Více než padesát vlád se chce na právě začínající konferenci v kolumbijské Santa Martě dohodnout na plánu ukončení využívání fosilních paliv. Skupina států vedená Kolumbií a Nizozemskem tím reaguje na dlouhodobé neúspěchy klimatických konferencí pod hlavičkou Organizace spojených národů. Ani na třicáté klimatické konferenci v brazilském Belému totiž globální společenství nedokázalo dosáhnout konsenzu na postupném konci fosilních paliv. Summit v Santa Martě to má napravit.

Podle kolumbijské ministryně životního prostředí Irene Vélez Torresové jsou „velké klimatické summity ovlivněné nejrůznějšími lobbisty a část států dokonce sama fosilní paliva produkuje, což přirozeně vede k blokování konce fosilních paliv“. Vélez Torresová ve vyjádření pro portál Climate Home News uvedla, že právě dlouhodobá neschopnost přijmout plán na konec využívání fosilních paliv byla důvodem pro uspořádání konference v Santa Martě.

Konference má podle kolumbijské ministryně životního prostředí tři hlavní cíle: konec ekonomické závislosti na výrobě a spotřebě fosilních paliv, vytvoření plánu na rozvoj čistého energetického mixu a ustavení nového mezinárodního rámce, který by dokázal koordinovat spravedlivý odklon od fosilních paliv.

Podle pořadatelů potvrdily účast delegace z 53 států světa. Mezi nimi jsou jak rozvinuté státy Evropy, například Německo či Velká Británie, tak Vietnam, Mexiko nebo Senegal. Česká republika mezi účastníky chybí.

Nejprve se 24. dubna v Santa Martě setkají zástupci vědecké obce, původních obyvatel a komunit nejvíce zasažených klimatickou změnou. Ve dnech 28. a 29. dubna pak proběhne jednání vládních delegací.

Tři neúspěšné dekády

O konci fosilních paliv jedná globální společenství opakovaně. Právě spalováním a dalším využíváním těchto paliv vzniká devadesát procent emisí oxidu uhličitého. Mezivládní panel pro změnu klimatu opakovaně označuje fosilní paliva za hlavní příčinu globálního oteplování.

Přesto teprve v roce 2023 na klimatickém summitu v Dubaji přijali představitelé států dohodu obsahující kompromisní formulaci o „přechodu od fosilních paliv“. Stalo se tak po dlouhém tlaku klimaticky progresivních vlád.

Na základě tohoto závazku měl být na loňské konferenci COP30 v Brazílii schválen konkrétní plán konce fosilních paliv. K obecné shodě však státy nedospěly. Proto nizozemská a kolumbijská vláda zformovaly skupinu států, které chtějí koordinovat ambicióznější klimatickou politiku bez omezení daných vetem ropných států nebo vlivem fosilních korporací.

Iniciativa se opírá mimo jiné o nedávné poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Ten v létě minulého roku konstatoval, že další rozvoj fosilní infrastruktury může být v rozporu s mezinárodním právem.

„Pokud stát nepřijme náležitá opatření k ochraně klimatického systému před emisemi skleníkových plynů — mimo jiné opatření v souvislosti s těžbou fosilních paliv, jejich spotřebou, udělováním licencí na průzkum ložisek fosilních paliv nebo poskytováním dotací na fosilní paliva —, může to představovat mezinárodně protiprávní jednání, za které je tento stát odpovědný,“ stojí v rozhodnutí soudu.

Nové momentum klimatické politiky

Nikki Reischová, ředitelka programu pro klima a energetiku v Centru pro mezinárodní environmentální právo, uvedla pro server Drilled, že „Santa Marta není konečným cílem, ale může být bodem zlomu“.

Podle ní je nutné nejprve odstranit právní překážky, jako je ochrana investic do ropy, plynu a uhlí, které brání postupnému útlumu fosilních paliv. Za klíčový výsledek konference by považovala přijetí mezinárodní smlouvy, která by nastavila právní rámec koordinovaného přechodu k ekonomice bez ropy, plynu a uhlí.

„Po celá léta byly naše naléhavé požadavky v rámci fóra založeného na konsensu vetovány a oslabovány bohatými národy a zájmovými skupinami,“ řekl Maina Talia, ministr vnitra a životní prostředí ostrovního státu Tuvalu, pro portál Climate Home News. „Santa Marta je jiná, je to prostor koncipovaný a vedený národy, které jsou nejvíce zasaženy,“ vysvětlil Talia.

Kolumbijská ministryně Vélez Torresová ve vyjádření uvedla: „Navzdory všem rozdílům se účastníci konference shodují, že je třeba upřednostnit vědu a urychleně a koordinovaně směřovat k postupnému ukončení výroby a spotřeby zemního plynu, uhlí a ropy.“