Lesní požáry i rekordní sucho. Evropa zápolí s letními projevy klimatické krize
Adam Rektor-PolánekZemě napříč Evropou bojují s extrémním horkem a lesními požáry. Tento týden má vlna veder dosáhnout nevídaných rozměrů, některé vlády vyhlašují nouzový stav. Vědci připomínají, že frekvenci a intenzitu veder způsobuje klimatická změna.
Evropu sužuje další vlna veder umocněná změnami klimatu. Ničivé lesní požáry se šíří v Portugalsku, Španělsku, Francii, Řecku i Chorvatsku.
Jen za poslední týden plameny pohltily desetitisíce hektarů půdy napříč kontinentem — a přiměly k evakuaci tisíce lidí. Rekordní teploty od začátku června přinesly stovky obětí. Tíživé extrémy přitom neberou konce, naopak. Tento týden řada zemí doslova projde ohněm.
V jihozápadní Evropě teploty mírně klesly, požáry však neustávají. Plocha, která letos lehla popelem, je už nyní čtyřnásobná oproti průměru z let 2006-2021.
Ve Spojeném království se mezitím připravují na tamní teplotní rekord — v úterý mají teploty v zemi vůbec poprvé překročit čtyřicet stupňů Celsia. Země vyhlásila nouzový stav a britská Agentura pro zdravotní bezpečnost varuje, že vážné ohrožení na zdraví hrozí i „zdravým a fyzicky zdatným“.
V České republice se budou celý týden teploty pohybovat kolem třicítky, nejteplejší má být středa s až šestatřiceti stupni. Český hydrometeorologický ústav hovoří o „velmi vysokých teplotách a nebezpečí požárů“.
Intenzitu i frekvenci vln veder vědci vysvětlují postupujícími změnami klimatu. V důsledku především závislosti globální ekonomiky na fosilních palivech je klima čím dál labilnější. Teplotní extrémy se stupňují a souvisejících jevů přibývá — například rozsáhlých lesních požárů má být v příštích osmadvaceti letech nejméně o třicet procent víc.
Globální oteplení přitom prozatím dosahuje relativně „bezpečného“ 1,2 stupně Celsia. Vinou nedostačující klimatické politiky však planeta do konce století směřuje k oteplení přinejmenším o dvojnásobek, v nejhorších scénářích i o trojnásobek.
Uprostřed extrémního léta přinášíme přehled extrémních projevů klimatické krize napříč Evropou — od portugalských požárů po italská sucha.
Masivní požáry v Portugalsku a Španělsku
V posledním týdnu svět šokovala především videa lesních požárů v Portugalsku. Tamní země byla už delší dobu vyprahlá, suchem na konci června trpělo až 96 procent portugalské půdy. V kombinaci s rekordními teplotami — ve čtvrtek padl absolutní červencový rekord sedmačtyřicet stupňů Celsia — sucho rozdmýchalo nevídané lesní požáry, při kterých plameny pohltily více než třicet tisíc hektarů půdy.
Portugalské požáry jsou od pondělí víceméně pod kontrolou, země nyní bilancuje ekologické i zemědělské škody. „Lidé přišli o roky tvrdé práce,“ řekl o ohněm zdevastovaných farmách a polích Octávio Machado, velitel hasičů ve městě Palmela.
Ve Španělsku však plameny zatím nepolevují. V částech země panují teploty okolo čtyřiačtyřiceti stupňů Celsia a s nimi i nejvyšší stav pohotovosti. Tisícům hasičů nyní pomáhají vojenské složky — aktivních požárů je na dvacet, obzvlášť kritická je situace v jižní provincii Malaga i v Galicii na severozápadě. Ohně mimo jiné dočasně zamezily bezpečnou evakuaci či přerušily dopravní komunikaci okolo Madridu.
Na extrémní horka zemřelo ve Španělsku a Portugalsku v posledních dnech nejméně tisíc lidí. Nejde přitom o první letošní vlnu veder na pyrenejském poloostrově. Extrémní teploty na hranici žitelnosti sužovaly Španělsko s Portugalskem už v červnu.
Francie hromadně evakuuje, Itálie se obává o úrodu
„Postapokalyptické.“ Tak podmínky na jihozápadě Francie popsala jedna z evakuovaných žen pro agenturu AFP. Jen v departementu Gironde kvůli lesním požárům proběhla evakuace více než šestnácti tisíc lidí, místních i turistů. Na místě je asi dvanáct set hasičů, jejich slovy „obludné“ plameny se však prozatím šíří dál.
