Evropu sužuje další vlna veder umocněná změnami klimatu. Ničivé lesní požáry se šíří v Portugalsku, Španělsku, Francii, Řecku i Chorvatsku.

Jen za poslední týden plameny pohltily desetitisíce hektarů půdy napříč kontinentem — a přiměly k evakuaci tisíce lidí. Rekordní teploty od začátku června přinesly stovky obětí. Tíživé extrémy přitom neberou konce, naopak. Tento týden řada zemí doslova projde ohněm.

V jihozápadní Evropě teploty mírně klesly, požáry však neustávají. Plocha, která letos lehla popelem, je už nyní čtyřnásobná oproti průměru z let 2006-2021.

Ve Spojeném království se mezitím připravují na tamní teplotní rekord — v úterý mají teploty v zemi vůbec poprvé překročit čtyřicet stupňů Celsia. Země vyhlásila nouzový stav a britská Agentura pro zdravotní bezpečnost varuje, že vážné ohrožení na zdraví hrozí i „zdravým a fyzicky zdatným“.

V České republice se budou celý týden teploty pohybovat kolem třicítky, nejteplejší má být středa s až šestatřiceti stupni. Český hydrometeorologický ústav hovoří o „velmi vysokých teplotách a nebezpečí požárů“.

Intenzitu i frekvenci vln veder vědci vysvětlují postupujícími změnami klimatu. V důsledku především závislosti globální ekonomiky na fosilních palivech je klima čím dál labilnější. Teplotní extrémy se stupňují a souvisejících jevů přibývá — například rozsáhlých lesních požárů má být v příštích osmadvaceti letech nejméně o třicet procent víc.

Globální oteplení přitom prozatím dosahuje relativně „bezpečného“ 1,2 stupně Celsia. Vinou nedostačující klimatické politiky však planeta do konce století směřuje k oteplení přinejmenším o dvojnásobek, v nejhorších scénářích i o trojnásobek.

Uprostřed extrémního léta přinášíme přehled extrémních projevů klimatické krize napříč Evropou — od portugalských požárů po italská sucha.

Masivní požáry v Portugalsku a Španělsku

V posledním týdnu svět šokovala především videa lesních požárů v Portugalsku. Tamní země byla už delší dobu vyprahlá, suchem na konci června trpělo až 96 procent portugalské půdy. V kombinaci s rekordními teplotami — ve čtvrtek padl absolutní červencový rekord sedmačtyřicet stupňů Celsia — sucho rozdmýchalo nevídané lesní požáry, při kterých plameny pohltily více než třicet tisíc hektarů půdy.

Portugalské požáry jsou od pondělí víceméně pod kontrolou, země nyní bilancuje ekologické i zemědělské škody. „Lidé přišli o roky tvrdé práce,“ řekl o ohněm zdevastovaných farmách a polích Octávio Machado, velitel hasičů ve městě Palmela.

Ve Španělsku však plameny zatím nepolevují. V částech země panují teploty okolo čtyřiačtyřiceti stupňů Celsia a s nimi i nejvyšší stav pohotovosti. Tisícům hasičů nyní pomáhají vojenské složky — aktivních požárů je na dvacet, obzvlášť kritická je situace v jižní provincii Malaga i v Galicii na severozápadě. Ohně mimo jiné dočasně zamezily bezpečnou evakuaci či přerušily dopravní komunikaci okolo Madridu.

Na extrémní horka zemřelo ve Španělsku a Portugalsku v posledních dnech nejméně tisíc lidí. Nejde přitom o první letošní vlnu veder na pyrenejském poloostrově. Extrémní teploty na hranici žitelnosti sužovaly Španělsko s Portugalskem už v červnu.

Francie hromadně evakuuje, Itálie se obává o úrodu

„Postapokalyptické.“ Tak podmínky na jihozápadě Francie popsala jedna z evakuovaných žen pro agenturu AFP. Jen v departementu Gironde kvůli lesním požárům proběhla evakuace více než šestnácti tisíc lidí, místních i turistů. Na místě je asi dvanáct set hasičů, jejich slovy „obludné“ plameny se však prozatím šíří dál.

Právě Gironde je nejvíce zasaženou oblastí, nejvyšší stupeň ohrožení ale panuje dohromady v patnácti departementech. Některé z nich se přitom na ty nejhorší letošní extrémy teprve připravují. Například v Bretani má tento týden padnout teplotní rekord čtyřiceti stupňů Celsia. Francouzské ministerstvo vnitra postiženým oblastem přislíbilo více hasičů, vybavení i hasicích letadel.

V severní Itálii mezitím v důsledku největšího sucha za posledních sedmdesát let vysychá řeka Pád (italsky Po), jež pramení v Alpách a ústí do Jaderského moře. Největší italská řeka je v tak kritickém stavu, že z ní v některých místech slovy reportérů zbývá „pouhý pramínek“. Více než 170 obcí v regionu je takřka bez vody a nařizuje úsporná opatření, jež penalizují užití vody na jiné než nezbytné účely pokutou až pěti set eur.