Tento týden se v metropoli Spojených arabských emirátů Dubaji uskuteční dvacáté osmé setkání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, známé též jako COP28. Již před samotným začátkem vzbuzuje konference mnoho očekávání i kontroverzí a předpokládá se, že o klíčové agendy, jako je globální odklon od fosilních paliv nebo zřízení speciálního fondu na pomoc zemím nejvíce zasaženým dopady klimatické změny, se strhne vášnivá diskuze.

COP28 se odehrává v roce velkých klimatických extrémů. Rok 2023 je prozatím nejteplejším rokem v historii měření, což se projevilo mimo jiné i častějším výskytem extrémních jevů, jako jsou vlny veder, záplavy nebo lesní požáry.

Na konferenci COP28 by se mělo poprvé v historii vyhodnotit plnění klimatických závazků, jež vyplývají z Pařížské dohody a jsou podmínkou k udržení globální úrovně oteplení pod 1,5 stupně Celsia. Podle poslední souhrnné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu ale stávající opatření povedou k oteplení o 2,2 až 3,5 stupně, což by mělo pro život na planetě katastrofální následky.

Dosavadní vývoj vytváří tlak na přijetí takových opatření, která by zamezila nejhorším dopadům klimatické krize. Jedním z nich je i přijetí globálního závazku snižování emisí a tím pádem i stanovení termínu konce spalování fosilních paliv.

Podle Miriam Macurové, členky Greenpeace, která bude na COP zastupovat české klimatické hnutí, „potřebujeme, aby se na klimatické konferenci státy světa konečně dohodly na rychlém a spravedlivém ukončení éry spalování všech fosilních paliv, abychom vybudovali energetické systémy bez fosilních paliv do roku 2050 a urychlili přechod na obnovitelné zdroje“.