Bavme se konečně o nerůstu!

Tomáš Profant

Klimatickou krizi nelze pochopit ani zvrátit, pokud neproměníme nejhlubší struktury své ekonomiky. Náš svět může zachránit pouze principiální odmítnutí samotné ideje růstu spojené se sociálně spravedlivým poklesem výroby a spotřeby.

Naše spotřeba je přílišná, zcela jistě neudržitelná a stimulovaná ideologií růstu. Foto pixabay

Projevy klimatické krize jsou každým rokem hmatatelnější. Nejen sucha a požáry, ale i přemnožené medúzy nebo bakterie v mořích nám dávají jasně najevo, že se něco děje. Základním úkolem médií je o problémech nejenom reportovat, ale především podávat je v širších souvislostech a objasňovat jejich příčiny.

Při vysvětlování příčin sucha se média obvykle omezují na nedostatek deště či spodních vod. O něco širší pohled pak tento nedostatek vysvětluje klimatickou změnou. Zde ovšem komentáře většinou končí. Výjimečně se od počasí přes klimatickou změnu diskuse posune k individuální odpovědnosti a nepopulárním výzvám k sebeomezování a někdy dokonce ke kritice nečinnosti politiků.

×
Diskuse
JP
August 19, 2022 v 10.06

Samozřejmě je možné (a v určitém smyslu potřebné) bavit se o "nerůstu". Ale zároveň by bylo nutno diskutovat (a hluboce přemýšlet) o tom, jak tento "nerůst" oddělit od trvalé stagnace, ekonomické i společenské.

Shodou okolností ten samý den kdy na DR byl otištěn tento text v deníku Právo vyšel rozhovor s jedním vědcem týkající se budoucího klimatu na naší planetě. Onen vědec sdělil, že sice nijak nepopírá aktuální oteplování zemského povrchu - ale že mnohem větší nebezpečí číhá v nové "malé době ledové", která se má dostavit už za 150 - 200 let! Ta bude hrozivá ani snad ne tak samotnou nízkou teplotou (i když ta má být ještě nižší nežli v 16. a 17. století), nýbrž především velkým suchem. Které učiní neobdělávatelnými celé velké regiony na této planetě. Podle vyjádření tohoto vědce jediný způsob, jak ještě vůbec udržet potravinovou produkci, bude v obřích sklenících. K tomu budou ale zapotřebí za prvé odpovídající technologie, za druhé obrovské zdroje (dosažitelné a levné) energie.

Pokud tomu tak skutečně je, pak se lidstvo musí - a to už v historicky dohledné době - vzepnout k maximálním technologickým, ale i produkčním výkonům. Nějaký "nerůst" - pokud by tento měl znamenat produkční a technologicky inovační stagnaci - si lidstvo tedy v žádném případě nemůže dovolit.