Nestálost v každoročním rozvrstvení ledu, masivní rybolov a vymírání potravy v důsledku klimatických změn způsobily, že mnohotisícová kolonie tučňáků kroužkových žijící na východě Antarktidy zůstala téměř bez potomků. Kvůli nedostatku potravy přežily ze čtyřiceti tisíc čerstvě narozených mláďat pouze dvě. Minulý pátek na celou událost upozornila studie Francouzského národního centra pro vědecký výzkum.

Hlavní bezprostřední příčinou tragické události — podle vědců dosud v takovém rozsahu neviděné — byl paradoxně nadbytek ledu ve východní části Antarktidy. Ačkoliv ledová pokrývka zůstává v oblasti jižního pólu na historicky nejnižší úrovni a její rozloha se neustále zmenšuje, byť menším tempem než v Arktidě, místo obývané kolonií bylo výjimkou.

Podle vědců je to způsobeno rozpadem Mertzova ledovce v roce 2010, kterážto událost změnila fungování oceánských proudů a dynamiku formování ledu v oblasti. „Rodiče mláďat museli letos pro potravu putovat až o sto kilometrů dále. Mláďata trpěla hladem a zimou, jelikož neměla po dlouhou dobu ochranu před dešti,“ vysvětlil pro Miami Herald Yan Ropert-Coudert, který francouzský výzkum vedl.

Původce katastrofy nezle dle Roperta-Couderta vidět výhradně ve změnách klimatu, jak uvádějí některé zdroje. Ačkoliv celoplanetárně ledu ubývá, situace v místě, kde žijí kolonie tučňáků, je složitější.

„Pokud začne v této oblasti ledu ubývat, budou populace tučňáků sílit. Nicméně pokud ho ubude příliš mnoho, jak předpovídají studie klimatologů, naruší to celý potravní řetězec polárních živočichů. Jinými slovy tučňáci mohou i při změnách klimatu zažívat dobré roky, a stejně tak může podobných událostí masového vymírání přibývat,“ uvedl Ropert-Coudert pro britský Guardian.

Faktor výlovu krilu

Z dalších příčin letošního vymírání tučňáků stojí dle ekologů hned za mikroklimatickými podmínky masivní rybolov. Největším problémem je zde lov a průmyslové využívání krilu, tedy malých drobných korýšů používaných ve farmaceutickém průmyslu, v potravinářství či k dokrmování ryb.

Kril tvoří až devadesát procent potravy tučňáků a je i důležitou složkou potravy u ryb, tuleňů a velryb. Lov těchto drobných korýšů tak představuje širší problém.

„S měnícím se klimatem dostávajícícm antarktickou divočinu pod existenční tlak je rozšiřování průmyslového využití krilu vážným problémem pro celý Jižní ledový oceán. Není s podivem, že vlády vydělávající velké peníze na tomto průmyslu blokují snahu o ochranu polárních živočichů,“ napsal pro Guardian ve svém sloupku výkonný ředitel britské pobočky Greenpeace John Sauven.

Prevence? Ochrana oceánů

Podle vědců i ekologů by tučňákům i jiným polárním živočichům pomohlo zvýšení stupně ochrany východní Antarktidy na mořskou ochrannou zónu. Rozhodnout o tom mohou politici už příští týden na setkání čtyřiadvaceti států a Evropské Unie, kteří jsou sdružení v Úmluvě o zachování živých mořských zdrojů Antarktidy.

Při loňském jednání se státy dohodly na vytvoření největší světové mořské ochranné zóny u Rossova moře. Agenturní komentátoři očekávají, že tuto zónu letos rozšíří i na východní Antarktidu. Jedním z hlavních iniciátorů zvyšování ochrany jižních oceánů je Austrálie.

„Riziko, že by se celá oblast více otevřela lovu krilu, kvůli čemuž by pak soupeřili tučňáci o potravu s rybáři, je nepřípustné. Připomínalo by to remake filmu Happy feet natočený Tarantinem, s mrtvými mláďaty tučňáků roztroušenými po ledových pláních. Státy se musí zasadit o jejich ochranu,“ řekl Guardianu ředitel polárního programu ochranářské organizace WWF Rod Downie.

Další informace:

The Guardian Penguin disaster as only two chicks survive from colony of 40,000

The Guardian Penguins starving to death is a sign that something’s very wrong in the Antarctic

Miami Herald Mass die-off of Antarctic penguin chicks alarms researchers

New York Daily News Nearly 40,000 penguin chicks starved to death in Antarctica this year