Právě Gironde je nejvíce zasaženou oblastí, nejvyšší stupeň ohrožení ale panuje dohromady v patnácti departementech. Některé z nich se přitom na ty nejhorší letošní extrémy teprve připravují. Například v Bretani má tento týden padnout teplotní rekord čtyřiceti stupňů Celsia. Francouzské ministerstvo vnitra postiženým oblastem přislíbilo více hasičů, vybavení i hasicích letadel.
V severní Itálii mezitím v důsledku největšího sucha za posledních sedmdesát let vysychá řeka Pád (italsky Po), jež pramení v Alpách a ústí do Jaderského moře. Největší italská řeka je v tak kritickém stavu, že z ní v některých místech slovy reportérů zbývá „pouhý pramínek“. Více než 170 obcí v regionu je takřka bez vody a nařizuje úsporná opatření, jež penalizují užití vody na jiné než nezbytné účely pokutou až pěti set eur.
Vinou extrémního sucha navíc panují obavy i o italskou úrodu. Produkce národních artiklů jako je rýže arborio (sloužící k přípravě rizota), rajčatová passata či olivový olej je v ohrožení — podle expertů může jejich cena stoupnout až o padesát procent. Evropská sucha tak v důsledku ještě prohlubují globální potravinovou krizi spjatou především s ruskou invazí na Ukrajinu.
Britské čtyřicetistupňové extrémy „jsou teprve začátek“
Část Spojeného království od Londýna po Manchester má tento týden naměřit až jednačtyřicet stupňů Celsia — vůbec nejvyšší teplotu v historii měření. Vláda vyhlásila národní pohotovost a očekává „rozsáhlé dopady na lidi a infrastrukturu“, ale i „zásadní změny v pracovním provozu i běžném životě“.
Britských čtyřicet stupňů se sice nevyrovná větším extrémům v zemích jižní Evropy, i přesto jde podle expertů o znepokojivý úkaz. Neboť jsou britské ostrovy po většinu roku chladné, experti s podobným oteplením v roce 2022 vůbec nepočítali. I proto internetem koluje srovnání dvou grafik: první z nich je dva roky stará meteorologická projekce, jak mohou teploty vinou změn klimatu vypadat v červenci roku 2050. Druhá je předpověď počasí na úterý 19. července. Grafiky jsou téměř totožné.
Británie je přitom na podobná horka dlouhodobě nepřipravená — postrádá odpovídající infrastrukturu, adaptační strategie vznikala teprve v posledních pár letech. Dosavadní teplotní rekord 38,7 stupňů vědci zaznamenali před třemi roky v Cambridge.
Čtyřicetistupňová vedra jsou přitom pro Spojené království „teprve začátek“ — alespoň podle emeritního profesora geofyzikálních a klimatických rizik při University College London Billa McGuirea. Ve svém komentáři pro deník Guardian akademik vykresluje „hrozivou pravdu“ o budoucnosti nejen britského klimatu.
„Až budou naše děti v našem věku, budou toužit po stejně „chladném“ létě jako v roce 2022. Ještě dlouho před koncem století totiž nebudou v klimaticky zuboženém světě, který zdědí, vedra přesahující čtyřicet stupňů Celsia ničím, co by stálo za zmínku,“ píše doslova McGuire.
Odpověď tkví v adaptaci — ale i ve stabilizaci klimatu
Extrémní vedra daleko přesahují hranice Evropy. V posledních týdnech propukla i mimo jiné v Číně, Maroku, nebo Spojených státech. Indie a Pákistán prošly smrtící vlnou veder už na jaře.
Tak jako každé extrémní léto se nyní nabízí otázka, jak horkům nejlépe čelit. Možných ochranných opatření je celá řada, v krátkodobém horizontu je důležitá především adaptace. Drtivá většina světových měst stále není přizpůsobená změnám klimatu a horka jsou o to smrtelnější. Zapotřebí jsou i včasné a komplexní strategie pro boj se suchem a lesními požáry.
Z dlouhodobého hlediska je však jediným skutečným řešením stabilizace klimatu, jež může nastat pouze odklonem od fosilní ekonomiky. Zjednodušeně lze říct, že čím nižší bude globální oteplení, tím nižší bude i výskyt a intenzita extrémních projevů počasí, mezi něž vlny horka jednoznačně patří. Zapotřebí je proto především transformativní klimatická politika. S tou však světoví lídři nadále otálejí.