USA jsou blízko státnímu převratu a pádu do neskrývané diktatury
Jiří PeheTrumpův projev k americkým generálům a admirálům odkryl prezidentovu vůli zcela eliminovat jakoukoli opozici a vyřadit institut voleb. Trump je připraven armádu použít proti občanům USA. Situace nápadně připomíná 30. léta v Německu.
Americký prezident Donald Trump promluvil na shromáždění všech amerických generálů a admirálů, spěšně svolaných z celého světa na vojenskou základnu Quantico ve Virginii. Jak náhlost, s níž bylo setkání svoláno, tak skutečnost, že svolání všech amerických generálů na jedno místo je nemalé bezpečnostní riziko, vyvolaly spekulace o účelu setkání.
Padaly zejména otázky, zda má Trump v úmyslu oznámit novou vojenskou doktrínu. To se však nestalo. Ani v poněkud estrádně laděném vystoupení ministra obrany Pete Hegsteha, který shromáždění svolal, ani v Trumpově zmateném hodinovém projevu, se o zásadní změně vojenské doktríny nemluvilo.
Hegseth sice zdlouhavě vysvětloval, proč bylo ministerstvo obrany přejmenováno na ministerstvo války, že v armádě končí éra „woke“, a že americké vojenské síly musí být nelítostnou bojovou mašinérií, k čemuž má dle něj přispět i lepší fyzická forma generálů.
Nezaznělo ale nic, co by se dalo za změnu doktríny označit. Bývalý televizní moderátor řečnil především o tom, že tlustí generálové nebudou tolerováni, nebo že armáda má sestávat především ze skutečných mužů, kteří podávají fyzické výkony, jichž kupříkladu ženy prý nejsou často schopné.
Spekulovalo se také, že Trump nechal svolat generály, aby oznámil nějakou vojenskou akci — třeba proti Venezuele, jejíhož vůdce Nicoláse Madura označuje Bílý dům za narkobarona. Ale kromě kritiky Kanady za to, že se nechce stát součástí USA, nezaznělo na adresu jiných zemí nic natolik výhrůžného, že by se to dalo označit za hrozbu.
Místo toho Trump dlouze mluvil o tom, kolik už prý urovnal válek, a opět si nepřímo říkal o Nobelovu cenu míru. Anebo před vojenskými profesionály „filozofoval“ na téma, že některé zbraně by navzdory tomu, že mají být kupříkladu neviditelné pro nepřátelské radary, mohly přece jen vypadat lépe, než vypadají.
Domácí válka
Skutečný smysl shromáždění se vyjevil, až když Trump prohlásil, že chce údajně nebezpečná americká města využít jako „cvičiště“ pro armádu a národní gardu. Brzy prý pošle vojáky do Chicaga a San Francisca. Nebezpečná města prý „vyřídí“ jedno po druhém.
Oznámil, že v USA probíhá „válka zevnitř“. A armáda se má připravit na to, že bude nasazována v hranicích Spojených států — třeba tam, kde dochází k občanským nepokojům.
Trump už před setkáním naznačil, že od generálů vyžaduje osobní loajalitu a že může na místě propustit jakéhokoliv generála, který se mu znelíbí. Hegseth i Trump opakovali, že generálové, kteří nesouhlasí s tím, co na shromáždění slyší, mohou opustit místnost. Ve vzduchu přitom visela hrozba, že takový krok bude znamenat konec jejich vojenské kariéry.
Pro zajímavost: podle Platónovy stupnice státních forem je demokracie posledním stupněm postupné degradace státu před nastolením tyranie. Proč? - Protože tato sestupná linie státních forem je charakterizována především postupným odvratem od státotvorných hodnot. V demokracii závazný vztah občana k těmto hodnotám respektive vůči státu mizí už téměř zcela; tyto hodnoty jsou vystřídány a vytlačeny egomanickou sebestředností "osvobozeného" individua, jeho plochou materiálně-konzumní existencí. A pak už stačí pouze příchod schopného populisty, který svou demagogií, svými štědrými sliby strhne masy - a poté co ho tyto masy postaví do svého čela respektive do čela státu, stane se samovládcem, tedy tyranem.
Opět tedy vidíme, že systémové tendence vedoucí k nástupu osob typu D. Trumpa jsou mnohem hlubší, nežli aby všechno bylo možno vysvětlit jenom a pouze extravagancemi a mocenskými choutkami jednoho ze řetězu utrženého individua.
