Zaznělo to již v našem podcastu a často na to zde upozorňuje i Jiří Pehe; pro USA jde ale o tak zásadní věc, že je namístě ji opakovat: v pozadí za konkrétními změnami typu uvalování cel na Čínu či rušení podpor pro elektromobilitu se ve Spojených státech od Trumpova návratu mění tři podstatné věci. Za prvé, posouvají se hranice přípustného z hlediska chování vládnoucí entity, respektive prezidentské moci. Za druhé, zesiluje konfrontační přístup ke všem formám kritiky a opozice. A za třetí, celkově se přitvrzuje ve všech výstupech — vizuálně, rétoricky i ve faktickém obsahu.

Za příklady z minulých měsíců mohou sloužit Trumpovo úvodní snažení obejít různými radikálními dekrety Kongres, soudy i rozhodovací procesy v jednotlivých státech USA, dále permanentní brojení proti přistěhovalcům a levici, okázalé hony na migranty prostřednictvím zakuklených ozbrojenců z  Imigrační a celní správy (ICE), utínání financí vzpurným vědcům, organizacím či univerzitám nebo vysílání federálních jednotek do měst s kulturou radikalizovaných protestů.

Vše přitom doprovázel od počátku jazyk svalující za všechno vinu na protitábor, stále mobilizující před všudypřítomným nebezpečím a stavějící všechno do moralizujících ultrakonzervativních kulis.

Již v březnu se mluvilo o posunu k režimu tvrdé ruky, v dubnu o zrychlování celého procesu a v červnu o znepokojivých obrátkách. Přes léto se pak už začal různá Trumpova opatření třídit do autoritářských žebříčků.

Když byl následně 10. září zastřelen Charlie Kirk — štvavě konzervativní influencer a přední protrumpovský aktivista — zavládly ihned obavy, kam ještě bude dosavadní přístup vyšponován. A skutečně, trumpovci příležitost nepromeškali.

Trump ihned obvinil z činu „radikální levici“ a toto nařčení opakoval soustavně po deset dní, i na Kirkově pohřbu. Jeho hlavní poradce Stephen Miller, o němž se šušká, že za Trumpa reálně rozhoduje, prohlásil, že atentátu „předcházela organizovaná kampaň“. Ministryně spravedlnosti Pam Bondiová pak ohlásila tažení proti „levicovým radikálům“.

Střelec dle zanechaných vzkazů jednal úplně sám, motivovaný Kirkovou nenávistnou rétorikou a vlastním životním stylem. Nikde organizovaný nebyl. Trump a spol. také ignorovali další střelby, které mířily na zástupce opozice. Bílý dům ovšem ohlásil sérii „prověřování“ známých liberálních organizací blízkých demokratům, jako ActBlue, Indivisible či Open Society Foundations. A uvedl, že zvažuje klasifikovat některé z organizací jako „teroristické“.

„Mohou za to radikálně levicoví demokraté. A bude ještě hůř,“ ujistil Trump na konci září v reakci na další střelbu. Statistiky upozorňující na vyšší četnost násilí páchaného stoupenci pravice byly mezitím z vládních webů smazány.

Politické klima v dnešních USA je otřesné. Průzkumy ukazují, že si stoupenci hlavních stran přisuzují čím dál častěji vzájemně negativní povahové vlastnosti typu nemorálnost, neupřímnost, zabedněnost, tupost či lenost. Čím dál více též vyjadřují nelibost nad tím, že by si jejich potomek mohl vzít voliče druhé strany.

Charlie Kirk, který byl i v rámci konzervativní pravice bezmála extremista, byl Trumpem a dalšími prohlášen za „mučedníka“ a jeho stoupenci teď chtějí odplatu. Bezprostřední obavy jsou cítit zejména v trans komunitě, na niž byl Kirk vysazený a do níž patřil útočníkův partner/partnerka.

Ještě závažnější procesy ale probíhají v širším kontextu. Z kulturně-hodnotového progresivismu, který u demokratů v minulosti nahradil progresivismus ekonomický a sociální, se v podání trumpistů stává nový démon, podobně strašlivý jako přistěhovalci. Zesiluje boj proti kritickému projevu. Zastrašuje se kdokoliv, kdo se vládnímu tažení postaví. Úspěšně pokračuje i Trumpovo krocení médií.

Vrcholem jsou zatím úterní projevy Trumpa a ministra obrany Hegsetha před americkými generály, kdy bylo ohlášeno „napadení země zevnitř“ a deklarováno, že americká města by se měla pro armádu stát „cvičišti“. Komu se to prý nelíbí, může jít.

Těžko dohlédnout, kam až může toto dojít. Již v létě však považovalo 76 procent Američanů demokracii v USA za ohroženou a experti očekávali prudké zhoršení v řádu měsíců. Nyní tedy přišel Kirk a po něm další přitvrzení.

To, co se z počátku rámovalo jako vzdor vůči establishmentu, problematickému ekonomickému modelu, korupci, kultuře oktrojované korektnosti a útěku před zdravým rozumem, se v USA postupně mění v režim nátlaku s novou cancel culture, potírání opozice a programové rozeštvávání, to vše provázané šířením strachu a pocity potřeby odplaty.

Velké volby budou v USA až na podzim příští rok. Uvidíme, jak Amerika do nich trumpovský obrat přežije.