Lesní požáry i rekordní sucho. Evropa zápolí s letními projevy klimatické krize

Adam Rektor-Polánek

Země napříč Evropou bojují s extrémním horkem a lesními požáry. Tento týden má vlna veder dosáhnout nevídaných rozměrů, některé vlády vyhlašují nouzový stav. Vědci připomínají, že frekvenci a intenzitu veder způsobuje klimatická změna.

Vysychající italská řeka Pád. Situace je nejhorší za posledních sedmdesát let. Foto Andrea Pattaro, AFP

Evropu sužuje další vlna veder umocněná změnami klimatu. Ničivé lesní požáry se šíří v Portugalsku, Španělsku, Francii, Řecku i Chorvatsku.

Jen za poslední týden plameny pohltily desetitisíce hektarů půdy napříč kontinentem — a přiměly k evakuaci tisíce lidí. Rekordní teploty od začátku června přinesly stovky obětí. Tíživé extrémy přitom neberou konce, naopak. Tento týden řada zemí doslova projde ohněm.

V jihozápadní Evropě teploty mírně klesly, požáry však neustávají. Plocha, která letos lehla popelem, je už nyní čtyřnásobná oproti průměru z let 2006-2021.

Ve Spojeném království se mezitím připravují na tamní teplotní rekord — v úterý mají teploty v zemi vůbec poprvé překročit čtyřicet stupňů Celsia. Země vyhlásila nouzový stav a britská Agentura pro zdravotní bezpečnost varuje, že vážné ohrožení na zdraví hrozí i „zdravým a fyzicky zdatným“.

V České republice se budou celý týden teploty pohybovat kolem třicítky, nejteplejší má být středa s až šestatřiceti stupni. Český hydrometeorologický ústav hovoří o „velmi vysokých teplotách a nebezpečí požárů“.

Intenzitu i frekvenci vln veder vědci vysvětlují postupujícími změnami klimatu. V důsledku především závislosti globální ekonomiky na fosilních palivech je klima čím dál labilnější. Teplotní extrémy se stupňují a souvisejících jevů přibývá — například rozsáhlých lesních požárů má být v příštích osmadvaceti letech nejméně o třicet procent víc.

Vyschlé koryto Rýna v Kolíně. Foto Ina Fassbender

Globální oteplení přitom prozatím dosahuje relativně „bezpečného“ 1,2 stupně Celsia. Vinou nedostačující klimatické politiky však planeta do konce století směřuje k oteplení přinejmenším o dvojnásobek, v nejhorších scénářích i o trojnásobek.

Uprostřed extrémního léta přinášíme přehled extrémních projevů klimatické krize napříč Evropou — od portugalských požárů po italská sucha.

Masivní požáry v Portugalsku a Španělsku

V posledním týdnu svět šokovala především videa lesních požárů v Portugalsku. Tamní země byla už delší dobu vyprahlá, suchem na konci června trpělo až 96 procent portugalské půdy. V kombinaci s rekordními teplotami — ve čtvrtek padl absolutní červencový rekord sedmačtyřicet stupňů Celsia — sucho rozdmýchalo nevídané lesní požáry, při kterých plameny pohltily více než třicet tisíc hektarů půdy.

Španělští hasiči bojují s lesním požárem. Foto Miguel Riopa

Portugalské požáry jsou od pondělí víceméně pod kontrolou, země nyní bilancuje ekologické i zemědělské škody. „Lidé přišli o roky tvrdé práce,“ řekl o ohněm zdevastovaných farmách a polích Octávio Machado, velitel hasičů ve městě Palmela.

Ve Španělsku však plameny zatím nepolevují. V částech země panují teploty okolo čtyřiačtyřiceti stupňů Celsia a s nimi i nejvyšší stav pohotovosti. Tisícům hasičů nyní pomáhají vojenské složky — aktivních požárů je na dvacet, obzvlášť kritická je situace v jižní provincii Malaga i v Galicii na severozápadě. Ohně mimo jiné dočasně zamezily bezpečnou evakuaci či přerušily dopravní komunikaci okolo Madridu.

Na extrémní horka zemřelo ve Španělsku a Portugalsku v posledních dnech nejméně tisíc lidí. Nejde přitom o první letošní vlnu veder na pyrenejském poloostrově. Extrémní teploty na hranici žitelnosti sužovaly Španělsko s Portugalskem už v červnu.

Hašení požárů na Pyrenejském poloostrově. Foto Patricia de Melo Moreira, AFP

Francie hromadně evakuuje, Itálie se obává o úrodu

„Postapokalyptické.“ Tak podmínky na jihozápadě Francie popsala jedna z evakuovaných žen pro agenturu AFP. Jen v departementu Gironde kvůli lesním požárům proběhla evakuace více než šestnácti tisíc lidí, místních i turistů. Na místě je asi dvanáct set hasičů, jejich slovy „obludné“ plameny se však prozatím šíří dál.