Tak ona ta antická demokracie byla dosti elitářská, týkala se tak 10% populace. Zbytek byly ženy, otroci nebo cizinci, tedy ne-občané bez politických práv.
Taky je dost možné, že to Platonovo dělení je dobová věc, současná planetární civilizace je někde jinde .......... ostatně kolik demokracií se řekněme za posledních 50 let zhroutilo? Kolik jich vzniklo? Atd.
Ostatně -- přijímají a chápou lidé zastupitelský systém?
Já bych to řekl tak, že Platón (i další "staří") si lecčeho všimli a leccos odvodili natolik správně, že některé jejich postuláty budoucnost potvrdila v míře značně úctyhodné. Je skutečností, že totalitarismus často přicházel po (leckdy prozatímní) vládě demokratického typu, či skrze ni. Mohli bychom mluvit třeba o posloupnosti panujícího státního zřízení v Římě, kde se republika postupně změnila v despotické císařství. Mnohem později měla Velká francouzská revoluce průběh, považovaný dnes již za klasický. Ve 20. století přešel v tyranii krátkodechý pokus o demokracii v Rusku. V Německu se demokracie držela o něco málo déle, i ji však nahradil režim právem považovaný za zrůdnou diktaturu. V současnosti jsme přímými svědky, jak z půdy liberálně demokratického systému vyrůstá (zatím) autoritářství, latentně dost možná opravdová despocie. Potenciálně se dnes může jednat o proces globálního rozsahu.
Pane Morbicere, u recepce Platóna (stejně jako dalších velkých státně-politických myslitelů antické doby) existují dva základní problémy:
- za prvé, vůbec dokázat pochopit hloubku jejich myšlenek
- a za druhé, jejich myšlenky a postřehy dokázat přenést do současné doby.
V zásadě platí: navzdory obecnému mínění jejich myšlenky většinou nejsou nikterak zastaralé. I v oblasti politiky totiž existuje to, čemu se říká "archetypy": totiž ustálené vzorce jednání, které se v průběhu dějin prakticky nijak nemění. Jinak řečeno: člověk je v zásadě pořád stejný, s tou samou mentalitou, s těmi samými "algoritmy" své psychiky, svého jednání - mění se jenom konkrétní historické kulisy na jejichž pozadí tento člověk realizuje své vlastní akty jednání.
Má tedy pravdu pan Horák, když mnohé z Platónových postřehů o demokracii nachází i v tendencích takzvané "moderní" doby. - Samozřejmě, jmenovitě u Platóna je ta potíž že on měl značně vyhraněný koncept ideálního státu, a všechno ostatní měřil podle toho do jaké míry se to tomuto ideálu blíží či se mu vzdaluje; ale když se od tohoto specifika jeho politického konceptu odhlédne, pak zde stále ještě zůstane velmi mnoho velmi hlubokých postřehů o politice s trvalou platností.
Ostatně, že antická (aténská) demokracie byla "elitářská" - no ano, týkala se jenom části populace, ale ani to v současnosti není příliš jiné, ani v ČR samozřejmě nemohou volit cizinci, respektive gastarbajteři, kteří mimochodem nezřídka mají faktické postavení novodobých otroků. A v takovém Švýcarsku neměly ženy volební právo až do roku 1970.
Pokud jde o Západ, vypadá to spíš na přechod k oligarchii, vládě vyvolených, jimž vyvolenost dodává majetek, jak jinak. Trumpova vláda je vláda miliardářů a pár milionářů a "velký krásný zákon" rozjíždí další kolo koncentrace kapitálu, volby se už dají ovlivnit podstatným způsobem, digitální síťové nástroje jsou k dispozici...
P.S. Těmi digitálními síťovými nástroji k ovlivnění voleb nemyslím nějaké čachrování s výsledky nebo tak. Jde o lidi a manipulaci s jejich vědomím, co je potřeba.
X-mani a Meta-lidé dokáží přesvědčit, že je důležité něco jiného, než co důležité doopravdy je.
To je ta hrozba.
Jistě pane Poláčku. Člověk v něčem zůstává pořád stejný, ale v tom vašem příkladu nesedí ty historické "kulisy", dějinná situace je vždy dynamická situace a je příčinou té proměny neměnného.
Jakkoliv nedokonalá současná zastupitelská demoklracie je mnohem blíž vládě lidu, než cokoliv antického. V současném demokratickém sociálním státě je míra krutosti a vnitrodruhové agrese výrazně nižší než kdykoliv v historii a nižší než v současných autoritářských státech.
Zatím...