Evropu sužuje další vlna veder umocněná změnami klimatu. Ničivé lesní požáry se šíří v Portugalsku, Španělsku, Francii, Řecku i Chorvatsku.

Jen za poslední týden plameny pohltily desetitisíce hektarů půdy napříč kontinentem — a přiměly k evakuaci tisíce lidí. Rekordní teploty od začátku června přinesly stovky obětí. Tíživé extrémy přitom neberou konce, naopak. Tento týden řada zemí doslova projde ohněm.

V jihozápadní Evropě teploty mírně klesly, požáry však neustávají. Plocha, která letos lehla popelem, je už nyní čtyřnásobná oproti průměru z let 2006-2021.

Ve Spojeném království se mezitím připravují na tamní teplotní rekord — v úterý mají teploty v zemi vůbec poprvé překročit čtyřicet stupňů Celsia. Země vyhlásila nouzový stav a britská Agentura pro zdravotní bezpečnost varuje, že vážné ohrožení na zdraví hrozí i „zdravým a fyzicky zdatným“.

V České republice se budou celý týden teploty pohybovat kolem třicítky, nejteplejší má být středa s až šestatřiceti stupni. Český hydrometeorologický ústav hovoří o „velmi vysokých teplotách a nebezpečí požárů“.

Intenzitu i frekvenci vln veder vědci vysvětlují postupujícími změnami klimatu. V důsledku především závislosti globální ekonomiky na fosilních palivech je klima čím dál labilnější. Teplotní extrémy se stupňují a souvisejících jevů přibývá — například rozsáhlých lesních požárů má být v příštích osmadvaceti letech nejméně o třicet procent víc.

Globální oteplení přitom prozatím dosahuje relativně „bezpečného“ 1,2 stupně Celsia. Vinou nedostačující klimatické politiky však planeta do konce století směřuje k oteplení přinejmenším o dvojnásobek, v nejhorších scénářích i o trojnásobek.

Uprostřed extrémního léta přinášíme přehled extrémních projevů klimatické krize napříč Evropou — od portugalských požárů po italská sucha.