↗

Vytváření modrozelené infrastruktury zahrnuje řadu opatření: výsadbu zeleně, lepší zadržování vody, ale třeba i místa, kde si lidé mohou odpočinout od horka. Foto FB Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z.s.

Města se s postupující klimatickou krizí stávají mnohdy nepříjemným až nebezpečným prostředím: v létě se jejich obyvatelé potýkají se stále většími riziky enormního horka. Hustá zástavba — zvláště ve čtvrtích s minimem zeleně a vodních ploch — hromadí teplo mnohem silněji než venkovské oblasti. Možných adaptačních opatření je celá řada, nevyužívají se ale v plné šíři.

„Jedním z nejznámějších projevů [klimatu] města je městský tepelný ostrov, který lze v jednoduchosti popsat jako relativní oteplení města vůči okolnímu venkovu (…). Změny [místního klimatu] včetně zhoršení kvality ovzduší se stále negativněji projevují na kvalitě městského prostředí vzhledem ke zdraví obyvatel,“ vysvětlují vědci v nedávno publikované knize Klimatická změna — příčiny, dopady a adaptace.

Městskou teplotu zvyšuje odlišné odrážení slunečního záření umělými povrchy oproti přírodě: bludiště betonu, oceli či asfaltu se zkrátka ohřeje mnohem rychleji než louky, lesy a vodní plochy. Teplo se zde shromaždí a během noci se jen postupně uvolňuje — tehdy je efekt tepelného ostrova největší.

„Důležitou roli hrají i tropické noci. Hlavně kvůli účinku tepelného ostrova se jejich počet zvyšuje. Například [studie z roku 2015] uvádí, že v dubnu až září je minimální teplota vzduchu o dva stupně Celsia vyšší v centru Prahy než na okraji. Rozdíl za jasných a horkých dnů může v noci dosáhnout až sedmi stupňů,“ popisují odborníci v knize.