Na ČT24 byl 10. ledna před půl šestou v podvečer odvysílán komentář Češky žijící v New Yorku Věry Navrátilové. Velmi výmluvným způsobem v něm popsala poměry v Americe, které jí, jak sama sdělila, upomínají na dobu před rokem 1989 v ČSSR. Ani běžná snaha politicky si nezadat někdy k normálnímu životu nestačí. Opatrnost, pokrytectví a poplatnost se potom určitě týkají i vlivných osobností, včetně politiků. U nás jsme seznamováni hlavně s požadavky na politickou korektnost, někdy v USA (pro nás) směšnými, a proto zesměšňujícími (liberály). Jde však jen o jednu stranu amerického rozvodí, které se zvedá do výše.
Když byla v prosinci ve Washingtonu demonstrace probidenovského tábora, vysílal z místa živě komentátor ČT. Mladého kluka, který šel okolo a zdravil do kamery, "odchytil" a položil mu stručnou otázku. Vzhledem k rozpačité odpovědi přidal ještě dotaz na jméno. Mladík udělal posunek říkající jasně, že "není včerejší" a odešel. Čekal bych (čekali bychom v ČR) něco jako "I am Jack. And you?" Spíš než americké to bylo čínské.
Staré vtipy "Setkají se Rus, Čech a Američan..." už stejně vyšly z módy.
Když bychom měli srovnávat události v USA a Rusku, tak by se k nesmíření Trumpa a mnoha republikánů s porážkou, ústící do napadení Kapitolu, dala hledat paralela spíše v Janajevově pokusu o puč než v Putinově postupu.
Dlouholetý ruský vládce si podle mého zaslouží ostré odsouzení, nicméně v "naší" souvislosti připomenu, že když poprvé skládal prezidentskou přísahu, Grozného se právě zmocňovali čečenští separatisté. Teprve během dvou dalších dekád srovnávalo Rusko ekonomicky aspoň poněkud krok se světem.
Teď si představme podobně otřesené USA, kde nějaký Trumpův příbuzný nastupuje před padesátkou do funkce. Určitě by mohl být zvolen dvakrát za sebou. Poté by nebyla zcela vyloučena varianta Putinovy hry s Medveděvem. A posléze třeba ani snaha změnit nějaký ten dodatek ústavy. Republikáni totiž byli už po roce, či dvou Trumpem nemálo pacifikováni...
Svět je dnes malý a nově ekonomicky i mocensky úspěšné země dokážou "oplácet vliv".
Poslední vyhrocení situace v USA ukazuje, jak blízko může být zásadní změna světa. Spojené státy nemusí být v popředí negativních změn, ale citlivost vůči nim také mají. Jakékoli překlopení misek vah zde by mohlo znamenat dramatické překlopení světových poměrů během pár roků.
V USA budou muset více přemýšlet o větších změnách, včetně institucionálních. Staletá tradice je působivá, ale žádná oblast, tedy ani společenskopolitická, nemůže trvale fungovat bez přispění podstatných reforem.
Je charakteristické, že v běžně slyšených výčtech činností poškozujících přírodu výstavba dálnic pravidelně chybí.
Toto mlčení a zamlčování je svého druhu kolaborací v zásadní věci, které jsme si dost užili za starého režimu.
Věci je třeba nazývat pravým jménem. Přetnout (přepůlit) dosud zachované souvislé území přirozeného charakteru o řekněme dvou, třech, či čtyřech tisících km2 dálnicí, je horším činem než nechtěně jednorázově otrávit Bečvu.
Společnosti našeho typu je podle mne imanentní neustálé formování opozičních skupin, které by se rády staly skupinami dobírajícími se vlivu a moci. Jde o něco jako startupy, ad hoc profilované, z nichž se v případě úspěchu vyčábří normální podílník podílník na slastech demokratické moci. Rozhodující bitva se nemusí konat, dovolte přirovnání, o Moskvu, jako ve 2. světové válce, ale klidně na nějaké vhodně zvolené bezvýznamné lokalitě, jako u rybníka Škaredý za Žižky. Že k takové bitvě patří spousta "práčat", jež vidíme na demonstracích, netřeba snad ani podotýkat. Taktéž, že "odmítači" jsou na rozdíl třeba od "pirátů" kondenzačním jádrem vysloveně pravicové politiky.
