Začal COP30: Třicet let klimakonferencí a emise stále rostou
Matěj MoravanskýV brazilském Belému začíná třicátý klimatický summit. I po třiceti letech mezinárodních jednání svět pokračuje stejným směrem: emise stoupají, extrémy počasí sílí a odpovědnost bohatých států i korporací zůstává jen na papíře.
Světové emise skleníkových plynů dosahují rekordních hodnot a podle nejnovějších odhadů OSN by se planeta mohla během tohoto století oteplit o 2,8 stupně Celsia ve srovnání s érou před průmyslovou revolucí. Podle zprávy Světové meteorologické organizace o stavu klimatu se letošní rok zařadí jako druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření. Data ukazují, že období od roku 2015 do 2025 bude zahrnovat jedenáct z nejteplejších let za posledních 176 let, přičemž poslední tři roky patří k vůbec nejteplejším.
Teploty stále rostou kvůli pokračujícímu spalování fosilních paliv a odlesňování. To vede k častějším a intenzivnějším extrémům počasí a změnám regionálního klimatu. Banky stále financují projekty těžby fosilních paliv, velké korporace nadále a s velkými zisky spalují ropu, plyn i uhlí a ničí vzácné pralesní ekosystémy. Emise z luxusní spotřeby nejbohatších jsou vyšší než všech obyvatel planety a navíc dál rostou. Ani po více než třiceti letech mezinárodních klimatických jednání se tak křivku rostoucích emisí nedaří zvrátit.
V této situaci hostí brazilské město Belém od pondělí 10. listopadu výroční, třicátou Konferenci OSN o změně klimatu (COP30). Zástupci téměř dvou set států se soustředí hlavně na dvě otázky: jak posílit připravenost na důsledky klimatických změn a jak financovat spravedlivou ekonomickou transformaci od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.
Kdo ponese odpovědnost za klimatický rozvrat
Hlavním tématem jednání v Belému budou opatření na přizpůsobení se změnám klimatu. Už dnes totiž každý stát světa, i když v různé míře, pociťuje dopady klimatických změn — od silnějších bouří a povodní po delší a intenzivnější sucha a vlny veder.
„V důsledku dopadů změny klimatu umírají chudí a zranitelní lidé, trpí špatným zdravotním stavem a přicházejí o své živobytí,“ uvedla na tiskové konferenci při zveřejnění speciální zprávy o adaptaci na klimatickou změnu Inger Andersenová, ředitelka Environmentálního programu Organizace spojených národů.
Podle Andersenové je ohrožena infrastruktura od mostů po rozvody energie, lidská obydlí a nemocnice, ale i zemědělská půda. „Náklady jsou vysoké a stále rostou, protože chybí razantní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a omezení globálního oteplování,“ vysvětluje Andersenová.
Mezi naší schopností přizpůsobit se a zrychlující se změnou klimatu podle zprávy OSN vězí propast. Současný trend oteplování bude kolem roku 2035 vyžadovat v chudších státech světa každoroční investice v řádu 365 miliard dolarů, zatímco v roce 2022 to bylo pouze 28 miliard a v roce 2023 jen 26 miliard. S pokračujícím spalováním fosilních paliv a zrychlující se klimatickou změnou může potřeba investic na adaptaci ještě růst. Mezivládní panel pro změnu klimatu navíc upozorňuje, že existuje hranice oteplení, na kterou se nelze přizpůsobit. Čím méně fosilních paliv spálíme, tím menší prostředky bude nutné vynaložit na posilování infrastruktury a obnovu mostů, nemocnic, škol či celých obcí.
Není přitom jasné, kdo má rostoucí prostředky na adaptaci zajistit. Právě nejzranitelnější země, jako například Jamajka nebo Filipíny, nesou jen zanedbatelný podíl na emisích skleníkových plynů a tedy i za rozvrat klimatu. Zároveň na ně však dopadají extrémy počasí a změny klimatu nejsilněji. To nedávno ukázal hurikán Melissa v Karibiku a tajfun Fung-wong na Filipínách.