Blíží se další výroční konference OSN o klimatu. Budí naděje i rozpaky

Matěj Moravanský

Letošní klimatická konference COP 28 vzbuzuje mnoho nadějí i vášní. Na programu je přijetí závazků ohledně globálního konce spalování všech fosilních paliv i zřízení fondu pro země nejzranitelnější vůči klimatické krizi.

Al Džabír se pro svou firmu ADNOC snaží vybudovat image „realistické“, ale zároveň environmentálně uvědomělé fosilní korporace — navzdory bezprecedentnímu navyšování těžby ropy. Foto François Walschaerts, AFP

Tento týden se v metropoli Spojených arabských emirátů Dubaji uskuteční dvacáté osmé setkání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, známé též jako COP28. Již před samotným začátkem vzbuzuje konference mnoho očekávání i kontroverzí a předpokládá se, že o klíčové agendy, jako je globální odklon od fosilních paliv nebo zřízení speciálního fondu na pomoc zemím nejvíce zasaženým dopady klimatické změny, se strhne vášnivá diskuze.

COP28 se odehrává v roce velkých klimatických extrémů. Rok 2023 je prozatím nejteplejším rokem v historii měření, což se projevilo mimo jiné i častějším výskytem extrémních jevů, jako jsou vlny veder, záplavy nebo lesní požáry.

Na konferenci COP28 by se mělo poprvé v historii vyhodnotit plnění klimatických závazků, jež vyplývají z Pařížské dohody a jsou podmínkou k udržení globální úrovně oteplení pod 1,5 stupně Celsia. Podle poslední souhrnné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu ale stávající opatření povedou k oteplení o 2,2 až 3,5 stupně, což by mělo pro život na planetě katastrofální následky.

Dosavadní vývoj vytváří tlak na přijetí takových opatření, která by zamezila nejhorším dopadům klimatické krize. Jedním z nich je i přijetí globálního závazku snižování emisí a tím pádem i stanovení termínu konce spalování fosilních paliv.

Podle Miriam Macurové, členky Greenpeace, která bude na COP zastupovat české klimatické hnutí, „potřebujeme, aby se na klimatické konferenci státy světa konečně dohodly na rychlém a spravedlivém ukončení éry spalování všech fosilních paliv, abychom vybudovali energetické systémy bez fosilních paliv do roku 2050 a urychlili přechod na obnovitelné zdroje“.

Právě závazky vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů budou podle analytičky Asociace pro mezinárodní otázky a členky české delegace na COP28 Romany Jungwirth Březovské jedním z nejsledovanějších témat. Na stole bude i ukončení dotací pro výstavbu a provoz projektů fosilních paliv.

Důležitou roli bude mít v jednáních osoba předsedy COPu, Sultána Al Džábira. Al Džábir zastává funkci ministra ve vládě Spojených arabských emirátů a je rovněž výkonným ředitelem státní ropné společnosti Abu Dhabi National Oil Company, která je dvanáctou největší ropnou společností na světě.

Al Džábir ale nebude jediným zástupcem fosilních korporací na COP28. Minulý rok na konferenci v egyptském Šarm aš-Šajchu se jednání zúčastnilo celkově více zástupců fosilních korporací, než byl počet zástupců všech státních delegací, a tento rok to nebude jinak. Změnou je jen to, že zástupci fosilního průmyslu budou muset své spojení s fosilními korporacemi nahlásit.

Miriam Macurová přirovnává klimatická jednání s účastí zástupců fosilních korporací ke „konferenci o řešení rakoviny plic s účastí tabákových společností“. Macurová rovněž dodává, že „reformy, které by omezily vliv fosilních korporací na klimatické vyjednávání, jsou nevyhnutelné pro dosažení odchodu od fosilních paliv“.

Podle ředitele Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola stojí fosilní korporace před klíčovým rozhodnutím. Mohou si zvolit buď „prohlubování klimatické krize“, nebo se „stát součástí jejího řešení”.

Podle Mezinárodní energetické agentury se rozvoj obnovitelných zdrojů energie a strukturální změna v sektoru energetiky dějí tak rychle, že vrchol spotřeby fosilních paliv může nastat ještě před koncem této dekády. Pro urychlení je ale podle agentury nutné, aby státy přijaly takové závazky, které přinutí fosilní korporace k zelené transformaci.

