udržitelném světě pro majoritní část celosvětové veřejnosti.

Indie vystavěla na hranici s Bangladéší čtyři tisíce kilometrů dlouhý hraniční plot, který má podle vládní verze bránit přístupu teroristů a pašování, zřetelný je ale i motiv obavy z budoucí migrace obrovského množství lidí. Lze očekávat, že nadcházející záplavy zvýší mořské hladiny. Bangladéš je „groud zero“ - jeden metr navíc by znamenal zaplavení jedné pětiny území.

Náš zcela zbytečně rozmařilý způsob života nás přivedl do mimořádně svízelné situace. Blahobyt nám padl na hlavu. I ve střední Evropě již můžeme pozorovat následky dlouhotrvajícího sucha prokládaného intenzivními srážkami. Uplynulé léto se pravděpodobně stalo předělem: další statisíce a miliony klimatických uprchlíků budou následovat.

Pakliže bychom chtěli účinně zamezit imigraci stále rostoucího počtu osob z oblastí Afriky a především blízkého východu, měli bychom dát na letitá varování nerůznějších ekologických institucí i nevládních organizací, které již léta varují před následky klimatické změny. Těm je ale často připínána nálepka ekoteroristů nebo nevědomých hlupáků.

Když bychom přestali kupovat ropu z arabských zemí, prostě proto, že bychom ji už nepotřebovali, zdroje na válčení by vyschly. Jistě se tak nemůže stát ze dne na den. Ale můžeme následovat třeba Norsko i další země EU, které finančně podporují koupi elektromobilů a svou spotřebu energie pokrývat především z domácích obnovitelných zdrojů.

    Diskuse
    October 12, 2015 v 17.57
    Dvě hlavní příčiny exodu ze Sýrie?
    To, že tou první příčinou je teror Islámského státu, je přinejmenším neúnosné zjednodušení: exodus začal ještě předtím, než se Islámský stát etabloval.

    Nejsilnější z mnoha válčících uskupení v Syrii jsou pořád ještě Asádovy milice a armáda a ti také zabíjejí nejvíc lidí. Asád také se změnou demografického složení obyvatelstva cíleně kalkuluje a emigraci podporuje. Roli tam hraje náboženská afiliace: Asádův režim se opírá o náboženské menšiny , Islámský stát se snaží získat na svou stranu sunnitskou většinu. Sunnity naopak na území, která ovládá, láká.
    IH
    October 12, 2015 v 23.10
    Poznámka
    Zajisté, že boje o moc a bohatství jsou živeny existencí bohatství, jímž je často hlavně ropa. Kdyby však Evropa, Amerika, příp. Japonsko a Čína začaly s bojkotem arabské ropy, přineslo by to zjevně do zemí blízkovýchodního regionu ještě větší problémy, ba katastrofu. Četli bychom pak o tomto bojkotu jako o válečném aktu iniciujícím terorismus.
    Sucho jde samozřejmě ruku v ruce s růstem populace a se změnou způsobu života.
    MS
    October 14, 2015 v 10.49
    Exodus je stálý, to jistě,
    ale teprve nedávno dosáhl tak dramatických rozměrů.
    S ropou budeme muset skončit tak jako tak. To že za to někdo zaplatí více a jiný méně, je pravděpodobné. Když to ale neuděláme, tak budeme všichni platit cenu nejvyšší a celá civilizace se ocitne v troskách. Tady žádná relativizace neplatí. Jediným možným způsobem je vzájemná domluva, vždy lze nalézt přijatelné řešení.
    Nesouhlasím ale s tím, že růst populace je přednostní příčinou devastace. Když se poohlédneme po biologických cyklech v přírodě uvidíme například, že hmotnost všech mravenců na Zemi je asi 4 krát větší než hmotnost všech lidských těl. Mravenci ale žijí v biocenóze se svým okolím, kdežto my se snažíme svět přetořit podle svých představ.
    Kdybychom postavili svět na udržitelných, dobře promyšlených technologiích a metodách, tak bychom jimi sucho nezapříčinili.

    MS
    October 14, 2015 v 19.54
    Růst populace
    Souhlasím s panem Smržem. Názor, že růst populace je hlavní příčinou ekologických a jiných problémů, nebere v úvahu různou energetickou spotřebu. A ta je na různých místech země propastná (udává se poměr 10:90 nebo 20:80, tj. že 10 či 20 procent populace spotřebuje 80 resp. 90 procent zdrojů).

    Problém přechodu k obnovitelným zdrojům vidím v ekonomických zájmech firem spojených s fosilními palivy. Jejich majitelé si myslí, že jich se změny nedotknou. Stejně tak obyvatelé některých zemí, mezi které bohužel patříme. A je otázka, kdo dnes rozhoduje, jestli volení politici, nebo zákulisní zájmové skupiny.

    Logické by bylo použít ekonomické nástroje, zdanit fosilní paliva a vůbec z ekologického hlediska problematické zdroje a výnosy použít pro podporu zdrojů udržitelných. Ale dokud nezačne téct do bot většině, je těžké to prosadit.
    IH
    October 15, 2015 v 14.46
    Ad role populace
    Různě vysoká zalidněnost nevypovídá skoro nic o relativním přelidnění. Rozhodují vlastnosti území, typ civilizace a možnost podpory zvenčí. Růst početnosti lidského druhu byl placen změnami typu společnosti. Dnes se ví, že třeba přechod od sběračsko-lovecké k zemědělské kultuře byl provázen drsnými důsledky. Více víme o přechodu zemědělských společností na průmyslové. I dnes však platí, že k zemědělství nevhodná území jsou osídlena řádově řidčeji než oblasti úrodné (stačí se podívat v rámci Číny nebo Egypta). Produkce energetických surovin nehraje srovnatelnou úlohu. V některých dobách se lidem dařilo rozmanitými metodami (včetně pro nás velmi nepřijatelných) velikost populací (svých, popř. cizích) regulovat. Jindy se to nepodařilo. O krizových případech píše v knize Kolaps J. Diamond (od Velikonočního ostrova po Rwandu). Je zřejmé, že výše naznačené nebezpečí přelidnění se povedlo korigovat Číně (ač se můžeme nad její politikou jednoho dítěte pohoršovat). Naopak se nedaří ve většině arabských zemí. Zde je většinou již nízká úmrtnost, ale porodnost neklesá (nebo málo) v důsledku působení náboženství (a nejen toho). Uvědomíme-li si kolik desítek milionů lidí žije v deltě Nilu na území velikosti Moravy, pochopíme o povaze egyptských problémů celkem dost. Populační exploze zvyšuje ekologickou a společenskou degradaci, přináší možnost uplatnění pradávných temných způsobů snižování populací.
    IH
    October 15, 2015 v 15.41
    Ad fosilní paliva
    Patřím k zastáncům názoru, jenž považuje globální oteplování nejen za prokázané, ale také za důsledek činnosti lidí, především za důsledek spalování fosilních paliv. Rovněž si myslím, že efekt silného a rychlého zvyšování teplot bude převážně negativní. Problém je ovšem v tom slůvku převážně. Těžko nevidět, že třeba Rusko, Kanada i některé evropské země mohou na předpokládaných a již nastupujících změnách spíš vydělat. Naopak, třeba pro Indii a Čínu představuje výrazné oteplování skutečnou hrozbu. Navíc dvě zmíněné země jsou dnes spolu s USA z hlediska produkce skleníkových plynů rozhodující, což stěží platí o ČR.
    Domnívám se tedy, že naše republika by se měla připojit k rozumným dohodám, které vzniknou ve světovém měřítku, není však třeba, aby šla příkladem, podobně jako není zapotřebí, aby elektrickou energii masivně vyvážela. Cestou ke snížení emisí je především šetření energiemi a vhodně nastavený nástroj v podobě systému daní a povolenek. Snížení výroby zbytného a nekvalitního zboží (s krátkou životností) by bylo rovněž podstatným přínosem. Potřebné bude též přehodnocení dalších a dalších velkých investic do dálnic a přiměřená regulace individuální dopravy.
    Nemyslím, že je vhodné vkládat ohromné prostředky do masívního předčasného přechodu k trvale udržitelným zdrojům výroby elektrické energie. Větrné elektrárny vnímám v našich podmínkách jako zbytečnou glajchšaltaci krajiny (opěvované národní hymnou), stojí o ně především ocelářská a investorská lobby. Budou-li se stavět, pak vždy proti vůli ekonomicky nepodchycených místních obyvatel a ke zklamání občas příchozích a milovníků naší desetimilionové trvale udržitelně krásné vlasti, pro někoho však jen velké stavební parcely.
    LV
    October 16, 2015 v 14.49
    Počty dětí - 46 zemí s muslimskou většinou
    1960-65
    7 a vice dětí - 25 zemí
    6 dětí - 17 zemí
    5 dětí - 4 země
    4 děti - 0 zemí
    3 a méně dětí - 0 zemí


