Ve čtvrtek 30. listopadu začíná další, již osmadvacátý ročník klimatické konference, kterou tento rok hostí Spojené arabské emiráty. Jak pravidelně každý rok informujeme, proces vyjednávání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu se čím dál víc proměňuje ve frašku, při které státy sem tam vyjednají opatrný krok vpřed. Zatímco loni v Egyptě měly fosilní korporace na summitu největší delegaci, letos celé konferenci zástupce fosilní firmy předsedá.

A právě na předsedu letošního COPu, jak se klimatické konference běžně nazývají, Sultána al-Džábira na začátku týdne praskla vše vysvětlující kauza. Investigativní tým z Centre for Climate Reporting ve spolupráci s BBC doložil, že al-Džábir během diplomatických rozhovorů se státníky, běžně předcházejících konání konference, domlouval dohody pro ropnou firmu ADNOC, jejíž je zároveň generálním ředitelem.

Investigativcům se ozval whistleblower, který jim dodal dokumenty prokazující, že al-Džábir při prakticky všech jednáních tlačil zástupce států k uzavírání dohod na dodávky ropy od firmy ADNOC. Vzhledem k netransparentnímu charakteru jednání ale není jasné, kolik takových dohod současný předseda klimatické konference OSN skutečně dojednal.

Zároveň uniklé dokumenty prozrazují, že Spojené arabské emiráty jako hostitelská země plánují dojednávat fosilní obchody i přímo v Dubaji během COPu, a to minimálně s patnácti státy. Pro českou delegaci by se sice nemělo jednat o něco výjimečného, jelikož premiér Fiala nestoudně domlouval fosilní dohody už loni v kulisách egyptské klimatické konference, ale ve světě je toto počínání správně vnímáno jako skandál velkého rozsahu.

Spojené arabské emiráty tím totiž flagrantně porušily pravidla mandátu, který získaly jako hostitelská země OSN, a ani se přitom nesnaží zakrývat střet zájmů al-Džábira. Možná by příště OSN měla více naslouchat hlasům občanské společnosti, která al-Džábirovu nominaci kritizuje od samého počátku. Anebo je konečně načase si přiznat, že klimatické konference dlouhodobě nevedou k zásadnímu posunu, který je potřeba k ochraně klimatu.

Saúdskoarabské pokrytectví a lobbista Shellu v čele EU

Výsměch Spojených arabských emirátů celému procesu vyjednávání Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu však není jedinou kauzou, která provází letošní COP 28. Stejný tým z Centre for Climate Reporting, tentokrát ve spolupráci s Channel 4, v pondělí vydal investigativní reportáž, ve které usvědčil z nebývalého pokrytectví zástupce Saúdské Arábie.

Ačkoliv i tento ropou prolezlý stát se na mezinárodních jednáních tváří, jak mu záleží na klimatu, ve skutečnosti dlouhodobě pracuje na plánu vytvořit závislost afrických a jihoasijských států na fosilních palivech dodávaných Saúdy. Jejich cynickým plánem tak je zajistit, aby na další dlouhé roky inkasovali peníze od rozvíjejících se států, čímž by vyplnili úbytky peněz od států odcházejících od fosilních paliv. Úspěch tohoto plánu by jistojistě vedl k drastickým proměnám klimatu.

Pokud by se vám zdálo, že přebírání klimatické agendy OSN fosilními firmami je v současnosti záležitostí jen blízkovýchodních autokracií, vzpomeňte si, který eurokomisař bude zastupovat na konferenci Evropskou unii. Wopke Hoekstra, bývalý zaměstnanec Shellu, který má na fosilní průmysl hodně silné vazby.

Hoekstrův bývalý zaměstnavatel, konzultační společnost McKinsey, podle dalšího zjištění investigativců prosazuje zájmy velkých západních fosilních firem v Africe. K tomu všemu připočtěme, že podle Global Witness letos počet zástupců fosilního byznysu v rámci všech světových delegací opět překoná rekord. Ještě někdo má pocit, že klimatické konference v současné podobě mají nějaký význam?

Vykopněte fosilní korporace

Zatímco před pár lety jsme ještě opatrně psali o zákulisním vlivu fosilní lobby a nesmyslném sponzorování klimatických konferencí fosilními firmami, v současné době už pozorujeme, jak fosilní korporace doslova přebírají agendu klimatických konferencí OSN. Stejně jako loni se od COPu nedá očekávat takřka vůbec nic, možná jen nějaké drobné a nevýznamné kroky vpřed.

Místo průlomových dohod budeme zase svědky mnohého greenwashingu, kdy se všechny státy od blízkovýchodních autokracií po delegace západních států budou tvářit, jak dělají vše pro záchranu planety. Na konci si podají ruce, zatleskají si a fosilní status quo pojede dál takřka beze změny. Rozetnout tento koloběh nebude snadné, ale některá řešení přece jen existují.

Má-li proces vyjednávání Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu být ještě vůbec k něčemu, musí dojít k radikálnímu, ale zcela logickému kroku, který požaduje například kampaň Kick Big Polluters Out. Ta jasně říká, že fosilní firmy nemají mít při vyjednávání klimatické politiky v OSN, ale ani v rámci států, žádné slovo. Ano, vůbec žádné.

Zkrátka je třeba, abychom se k fosilním firmám začali chovat podobně jako svého času k tabákovým společnostem. Umíte si představit generálního ředitele Philip Morris předsedat konferenci Světové zdravotnické organizace o rakovině plic? Když jsme byli schopni ochránit naše zdraví před vlivem tabákového průmyslu, proč takhle nechceme chránit i podmínky nutné pro náš život před fosilními giganty?

Vykopněme fosilní lobby z klimatických konferencí jednou provždy. To je jediná možnost, jak zastavit proměnu vyjednávání Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu v kompletní frašku a začít znovu získávat důvěru světové veřejnosti v to, že ochranu klimatu myslíme skutečně vážně.