Jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky bývají obvykle poklidná a nepříliš pamětihodná setkání. Letos tomu ale bylo jinak. Někteří představitelé centrálních bank se vraceli domů opravdu vážně znepokojeni. Mohl za to přízrak amerického zákona GENIUS, návrh legislativy o stablecoinech, který — v těsné návaznosti na exekutivní nařízení prezidenta Donalda Trumpa ze 6. března, jímž byla zřízena strategická kryptoměnová rezerva — v Kongresu nezadržitelně směřuje k přijetí.

Až dosud považovaly centrální banky kryptoměny za něco sice nepříjemného, co ale naštěstí nemá potenciál zásadně narušit měnové systémy, jež mají na starosti. Nyní však sílí přesvědčení, že Trumpovi lidé hodlají kryptoměny navázané na dolar využít ve své snaze o překopání globálního měnového systému — a přitom mimochodem vydělat nemalé jmění svému šéfovi a jeho rodině.

Spojené státy jako měnová dystopie

Centrální bankéře na jarním zasedání znepokojilo, co všechno bude tato politika znamenat: záměrnou a chaotickou demontáž měnového řádu dvacátého století, v němž byly centrální banky jedinými architekty peněz. Tak jako má zákon GENIUS povolit soukromé stablecoiny, jiný návrh má naopak americkému Federálnímu rezervnímu systému USA zakázat vydávat vlastní digitální měnu. Tím by se korporátní kryptoměny staly novými strážci hegemonie dolaru.

Nejde tu o pouhou inovaci, ale rovnou o nepřátelské převzetí kontroly nad peněžní zásobou. Bez čehokoli, co by připomínalo seriózní regulaci, nebudou stablecoiny ani stabilní, ani alternativou k platbám v dolarech. Budou trojským koněm k privatizaci peněz.

Evropská centrální banka si je tohoto nebezpečí vědoma: pokud se cenné papíry — jako jsou dluhopisy, akcie či finanční deriváty — začnou obchodovat přes blockchain, bude potřeba, aby se tokenizovaly i samotné platby. Proto ECB navrhuje vytvořit tokenizované euro, které zajistí, že státem garantované peníze zůstanou klíčovou součástí finančního systému.

Zatím však Evropská centrální banka naráží na odpor německých a francouzských soukromých bank. Teď však vyvstal ještě horší problém: Spojené státy se ženou opačným směrem. Trumpovi lidé tím, že chtějí zakázat vydávání oficiální digitální měny a dát zelenou stablecoinům, odmítají nejen veřejné digitální peníze, ale zároveň postupují kontrolu nad dolarem nejtemnějším silám ve světě technologických gigantů.

Ironie je to přímo groteskní: ti samí libertariáni, kteří brojí proti státu, teď prosí vládu, aby jejich stablecoiny posvětila jako de facto oficiální měnu. A co hůř, požadují krytí svých tokenů rezervami centrální banky. Představte si svět, kde Tether, Circle nebo nějaký „X Token“ — které by nebyly cítit podvodem a ještě k tomu byly podporovány Elonem Muskem — měly implicitní podporu amerického ministerstva financí a zároveň byly vyňaty z bankovních regulací. Tohle už není jen obcházení regulací, to je doslova měnový feudalismus.

Neměli bychom přitom zapomínat, že Spojené státy devatenáctého století byly měnovou dystopií. Existovaly tisíce neregulovaných bank, které vydávaly své vlastní soukromé peníze. To vedlo k častým finančním krizím, v jejichž důsledku zůstávaly veřejnosti, zejména dělnické třídě, v rukou bezcenné papírky. Dokonce i J. P. Morgan byl zděšený a ohrožený natolik, že lobboval u federální vlády a dalších bankéřů za vytvoření veřejné instituce s úkolem stabilizovat měnu: Federálního rezervního systému.

Spojené státy se dnes vracejí zpět do minulosti a strhávají s sebou celý svět. V ohromujícím převrácení reality definuje Trumpův lednový exekutivní příkaz „o posílení vedoucího amerického postavení v oblasti digitálních finančních technologií“ stablecoiny kryté dolarem jako nástroje na „podporu a ochranu suverenity amerického dolaru“.

Zákon GENIUS (jehož finální verze zatím není veřejná) je přitom receptem na rozpoutání deregulované digitální éry, kdy stablecoiny — navázané na dolar, ale kontrolované soukromými subjekty — zaplaví globální ekonomiku digitálními pseudodolary. Jakmile soukromé stablecoiny získají imprimatur federálních úřadů a jejich objem prudce vzroste, není nejmenší šance, že by si zachovaly vazbu na dolar. A i kdyby se ostatní země rozhodly dolar opustit, z tohoto digitálního stínu se nedostanou.

Prohloubení geopolitické nejistoty

Evropa horečně hledá odpověď. Evropská centrální banka si uvědomuje existenční ohrožení a urychleně se snaží vytvořit vlastní „velkoobchodní“ digitální měnu: hybridní systém, v němž digitální euro pro institucionální použití synchronizuje tradiční platby s blockchainovou infrastrukturou. Chce tak získat čas, než překoná odpor soukromých bankéřů, kteří profitují ze současného stavu, a provede skutečně kompletní vypořádání.

Ale to může být už pozdě. Zatímco Evropa přešlapuje ve výborech, Spojené státy jednají. Regulace trhů s kryptoaktivy (MiCA) už vytlačila Tether z Evropy — ne proto, že by byla příliš přísná, ale protože evropské politické vedení stále nechápe, co je v sázce. Pokud se stablecoiny stanou výchozí měnou kryptotrhů, decentralizovaných financí a rozvíjejících se ekonomik, dorazí digitální euro, které Evropská centrální banka stále teprve připravuje, na bojiště ve chvíli, kdy už bude válka rozhodnuta.

Rozvojové země mezitím stojí před krutou volbu. Už tak mají dost problémů s dominancí dolaru, a teď si budou muset vybrat mezi zákazem stablecoinů (a ztrátou přístupu ke kapitálovým tokům v kryptoměnách), nebo vytvořit vlastní, které však budou muset soupeřit se síťovými efekty dolaru. Třetí, neméně nepříjemnou, ovšem ještě nebezpečnější, možností je podvolit se formě faktické dolarizace.

Jedinou centrální bankou, která byla připravena, je Čínská lidová banka. Díky výhodě vlastního, již fungujícího digitálního jüanu si Čínská lidová banka může dovolit luxus zakázat stablecoiny, a tím jim odmítnout propůjčit legitimitu.

Přes tento odůvodněný vzdor však zůstává obrovské nevyřešené dilema: čínské veřejné i soukromé instituce mají nahromaděné úspory ve výši přibližně 4,5 bilionu dolarů. Měly by své dolary odprodat a usnadnit tak trumpovský plán na devalvaci dolaru, nebo si je ponechat a zůstat vystaveny turbulencím, které Trump tak dovedně vyvolává?

V delším časovém horizontu hrozí, že monetární rozdělení dále prohloubí geopolitickou a geoekonomickou nejistotu. Vzniknou dva paralelní měnové systémy — jeden založený na veřejných měnách vydávaných v Číně, Indii a možná i v eurozóně a druhý tvořený soukromými penězi s rostoucí dominancí stablecoinů navázaných na dolar — a ty se nevyhnutelně střetnou. Centrální bankéři nejsou jediní, kdo by se měl znepokojovat.

Z anglického originálu Trump Wants Big Tech to Own the Dollar publikovaného na webu Project Syndicate přeložil OTAKAR BUREŠ.