Hlubší kořeny vnitroamerického konfliktu
Ivan Štampach
Na ČT24 byl 10. ledna před půl šestou v podvečer odvysílán komentář Češky žijící v New Yorku Věry Navrátilové. Velmi výmluvným způsobem v něm popsala poměry v Americe, které jí, jak sama sdělila, upomínají na dobu před rokem 1989 v ČSSR. Ani běžná snaha politicky si nezadat někdy k normálnímu životu nestačí. Opatrnost, pokrytectví a poplatnost se potom určitě týkají i vlivných osobností, včetně politiků. U nás jsme seznamováni hlavně s požadavky na politickou korektnost, někdy v USA (pro nás) směšnými, a proto zesměšňujícími (liberály). Jde však jen o jednu stranu amerického rozvodí, které se zvedá do výše.
Když byla v prosinci ve Washingtonu demonstrace probidenovského tábora, vysílal z místa živě komentátor ČT. Mladého kluka, který šel okolo a zdravil do kamery, "odchytil" a položil mu stručnou otázku. Vzhledem k rozpačité odpovědi přidal ještě dotaz na jméno. Mladík udělal posunek říkající jasně, že "není včerejší" a odešel. Čekal bych (čekali bychom v ČR) něco jako "I am Jack. And you?" Spíš než americké to bylo čínské.
Staré vtipy "Setkají se Rus, Čech a Američan..." už stejně vyšly z módy.
Trumpův konec
Jakub Patočka
Když bychom měli srovnávat události v USA a Rusku, tak by se k nesmíření Trumpa a mnoha republikánů s porážkou, ústící do napadení Kapitolu, dala hledat paralela spíše v Janajevově pokusu o puč než v Putinově postupu.
Dlouholetý ruský vládce si podle mého zaslouží ostré odsouzení, nicméně v "naší" souvislosti připomenu, že když poprvé skládal prezidentskou přísahu, Grozného se právě zmocňovali čečenští separatisté. Teprve během dvou dalších dekád srovnávalo Rusko ekonomicky aspoň poněkud krok se světem.
Teď si představme podobně otřesené USA, kde nějaký Trumpův příbuzný nastupuje před padesátkou do funkce. Určitě by mohl být zvolen dvakrát za sebou. Poté by nebyla zcela vyloučena varianta Putinovy hry s Medveděvem. A posléze třeba ani snaha změnit nějaký ten dodatek ústavy. Republikáni totiž byli už po roce, či dvou Trumpem nemálo pacifikováni...
Svět je dnes malý a nově ekonomicky i mocensky úspěšné země dokážou "oplácet vliv".
Trumpovi stoupenci šokovali útokem na Kapitol, pět mrtvých
Petr Jedlička
Ztrapnění USA a nutnost detrumpizace
Poslední vyhrocení situace v USA ukazuje, jak blízko může být zásadní změna světa. Spojené státy nemusí být v popředí negativních změn, ale citlivost vůči nim také mají. Jakékoli překlopení misek vah zde by mohlo znamenat dramatické překlopení světových poměrů během pár roků.
V USA budou muset více přemýšlet o větších změnách, včetně institucionálních. Staletá tradice je působivá, ale žádná oblast, tedy ani společenskopolitická, nemůže trvale fungovat bez přispění podstatných reforem.
Desítky lidí protestovaly před německou ambasádou proti kácení lesa v Hesensku
Radek Kubala
Je charakteristické, že v běžně slyšených výčtech činností poškozujících přírodu výstavba dálnic pravidelně chybí.
Toto mlčení a zamlčování je svého druhu kolaborací v zásadní věci, které jsme si dost užili za starého režimu.
Věci je třeba nazývat pravým jménem. Přetnout (přepůlit) dosud zachované souvislé území přirozeného charakteru o řekněme dvou, třech, či čtyřech tisících km2 dálnicí, je horším činem než nechtěně jednorázově otrávit Bečvu.
Jsem lékařka. S odbojem proti rouškám a jiným omezením nesouhlasím, ale chápu ho
Anna Kšírová
Společnosti našeho typu je podle mne imanentní neustálé formování opozičních skupin, které by se rády staly skupinami dobírajícími se vlivu a moci. Jde o něco jako startupy, ad hoc profilované, z nichž se v případě úspěchu vyčábří normální podílník podílník na slastech demokratické moci. Rozhodující bitva se nemusí konat, dovolte přirovnání, o Moskvu, jako ve 2. světové válce, ale klidně na nějaké vhodně zvolené bezvýznamné lokalitě, jako u rybníka Škaredý za Žižky. Že k takové bitvě patří spousta "práčat", jež vidíme na demonstracích, netřeba snad ani podotýkat. Taktéž, že "odmítači" jsou na rozdíl třeba od "pirátů" kondenzačním jádrem vysloveně pravicové politiky.