COP 27: Mírný posun v otázce spravedlnosti, další katastrofa pro klima
Radek KubalaSkončila další klimatická konference a opět jsme se ve vysoké politice o mnoho neposunuli směrem ke snižování emisí. Posunem je zavedení mechanismu vyplácení škod chudým státům. Celkově konference potvrdila, že na politiky není spolehnutí.
Po vyčerpávajícím — téměř čtyřicet hodin v kuse trvajícím — finálním jednání skončila v neděli nad ránem v egyptském Šarm aš-Šajchu klimatická konference COP 27. Konference se oproti původním plánům protáhla o dva dny, a to kvůli vyjednávání historické dohody o mechanismu placení škod státům nejvíce postiženým klimatickou krizí. V otázce ochrany klimatu politici opět selhali a naše společnost se dál řítí směrem ke klimatickému rozvratu.
O okolnostech konání konference v kulisách brutálního egyptského režimu, který potlačuje veškerou opozici i občanskou společnost, jsem psal minule. Z politického hlediska dopadla konference podle mých tehdejších predikcí. Zásadní posun se nekonal, zaznamenali jsme pouze dílčí posuny u jednotlivých států. Jedno historické překvapení se však přece jen urodilo.
Zástupci zemí OSN poprvé v historii schválili vznik mechanismu proplácení ztrát a škod (loss and damage mechanism) chudším zemím, které nejvíce trpí dopady změn klimatu. Tuto politiku se státy globálního jihu snažily marně prosadit již přes třicet let. Její zavedení oslavují kromě chudších států také ekologické organizace.
Jedná se však pouze o malý krok směrem k napravení globálních nespravedlností spojených s klimatickou krizí. Neexistují totiž přesná pravidla, za jakých bude vyplácení z fondu fungovat, ani mechanismy, jak budou bohaté státy fond naplňovat. Detaily by se měly probírat na příští klimatické konferenci pořádané ve Spojených arabských emirátech.
Reálně hrozí, že mechanismus vyplácení ztrát a škod dopadne podobně jako Zelený fond, který je určený na podporu energetické transformace států globálního jihu. Státy globálního severu dlouhodobě neplní své závazky a Zelený fond víceméně zeje prázdnotou. I přesto je ale schválení mechanismu ztrát a škod důležitým symbolickým vítězstvím států globálního jihu nad bohatými průmyslovými státy a možným příslibem do budoucna.