Letošní COP je problematický i z hlediska lidských práv. Organizace Human Rights Watch kritizuje Spojené arabské emiráty za to, že soustavně odmítají vpustit do země její pozorovatele a že vězní své politické oponenty. Jedním z nejsledovanějších případů je zatčení Ahmeda Masoora, lidskoprávního aktivisty, jenž kritizoval tamější vládu.

„COP28 byl silně kritizován ještě dávno předtím, než vůbec začal,” komentuje kontroverze Romana Jungwirth Březovská. „Jedním z důvodů je i předseda Al Džábir a jeho napojení na fosilní průmysl, což není — vzhledem k tomu, že se konference koná v ropné mocnosti — moc překvapivé,” říká Březovská.

Fond ztrát a škod

Velký pokrok se rovněž očekává v tématu zřízení takzvaného fondu pro ztráty a škody, který má kompenzovat dopady klimatických změn těm nejzranitelnějším zemím. Na zřízení takového fondu se mezinárodní společenství dohodlo minulý rok v Egyptě a nyní by měl být formálně zřízen.

Fond by měl sloužit především přímému financování škod způsobených změnami klimatu. „Samotný pojem ztráty a škody je široký a můžeme si pod tím představit například mrtvé v důsledku extrémních klimatických jevů, jako jsou sucha, cyklóny, bouře a podobně, ztracená živobytí a porušenou infrastrukturu, ale také například ztrátu určité kultury, která může vymizet spolu s tím, jak se některé oblasti stanou neobyvatelnými,” vypočítává Romana Jungwirth Březovská.

Delegáti COP28 rovněž stojí před ožehavou otázkou, které země budou do fondu přispívat a jaké naopak budou mít oprávnění z něj čerpat prostředky. Podle Miriam Macurové by se měli k financování fondu zavázat především historicky největší znečišťovatelé. Fond by pak měl sloužit „potřebám nejzranitelnějších komunit, především z rozvojových zemí globálního Jihu, které čelí klimatické krizi v první linii a na které dopadá krize nejvážněji,“ myslí si Macurová a dodává, že je rovněž nezbytné „dovést k zodpovědnosti fosilní korporace, které by měly platit za ztráty a škody, které svou činností způsobily.“

Zásadní bude rozhodnutí Číny. Ta sice nyní má postavení takzvaně rozvojové země, z čehož čínská reprezentace vyvozuje, že nemusí do fondu přispívat. Zároveň však Čína patří mezi největší globální znečišťovatele a nese značnou část odpovědnosti za prohlubování klimatické krize.

Do otázky klimatických financí promluví i Česká republika. Zástupci vlády hodlají na COP oznámit závazek přispět mezi lety 2024 a 2027 do klimatického fondu čtyřmi miliony dolarů. Podle Pavla Přibyly, ředitele Českého fóra pro rozvojovou spolupráci, by bylo namístě tento objem finančních prostředků zdvojnásobit na osm milionů. „Klimafinance mají jasný strategický rozměr: jsou silně provázány s bezpečnostní problematikou, přispívají ke zvyšování odolnosti a snižování nestability ve světě,“ tvrdí Přibyla.

Kromě fondu ztrát a škod hodlají delegáti na COP řešit problémy spojené s nerovnými dopady klimatické krize mnoha dalšími nástroji. Romana Jungwirth Březovská například zmiňuje možnost uzavírání strategických partnerství mezi státy, které by byly zaměřeny na spravedlivou transformaci a přechod k udržitelnější energetice. Taková partnerství již existují mezi Evropskou unií a Jižní Afrikou nebo Senegalem. Podle Miriam Macurové by mohla být mechanismem pro „přesun financí a know-how z bohatých zemí do rozvojových zemí s vysokou produkcí emisí“.

Mimo rámec klimatických vyjednávání však lze kompenzovat nerovnosti související s klimatickou krizí mnoha dalšími způsoby. Podle Romany Jungwirth Březovské lze využít „například nastavením férovějšího globálního systému v oblasti daní, reformou a modernizací řady mezinárodních institucí nebo zkrátka jen dlouhodobou promyšlenou zahraniční i vnitřní klimaticko-energetickou politikou států“.

Českou republiku bude kromě zástupců občanských organizací na konferenci reprezentovat premiér Petr Fiala a ministr životního prostředí Petr Hladík.

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse