Samozřejmě je možné (a v určitém smyslu potřebné) bavit se o "nerůstu". Ale zároveň by bylo nutno diskutovat (a hluboce přemýšlet) o tom, jak tento "nerůst" oddělit od trvalé stagnace, ekonomické i společenské.

Shodou okolností ten samý den kdy na DR byl otištěn tento text v deníku Právo vyšel rozhovor s jedním vědcem týkající se budoucího klimatu na naší planetě. Onen vědec sdělil, že sice nijak nepopírá aktuální oteplování zemského povrchu - ale že mnohem větší nebezpečí číhá v nové "malé době ledové", která se má dostavit už za 150 - 200 let! Ta bude hrozivá ani snad ne tak samotnou nízkou teplotou (i když ta má být ještě nižší nežli v 16. a 17. století), nýbrž především velkým suchem. Které učiní neobdělávatelnými celé velké regiony na této planetě. Podle vyjádření tohoto vědce jediný způsob, jak ještě vůbec udržet potravinovou produkci, bude v obřích sklenících. K tomu budou ale zapotřebí za prvé odpovídající technologie, za druhé obrovské zdroje (dosažitelné a levné) energie.

Pokud tomu tak skutečně je, pak se lidstvo musí - a to už v historicky dohledné době - vzepnout k maximálním technologickým, ale i produkčním výkonům. Nějaký "nerůst" - pokud by tento měl znamenat produkční a technologicky inovační stagnaci - si lidstvo tedy v žádném případě nemůže dovolit.