V roce 2021 vydala Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v lecčems přelomovou studii, podle níž už tehdy nebylo možné postavit žádnou novou fosilní infrastrukturu, aniž bychom nepřekročili průměrné oteplení planety o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Nová studie investigativců z Follow the Money ukázala, že největší světové banky od té doby napumpovaly do fosilních firem přes bilion a půl dolarů.

Investigativci zároveň zmapovali, že od stejného roku fosilní firmy globálně oznámily zahájení dvou tisíc a tří set nových ropných, plynových a uhelných projektů. Spoustu z nich vzniklo v reakci na energetickou krizi a snahu omezit dodávky fosilních paliv z Ruska, v posledním období ale také vlivem stavby datacenter v důsledku vývoje umělé inteligence, která vyžadují velké množství elektřiny.

Z evropských bank daly fosilním firmám nejvíc peněz britská Barclays, francouzská Crédit Agricole a německá Deutsche Bank. Mezi největší příjemce financí pak patří italská ENI (33,1 miliardy dolarů), švýcarská Mercuria Energy Group (23,5 miliard dolarů), TotalEnergies (21,8 miliard dolarů) a China National Offshore Oil Corporation (7,3 miliard dolarů).

Uhlíkový rozpočet pro 1,5 stupně — tedy množství emisí, které můžeme vypustit, aniž bychom tuto hranici překročili — bychom při dokončení všech výše zmíněných projektů překonali jedenáctkrát a při současném trendu emisí bychom ho vyčerpali za čtyři roky, tvrdí Postupimský institut pro výzkum dopadu klimatických změn.

Výsledky výše zmíněné investigace jsou v souladu s trendem, který lze v bankovním sektoru pozorovat dlouhodobě. Ačkoliv světové banky množství peněz napůjčovaných fosilním firmám několik let snižovaly, v poslední době objem takto vynaložených finančních prostředků zase navyšují. Trend přichází zejména od amerických bank, které po nástupu Donalda Trumpa začaly hromadně opouštět své klimatické závazky, ale pomalu se přelévá i do Evropy.

V plné síle na americký trend navázaly britské banky, jako například Barclays či HSBC. Klimatická iniciativa bank známá jako Net Zero Banking Alliance, kterou v roce 2021 s velkou pompou na klimatické konferenci v Glasgow představili ruku v ruce zástupci kapitálu a států a do které i mnoho českých ekologů vkládalo bláhové naděje, se doslova rozpadá před očima.

Nejnovější data od investigativců z Follow the Money tak přidávají další argument k již už dávno známému názoru, že kapitál nás klimatickou krizí neproinvestuje. Naopak, banky si vybraly destrukci, protože je krátkodobě výhodná pro jejich akcionáře a už jim ani nezpůsobuje reputační riziko. Vše tak opět odpovídá výkladu, že situaci může otočit jen silné sociálně-ekologické hnutí požadující oslabení moci kapitálu nad společností.