Pokud bychom měli řešit jen klimatickou krizi, dokázali bychom ji zvládnout. Potřebné technologie, prostředky i strategie máme k dispozici už řadu let. Co tedy brání přijetí účinných opatření? Smrtelný karambol: klimatická krize naráží čelně do krize komunikačního prostředí.

Krize komunikačního prostředí se promítá do způsobu, jakým se lidem dostává poznání. Jedná se o to, jak vzniká to, co víme, jakými cestami se to dovídáme, a jak vzniká shoda na tom, co pokládáme za pravdu, a co naopak za omyl či lež. Vedle globálního ohrožení systémů, na nichž závisí život na Zemi, čelíme i globálnímu ohrožení systémů, z nichž čerpáme své poznání o světě.

Ultrabohatí ovládají většinu komunikačních prostředků

Vyjděme z faktu, že informační prostředí nikdy v dějinách nebylo nijak velkolepé. Ještě nikdy nepanoval nějaký zlatý věk veřejné informovanosti, lidé ještě nezažili žádné období, v němž by většina informací, které o světě získávali, byla nezaujatá či přesná. Po většinu svých moderních dějin se evropské společnosti vyznačovaly schopností zformovat široký konsensus o zjevných nesmyslech: například, že monarchové zosobňují ryzí zájem společnosti, že se ženy nehodí do veřejného života, že barevní lidé jsou podřadní anebo že impéria jsou silami dobra.

Kolem uvedených tezí se zformovaly masivní přesvědčovací infrastruktury. Veřejné poznání tedy vždy formovaly i dobové mocenské struktury.

Příslib demokracie spočíval mimo jiné v tom, že životy všech se budou zlepšovat i zpřístupňováním poznání: myslelo se, že lepší porozumění světu se promítne do zlepšování kvality života pro všechny. A po určitou dobu tomu tak na některých místech skutečně bylo. Ale tato éra se nyní podle všeho chýlí ke konci. Základní problém totiž tkví v tom, že většinu komunikačních prostředků vlastní či ovlivňují ultrabohatí.

Demokracie představuje pro kapitál oříšek, který potřebuje rozlousknout, a jedním z louskáčků je propaganda. Jako králové a imperátoři minulosti i ultrabohatí dnes používají své platformy k tomu, aby šířili postoje, jež jim jdou na ruku, a naopak potlačují ty, které je ohrožují. To mimo jiné znamená, že podporují pravicová a krajně pravicová hnutí, ochotně střežící jejich bohatství a moc před těmi, kteří by je chtěli přerozdělit.

Ve Spojených státech můžeme sledovat rychlé prohlubování popsaného trendu do samé krajnosti. S tím, jak Trumpovi staří i noví spojenci skupují tradiční mediální platformy, útoky proti všem, kdo zpochybňují hegemonii kapitálu, se ještě zmnoží a zhrubnou.

Ultrabohatí navíc pumpují prostředky do nových médií, jako jsou různé online pořady, které svou sledovaností začínají překonávat tradiční televizní zprávy. Například dva miliardáři bohatnoucí na frakování ropy nalili osm milionů dolarů (160 milionů korun) do krajně pravicových platforem PragerU a DailyWire, aby zvýšili jejich dosah.

Studie zpracovaná Yaleovou univerzitou ukazuje, že z deseti nejpopulárnějších online pořadů jich hned osm šíří nesmysly o poznatcích klimatologie. Joe Rogan, který provozuje jeden z nejpopulárnějších online pořadů, opakovaně tvrdil, že Země se ochlazuje, přičemž odkazoval na výzkum, který tvrdil pravý opak.

Nová investigace Muskovy sítě X provedená reportéry televizní stanice Sky News ukázala, že každý nový účet, který založili, byl bez ohledu na deklarovanou politickou orientaci zaplavován pravicovým obsahem, jehož podstatná část byla extrémní. Experti, s nimiž reportéři věc konzultovali, dospěli k závěru, že daný výsledek mohla způsobit jediná věc: pokřivené nastavení algoritmů, „o němž muselo rozhodnout vedení korporace“. Zástupci společnosti X tvrdili Sky News, že „chtějí prosazovat, otevřenou, nezaujatou, veřejnou konverzaci“.

Další studie zjistila, že šíření dezinformací na síti X je zpravidla nějak spojeno s politiky na krajní pravici: politici mainstreamu či na levici šíří lži v mnohem menším množství případů. Krajní pravice se velmi často přiklání k popíračství klimatologie a k obstrukcím ekologických snah: to je také důvod, proč ji ropné korporace sponzorují.