Právě Gironde je nejvíce zasaženou oblastí, nejvyšší stupeň ohrožení ale panuje dohromady v patnácti departementech. Některé z nich se přitom na ty nejhorší letošní extrémy teprve připravují. Například v Bretani má tento týden padnout teplotní rekord čtyřiceti stupňů Celsia. Francouzské ministerstvo vnitra postiženým oblastem přislíbilo více hasičů, vybavení i hasicích letadel.

Kouř z lesních požáru na pláži hotelu ve francouzském Pyla sur Mer. Foto Thibaud Moritz, AFP

V severní Itálii mezitím v důsledku největšího sucha za posledních sedmdesát let vysychá řeka Pád (italsky Po), jež pramení v Alpách a ústí do Jaderského moře. Největší italská řeka je v tak kritickém stavu, že z ní v některých místech slovy reportérů zbývá „pouhý pramínek“. Více než 170 obcí v regionu je takřka bez vody a nařizuje úsporná opatření, jež penalizují užití vody na jiné než nezbytné účely pokutou až pěti set eur.

Vinou extrémního sucha navíc panují obavy i o italskou úrodu. Produkce národních artiklů jako je rýže arborio (sloužící k přípravě rizota), rajčatová passata či olivový olej je v ohrožení — podle expertů může jejich cena stoupnout až o padesát procent. Evropská sucha tak v důsledku ještě prohlubují globální potravinovou krizi spjatou především s ruskou invazí na Ukrajinu.

Britské čtyřicetistupňové extrémy „jsou teprve začátek“

Část Spojeného království od Londýna po Manchester má tento týden naměřit až jednačtyřicet stupňů Celsia — vůbec nejvyšší teplotu v historii měření. Vláda vyhlásila národní pohotovost a očekává „rozsáhlé dopady na lidi a infrastrukturu“, ale i „zásadní změny v pracovním provozu i běžném životě“.

Vyprahlá Británie. Foto Daniel Leal, AFP

Britských čtyřicet stupňů se sice nevyrovná větším extrémům v zemích jižní Evropy, i přesto jde podle expertů o znepokojivý úkaz. Neboť jsou britské ostrovy po většinu roku chladné, experti s podobným oteplením v roce 2022 vůbec nepočítali. I proto internetem koluje srovnání dvou grafik: první z nich je dva roky stará meteorologická projekce, jak mohou teploty vinou změn klimatu vypadat v červenci roku 2050. Druhá je předpověď počasí na úterý 19. července. Grafiky jsou téměř totožné.

Británie je přitom na podobná horka dlouhodobě nepřipravená — postrádá odpovídající infrastrukturu, adaptační strategie vznikala teprve v posledních pár letech. Dosavadní teplotní rekord 38,7 stupňů vědci zaznamenali před třemi roky v Cambridge.

Čtyřicetistupňová vedra jsou přitom pro Spojené království „teprve začátek“ — alespoň podle emeritního profesora geofyzikálních a klimatických rizik při University College London Billa McGuirea. Ve svém komentáři pro deník Guardian akademik vykresluje „hrozivou pravdu“ o budoucnosti nejen britského klimatu.

„Až budou naše děti v našem věku, budou toužit po stejně „chladném“ létě jako v roce 2022. Ještě dlouho před koncem století totiž nebudou v klimaticky zuboženém světě, který zdědí, vedra přesahující čtyřicet stupňů Celsia ničím, co by stálo za zmínku,“ píše doslova McGuire.

Odpověď tkví v adaptaci — ale i ve stabilizaci klimatu

Extrémní vedra daleko přesahují hranice Evropy. V posledních týdnech propukla i mimo jiné v Číně, Maroku, nebo Spojených státech. Indie a Pákistán prošly smrtící vlnou veder už na jaře.

Tak jako každé extrémní léto se nyní nabízí otázka, jak horkům nejlépe čelit. Možných ochranných opatření je celá řada, v krátkodobém horizontu je důležitá především adaptace. Drtivá většina světových měst stále není přizpůsobená změnám klimatu a horka jsou o to smrtelnější. Zapotřebí jsou i včasné a komplexní strategie pro boj se suchem a lesními požáry.

Z dlouhodobého hlediska je však jediným skutečným řešením stabilizace klimatu, jež může nastat pouze odklonem od fosilní ekonomiky. Zjednodušeně lze říct, že čím nižší bude globální oteplení, tím nižší bude i výskyt a intenzita extrémních projevů počasí, mezi něž vlny horka jednoznačně patří. Zapotřebí je proto především transformativní klimatická politika. S tou však světoví lídři nadále otálejí.

advertisment