Klimatická změna je největší hrozbou současného světa. Environmentální výzvy jako zvyšování hladiny moří, rekordní tropické bouře, záplavy, sucha, změny podnebí nebo zánik živočišných druhů, jsou neoddiskutovatelné. Před dvěma týdny překročilo globální oteplování hranici jednoho stupně Celsia, čímž jsme se dostali do poloviny už tak nedostačujícího cíle oteplení o dva stupně Celsia.

Videa zobrazující světové metropole při pokračujícím tempu zvedání hladin oceánů nahánějí hrůzu. National Geographic rovněž zveřejnil simulaci, jak by naše Země vypadala, pokud by roztály ledovce. To je jen několik velmi vážných příkladů klimatických změn, mohli bychom pokračovat.

Takový narativ nás však svádí k mainstreamovému vyprávění, podle něhož jsme všichni zasaženi stejně, jsme na jedné lodi a musíme jednat rovnoměrně. Takový příběh vyprávějí státy bohatého severu při vyjednáváni Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Mediální představa, že klimatické změny jsou pouze environmentálním problémem, je velmi zjednodušená. Proto jsme se rozhodli tento mýtus rozebrat, abychom ukázali, že klimatická změna nezasahuje všechny lidi stejným způsobem.

• Klimatická změna je otázkou spravedlnosti

podíl

Průmyslové státy globálního severu vypustily osmdesát procent světových emisí skleníkových plynů, dopady klimatické změny způsobené vypouštěním emisí však pociťují především země chudého jihu. Jak jsme již psali při rozebírání druhého mýtu, státy globálního severu musí přijmout zodpovědnost, vést boj proti klimatické změně a kompenzovat státy chudého jihu. Podobnou cestu jsme při vyjednávání Rámcové dohody OSN o změně klimatu ještě neviděli. Nedočkali jsme se skutečné spravedlnosti pro lidi, kteří již dnes trpí změnou klimatu, zvlášť pokud mluvíme o klimatickém dluhu, tedy o reparaci chudým zemím za způsobení škod a o pomoci s technologickou adaptací.

• Klimatická změna je otázkou lidských práv

násilí

Sedmadvacet milionů lidí přijde každý rok o domov kvůli změně klimatu. Přestože část této migrace je vnitrostátní nebo dočasná, má velké sociální a ekonomické dopady na celé regiony. UNHCR předpovídá, že do roku 2050 přijde o domov více než 250 milionů lidí z důvodu klimatických podmínek, ztenčujících se zásob vody, znehodnocování půdy nebo konfliktů o zdroje. Nemůžeme nevzpomenout zvyšující se hladiny moří, které ohrožují ostrovy jako Maledivy (které již dnes mají vypracovaný evakuační plán pro celý ostrov) nebo státy jako Aljaška.

Tvrdit, že migrace nemá nic společného s klimatickou změnou je zavíráním očí před realitou. Migrace není jednodimenzionální, lidi z domovů žene víc důvodů, od těch politických a ekonomických až po environmentální. Důležité je pochopit, že klimatická změna je hrozba, která násobí další problémy. Nejhorším způsobem zasáhne klimatická změna etnicky, nábožensky nebo politicky rozdělená místa.

Často se považuje za kontroverzní spojovat konflikty a války s klimatickými změnami, nemůžeme však pomíjet, že spojnice existují. Evropské státy pokračují ve vyvážení surovin, například ropy, ze zemí chudého jihu i v dovážení zbraní na blízký východ, čímž živí války z nichž některé mají kořeny právě v bojích o přírodní zdroje. V úvahách lze jít mnohem dále, když vidíme, jak fatální následky by mělo selhání řešení klimatické změny pro stabilitu národů a mezinárodní konflikty.