Máme-li zabránit klimatickému rozvratu, musíme učinit přítrž záplavám lží

Kapitál má samozřejmě své ochotné pomocníky i v médiích, která prozatím ještě miliardáři vlastněná nejsou. V novém textu — pro New York Times mimořádně nelichotivém — textu popisuje Peter Coviello, profesor americké literatury na Univerzitě v Illinois, jak se spolu s několika svými kolegy stali obětí kampaně nejznámějšího světového deníku proti Zohranu Mamdanimu, nyní už zvolenému starostovi New Yorku.

Coviello znamenitě líčí proces truchlivě známý všem klimatologům: názor expertů se postaví na roveň komentářům placených lobbistů. Autor se ani nijak nepokouší odlišit jedno od druhého, „vztah mezi oběma ‚stranami‘, jejich minulost, jejich sponzory či jejich autoritu ve vztahu k faktům“.

Coviello dospívá k závěru, že máte-li prostředky, abyste si platili institut produkující prázdnou slámu, dodá vám jakýkoli názor, jaký budete chtít, a noviny jako New York Times pak „postaví takovýto canc proti stanovisku založenému na létech poctivé vědecké práce, jako kdyby oba výroky měly stejnou váhu“.

Takový přístup k „nestrannosti“ v novinářské práci bohužel platí i pro BBC. Jakkoli už neposkytuje platformu popíračům poznatků klimatologie, takřka každodenně porušuje své vlastní editoriální zásady poskytováním prostoru lobbistickým institutům z Tufton Street, které často předkládají vykonstruovanou argumentaci proti ekologickým opatřením, aniž by zveřejňovaly, kdo je financuje. Neměli bychom mít právo vědět, zda je nesponzorují fosilní korporace?

BBC nařídilo svému novináři Evanu Davisovi, aby přestal dělat podcast o tepelných čerpadlech s tím, že se prý jedná o kontroverzní téma. Pročpak by probůh měla být tepelná čerpadla kontroverzní? Protože Asociace elektráren a tepláren, která lobbuje za vytápění plynem, zaplatila PR agentuře, aby z tepelných čerpadel předmět kontroverzí učinila. Najatá agentura WPR se sama chvástala, jak si předsevzala „vyvolat veřejné pohoršení“.

Nic z toho nevedlo k rezignaci nikoho z vedení BBC. Ani plán, o němž jednali bývalý generální ředitel Tom Davie s bývalou šéfkou zpravodajství Deborah Turnessovou, změnit „výběr témat a dalšího obsahu, včetně dramatické tvorby“, aby se „vzalo v potaz, že jsou tu témata, k nimž mají malou důvěru voliči Reformní strany“.

K propuštění nikoho z vedení BBC nevedly ani editace interview s Jeremym Corbynem, které změnily obsah jeho výpovědi podstatně závažněji než editace rozhovoru s Donaldem Trumpem v pořadu Panorama. Nikdo nemusel odejít ani kvůli kulisám studia s Corbynem napodobujícím estetiku stalinské propagandy s paprsky rudého úsvitu.

Nevzpomínám si na jediný případ, že by z BBC musel někdo odejít kvůli manipulaci s obsahem výpovědi někoho na levici. Ale appeasement pravičáků nebere konce, aniž by se přitom dalo předpokládat, že by je to uspokojilo.

Není divu, že v takovém mediálním ovzduší vlády ustupují od klimatických závazků. Studie Mezinárodního panelu o informačním prostředí publikovaná v červnu přinesla poznatek, že „nepřesné či zavádějící výklady“ o klimatickém rozvratu v médiích vytvářejí „vzájemnou vazbu mezi popíráním vědeckých poznatků a politickou nečinností“. Výsledky bylo možné pozorovat na právě skončené konferenci OSN o klimatu COP30, jejíž prezident André Corrêa do Lago kritizoval „snížený entusiasmus“ bohatých zemí.

Nestalo se to náhodou. Je to důsledek promyšlené a systematické války proti vědění, kterou vedou nejbohatší lidé na Zemi. Máme-li zabránit klimatickému rozvratu, musíme také učinit přítrž záplavám lží.

Z anglického originálu Storm Front publikovaného na webu www.monbiot.com a v deníku The Guardian přeložil JAKUB PATOČKA. Text vychází s podporou Friedrich-Ebert-Stiftung.