Profil čtenáře:
Josef Poláček

JP
Profese: Důchodce
E-mail: Jopol68@seznam.cz

Chtěl jsem ještě doplnit mou včerejší zprávu o tom, že dodávky munice i jiných potřebných zbraní na Ukrajinu z prostředků EU, ale ze států mimo EU váznou na vetu francouzského prezidenta, který tvrdošíjně trval na tom že tyto nákupy se mohou provádět jenom v rámci EU (plus Norska); s tím záměrem aby z toho mohly profitovat - také či v první řadě - francouzské zbrojařské koncerny.

Dnes musím doplnit či poněkud korigovat: šlo nejen o výstavbu nových muničních továren mimo EU, jak jsem napsal včera, nýbrž Macron blokoval i docela obyčejný nákup této munice.

Nicméně právě v dnešních novinách vyšla zpráva o tom, že bylo v dané věci dosaženo určitého kompromisu, takže do budoucna bude tento nákup i ze států mimo EU v zásadě možný.

Napřed k onomu bodu či obvinění že "Amerika na válce vydělává" - to se takto paušálně vůbec nedá říci. Ano, vydělávají především energetické koncerny a zbrojní koncerny; ovšem to jsou ryze soukromé společnosti, zatímco vláda Spojených států musí z federálního rozpočtu vyčleňovat obrovské miliardy na podporu Ukrajině. A i v bohatých Spojených státech je státní rozpočet vlastně vždycky "podvyživený", co se vydá na armádu (či na válku), to je nutno odebrat jinde, například ze sociálních programů. (Proto také může Trump už teď halasně roztrubovat svou propagandu, že přestane podporovat Ukrajinu a ušetřené dolary že prý dá "svým" Američanům. A na tuto jeho demagogii samozřejmě mnoho Američanů slyší.)

- Pane Krupičko, sice má v zásadě stále svou platnost Marxova klíčová téze, že tzv. "materiální základna" (tedy obecně vzato ekonomika) má určující roli vůči "společenské nadstavbě" (tedy kromě jiného vůči politice). To ale skutečně neznamená, že by ten či onen koncern mohl (až na výjimky) směrodatně určovat a řídit vládní politiku. Takto zjednodušeně lineárním způsobem uvažují (a argumentují) levičáci, když nejsou schopni pochopit systémovou složitost a komplexitu oné Marxovy téze.

Shodou okolností v dnešním vydání německého deníku Süddeutsche Zeitung vyšel obsáhlý rozhovor s německým vojenským expertem, který se vyjádřil k perspektivám rusko-ukrajinského konfliktu.

Podle jeho soudu na tom Rusko není zdaleka tak dobře, jak by se napohled zdálo - a to i z hlediska rekrutování nových příslušníků ozbrojených složek. I v samotném Rusku je rezervoár těch, kdo jsou ochotni za žold riskovat svůj život v "mlýnku na maso" brutálních frontových bojů zřejmě omezený. O tom svědčí i fakt, že Rusko nedávno těmto dobrovolníkům zvýšilo žold hned o celých sto procent!

Stejně tak Rusko stále více vyčerpává své dřívější zásoby obrněné techniky, jmenovitě tanků. V důsledku masivních ztrát na frontě musí sahat po stále starších, a stále více poškozených kusech.

Oproti tomu se dá očekávat, že už od příštího roku bude zásobování Ukrajiny především dělostřeleckými granáty ze zemí Západu dostačující. - V této souvislosti onen vojenský odborník poznamenal, že iniciativa české vlády, která dokázala v zemích mimo NATO objevit 800 000 dělostřeleckých granátů, má zcela klíčový význam, neboť Ukrajině pomůže překlenout tento rok. Který bude z uvedených důvodů rozhodující: je to poslední rok kdy Rusko může ještě na frontu vrhat relativně vysoká množství živé síly i materiálu, a zároveň poslední rok kdy Ukrajina musí zápasit s nedostatkem dělostřelecké munice.

Tento německý vojenský odborník se vyjádřil také ke - zde opakovaně diskutované - otázce ukrajinské mobilizace. Konstatoval, že tato (částečná) mobilizace měla být provedena hned po protiofenzivě. (Zřejmě tím byla míněna nezdařená ukrajinská ofenziva na jižní frontě.) Současný stav ohodnotil tak, že toto - politicky nepopulární - opatření si mezi sebou sem a tam přehazují ukrajinský parlament a prezident; přičemž - jak se vyjádřil - pokud se rychle nedohodnou, už nebude nikoho kdo by toto opatření o mobilizaci mohl přijmout, protože Ukrajina ztratí svou samostatnost.

Ještě jednou tedy hlavní body:

- tento rok bude rozhodující; záleží na tom jestli se Rusku podaří či nepodaří využít jeho stávající převahy k provedení rozhodujícího průlomu na frontě

- mobilizace na Ukrajině měla být už dávno provedena; a že tak nebylo učiněno, je výhradně vinou ukrajinských politiků

- pokud se Ukrajině přes to všechno podaří přečkat tento rok bez větších ruských průlomů na frontě, pak od příštího roku by se vojenská situace Ukrajiny měla začít znatelně zlepšovat.

P.S. Co se podpory či nepodpory západních států Ukrajině týče, jmenovitě ohledně zásobování dělostřeleckou municí: tady je na vině především francouzský prezident Macron. Ostatní státy Evropské unie byly ochotné dělostřeleckou munici vyrábět i mimo státy EU (což by bylo možno uskutečnit mnohem rychleji a snadněji); ale on neústupně trval na tom, že tato munice musí být produkována v EU. Ze zřejmých důvodů: aby na tom mohl vydělávat francouzský vojenský průmysl. Nelze tedy paušálně obviňovat všechny státy Západu z nedostatečné pomoci Ukrajině; ovšem jako obvykle zde zase partikulární zájmy zvítězily nad zájmem společným.

Ano, pane Horáku, potíže s mobilizací dostatečného množství vojáků má (pro mě dosti překvapivě) i Rusko. Které má ovšem možnost tento deficit do značné míry kompenzovat najímáním žoldáků, ať zahraničních či vlastních.

Nicméně existuje tu jeden naprosto zásadní rozdíl: Rusko není nikým ohrožováno, zatímco Ukrajina bojuje za svou holou existenci. V tomto případě nijak neplatí, že dnešní armády už nejsou celolidovou záležitostí.

Ano, tohle se dříve - až do vypuknutí aktuální války na Ukrajině - na Západě věřilo, že novodobé války budou záležitostí už pouze vojenských profesionálů-specialistů, kteří dokáží ovládat vysoce sofistikované zbraňové systémy. Jenže - právě válka na Ukrajině ukázala, že i dnes o tom, kudy vede linie fronty, stále ještě rozhoduje docela obyčejný pěšák. A tak se i na Západě nyní spěšně revidují vojenské doktríny, a náhle se (jako konkrétně třeba i v Německu) začíná uvažovat o znovuzavedení všeobecné branné povinnosti.

Podle mého soudu schematismem a tezovitostí trpí (s výjimkou jeho vynikající prvotiny "Divoké včely") všechny Slámovy filmy. (Alespoň ty které jsem měl příležitost shlédnout.) On se - v dobrém úmyslu - snaží vyjádřit společensky hodnotné obsahy, ale nedokáže je prezentovat přirozeným způsobem, z vlastního života (a vlastních životních zápasů) svých protagonistů.