    1975-80
    7 a vice dětí - 19 zemí
    6 dětí - 10 zemí
    5 dětí - 11 zemí
    4 děti - 5 zemí
    3 děti - 1 země
    2 a méně dětí - 0 zemí

    1980-85
    7 a vice dětí - 12 zemí
    6 dětí - 15 zemí
    5 dětí - 6 zemí
    4 děti - 9 zemí
    3 děti - 4 země
    2 a méně dětí - 0 zemí

    1995-2000
    7 a vice dětí - 4 země
    6 dětí - 8 zemí
    5 dětí - 8 zemí
    4 děti - 3 země
    3 děti - 11 zemí
    2 a méně dětí - 12 zemí

    2008
    7 a vice dětí - 1 země
    6 dětí - 7 zemí
    5 dětí - 3 země
    4 děti - 8 zemí
    3 děti - 6 zemí
    2 a méně dětí - 21 zemí
    IH
    October 16, 2015 v 18.1
    Ještě poznámka
    Děkuji Lence Vytlačilové za jednu z jejích zajímavých statistik. Jsem rád, že pokles přírustku populace je rychlejší než jsem si myslel. Je ovšem fakt, že mezi zeměmi s muslimskou většinou jsou státy velmi různé (např. Indonésie, Malajsie, Bangadéš, Írán) a já se zabýval hlavně (některými) státy arabskými. Další pokles růstu obyvatel je nezbytný, ale nejen v relativních číslech (ve vztahu k existující populaci), ale i v číslech absolutních).
    Mimochodem, i v zemi tak vyspělé jako je Izrael, je spousta problémů, nejednou na DR komentovaných, důsledkem jakési soutěže národů v růstu populace. Mám velké pochopení pro národ, který byl vícenásobně decimován za 2. světové války i pro jeho záměr nabízet zemi(čku) zvanou svatá za domov pro všechny Židy, kteří tu chtějí žít. Nic to však nemění na faktu, že i vyspělou zemi lze uvrhnout do krize spočívající v přelidnění.
    MS
    October 16, 2015 v 19.9
    Růst populace
    Je zajímavé, jak se debata odklonila od hlavního tématu článku. I v něm je zmiňováno, že existují přelidněné oblasti. Třeba i ta zmiňovaná delta Nilu byla hustě osídlena vždy, protože tam byly výhodné životní podmínky, vhodné pro zemědělství. Ale o tom je přece ten článek, že v důsledku klimatických změn se podmínky mění (průvodním jevem mohou být války o zdroje) a lidé jsou a čím dál více budou nuceni tyto oblasti opustit. A zabývá se tím, jak tuto situaci řešit, přičemž se dívá na situaci z hlediska světového.
    Je to asi o úhlu pohledu. Je nás sice "jen" 10 milionů, to odpovídá velikosti čínského velkoměsta. Jeho obyvatelé by také mohli říci, že je jich "jen" 10 milionů a neovlivňují tolik světové klima, takže budou dál topit uhlím...


    LV
    October 19, 2015 v 15.2
    Čísla pro sever Afriky - počet dětí na ženu

    Maroko
    6,7 (PRB 1970)
    2,6 (PRB 2014)
    2,13 (CIA 2015)
    2,5 (PRB 2015)


    Alžír
    7,6 (PRB 1970)
    2,9 (PRB 2014)
    2,78 (CIA 2015)
    3,0 (PRB 2015)


    Tunis
    6,4 (PRB 1970)
    2,2 (PRB 2014)
    1,99 (CIA 2015)
    2,1 (PRB 2015)


    Libye
    7,9 (PRB 1970)
    2,4 (PRB 2014)
    2,05 (CIA 2015)
    2,4 (PRB 2015)


    Egypt
    5,9 (PRB 1970)
    3,5 (PRB 2014)
    2,83 (CIA 2015)
    3,5 (PRB 2015)


    Somálsko
    7,2 (PRB 1970)
    6,6 (PRB 2014)
    5,99 (CIA 2015)
    6,6 (PRB 2015)

    Džibuti
    7,9 (PRB 1970)
    3,4 (PRB 2014)
    2,05 (CIA 2015)
    3,4 (PRB 2015)

    Stárnutí společnosti

    Věk medián (CIA 2014)

    Svět 29,7
    Česká republika 40,9

    Maroko 28,1
    Alžír 31,6
    Tunis 31,4
    Libye 27,5
    Egypt 25,1
    Somálsko 17,7
    Džibuti 22,8


    Poznámka
    Alžír se v minulosti udával pod reprodukcí
    + Další komentáře