Jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky bývají obvykle poklidná a nepříliš pamětihodná setkání. Letos tomu ale bylo jinak. Někteří představitelé centrálních bank se vraceli domů opravdu vážně znepokojeni. Mohl za to přízrak amerického zákona GENIUS, návrh legislativy o stablecoinech, který — v těsné návaznosti na exekutivní nařízení prezidenta Donalda Trumpa ze 6. března, jímž byla zřízena strategická kryptoměnová rezerva — v Kongresu nezadržitelně směřuje k přijetí.

Až dosud považovaly centrální banky kryptoměny za něco sice nepříjemného, co ale naštěstí nemá potenciál zásadně narušit měnové systémy, jež mají na starosti. Nyní však sílí přesvědčení, že Trumpovi lidé hodlají kryptoměny navázané na dolar využít ve své snaze o překopání globálního měnového systému — a přitom mimochodem vydělat nemalé jmění svému šéfovi a jeho rodině.

Spojené státy jako měnová dystopie

Centrální bankéře na jarním zasedání znepokojilo, co všechno bude tato politika znamenat: záměrnou a chaotickou demontáž měnového řádu dvacátého století, v němž byly centrální banky jedinými architekty peněz. Tak jako má zákon GENIUS povolit soukromé stablecoiny, jiný návrh má naopak americkému Federálnímu rezervnímu systému USA zakázat vydávat vlastní digitální měnu. Tím by se korporátní kryptoměny staly novými strážci hegemonie dolaru.

Nejde tu o pouhou inovaci, ale rovnou o nepřátelské převzetí kontroly nad peněžní zásobou. Bez čehokoli, co by připomínalo seriózní regulaci, nebudou stablecoiny ani stabilní, ani alternativou k platbám v dolarech. Budou trojským koněm k privatizaci peněz.