↗

K přilákání voličů, o něž se demokraté dávno přestali starat, stačilo pár nesouvislých úvah o „rozpadlé“ zemi a „masakru“, který bezohledné a sobecké elity způsobily lidem jako oni. Foto Mandel Ngan, AFP

Americká Republikánská strana je mezi západními politickými silami určitou výjimkou. Zatímco američtí demokraté, britští konzervativci a němečtí sociální demokraté v posledních dekádách prosazovali úsporná opatření ve scestné snaze zkrotit veřejný dluh, republikánům o fiskální úspory ve skutečnosti nikdy nešlo.

Republikánští prezidenti od Richarda Nixona přes Ronalda Reagana po George W. Bushe sice během volebních kampaních slibovali zkrocení „přebujelého státu“, avšak jakmile se dostali k moci, jen prohloubili rozpočtové deficity daňovými úlevami pro bohaté a obrovskými výdaji na armádu.

A přece zůstávala republikánským cílem úspornost, chápaná jako morální zásada. Škrty ve vládních výdajích zasahovaly zejména podporu pracující třídy, zatímco deficity byly záměrně navyšovány ve prospěch bohatých. „Vyhladovět bestii“ v praxi znamenalo osekat americké sociální programy — a přitom se dále zadlužovat ve prospěch majetných.

V tomto smyslu je Donald Trump typickým poválečným republikánem. Využívá přitažlivost velkých technologických firem, stablecoinů, nízké korporátní daně, hrozbu cel a — stejně jako všichni jeho předchůdci — bezkonkurenční sílu dolaru přilákat zahraniční kapitál. Doufá přitom, že závratný nárůst deficitu umožní dosáhnout tradičního republikánského cíle: vyvolat v Kongresu takové úsporné šílenství, že se podaří podkopat systém sociálního zabezpečení a Medicaid.