Teploty na pólech děsí svět. Lidstvo vstupuje do „nové fáze klimatických změn“

Adam Rektor-Polánek

V několika výzkumných stanicích v Arktidě a Antarktidě naměřili zvýšené teploty až o čtyřicet stupňů. Mořského ledu na jižním pólu je nejméně v historii. Vědci hovoří o nečekaném a znepokojivém projevu klimatické krize.

Vědci z německé stanice Neumayer v Antarktidě stávkují za ochranu klimatu. Jejich transparenty nesou hesla jako „Země v plamenech“ či „zastavte změny klimatu — zachraňte budoucnost Antarktidy“. Foto Twitter AWIs4Future

Změny klimatu způsobují řadu bezpříkladně varovných jevů na jižním i severním pólu. Na antarktické výzkumné stanici Concordia před pár dny naměřili absolutní teplotní rekord -11,8 stupňů Celsia, což je o bezmála čtyřicet stupňů nad sezónní normou. V Arktidě některé stanice zaznamenaly teplotní rozdíl třiceti stupňů. V souhrnu pak bylo na jižním pólu oproti měřením z let 1979 až 2000 tepleji o 4,8 stupňů Celsia, na severním pólu o 3,3 stupně.

S extrémními teplotami se pojí masivní úbytek ledové plochy — mořského ledu je v Antarktidě nejméně v historii měření. Pod náporem oteplení se také zcela zhroutil tamní ledový šelf Conger o rozloze dvanácti set kilometrů čtverečních, což odpovídá šestinásobku rozlohy Brna. I na severním pólu ledu prudce ubývá.

Vývoj teploty vzduchu a plochy mořského ledu v Arktidě od začátku měření (rok 1979) po současnost. Grafika Twitter Zach Labe

„Nynější rekordní teploty ukazují, že jsme vstoupili do nové extrémní fáze klimatických změn mnohem dříve, než jsme očekávali,“ uvedl Mark Maslin, profesor vědy zemských systémů na University College London. Podobně hovoří i výzkumník polárních oblastí Jonathan Wille, který výsledky měření na antarktické stanici Concordia na Twitteru přirovnal k loňské vlně rekordních veder v severní Americe: „Nikdy to nemělo nastat.“

V posledních dnech se tak množí hlasy upozorňující, že klimatická krize postupuje rychleji, než mnoho expertů předvídalo. Takové výkyvy teplot, jaké byly zaznamenány na severním a jižním pólu se očekávaly až při vyšším globálním oteplení, než při současných 1,2 stupních Celsia. Podle nedávné zprávy Mezivládního panelu OSN pro Změny klimatu (IPCC) může být velká část dopadů klimatických změn, jež se nyní začaly takto dramaticky projevovat, nezvratných.

Tání odvěkého ledu coby důsledek i možná příčina klimatické krize

Prudké oteplení obou pólů způsobil mimo jiné meteorologický jev známý jako atmosférická řeka. „Jde o vzdušnou řeku vlhkosti, která přináší teplý a vlhký vítr do určitých míst — a v zasažené oblasti nad Antarktidou se vyskytoval opravdu významný proud,“ vysvětlila pro deník Guardian profesorka klimatologie Julie Arblasterová.

Vysoké teploty v Arktidě i Antarktidě jsou přitom nejen důsledkem klimatické krize, ale současně mohou být i příčinou jejího dalšího stupňování. Tání ledu totiž odhaluje tmavší mořskou plochu, která sluneční paprsky neodráží, ale naopak vstřebává, čímž planetu dál otepluje.

Tání polárních oblastí představuje jeden z takzvaných bodů zlomu, jejichž překročení by zásadně otřáslo podmínkami života na Zemi. Nejedná se o nic menšího nežli o hrozbu nezvratné ztráty přírodních systémů v jejich současné podobě. Prolomení jednoho bodu zlomu navíc zvyšuje pravděpodobnost prolomení dalších — vědci hovoří o jakémsi dominovém efektu. Další oteplování Arktidy a Antarktidy by tak v konečném důsledku mohlo proměnit celý svět k nepoznání.

K dlouhodobé stabilizaci klimatu je zapotřebí bezodkladné dekarbonizace globální ekonomiky, především pak co nejrychlejší odklon od fosilních paliv. Podle nedávné studie výzkumného centra při Manchesterské univerzitě musí bohaté země zcela skoncovat s těžbou ropy a plynu před rokem 2034, aby mělo lidstvo alespoň padesátiprocentní šanci klimatickou katastrofu odvrátit.

Další informace:

advertisment
advertisment