Komplexní, důsledná, místy až nezvykle přímočará, kombinující ekologické a sociální motivy. Taková hodnocení dávají v prvních reakcích pozorovatelé nové encyklice Laudato Si (Buď pochválen) katolického papeže Františka — dlouho očekávanému poselství pojednávajícímu o vztahu člověka k přírodě jako božímu dílu, ekologické krizi a související globálním problémům. Text encykliky byl představen veřejnosti po několika únicích celistvě ve čtvrtek.

„Nikdy jsme neničili a nezneužívali náš společný domov tak, jako v posledních dvou stech letech... Je třeba změny... největší tíhu odpovědnosti nesou ti, kdo mají dost prostředků... Pro ně je změna záležitostí volby... volby životního stylu... Víme, jak neudržitelé je chování těch, kteří neustále spotřebovávají... zatímco jiní nemohou ani žít způsobem hodným své lidské důstojnosti,“ vybírají z encykliky světové agentury.

Největší z konkrétních důrazů klade František v celkem 192stránkovém dokumentu na potřebu zvládnou „jednu ze zásadních výzev pro lidstvo našeho věku“ — změnu klimatu. Právě zde také nejvíce akcentuje odpovědnost těch, kdo mají „více zdrojů a hospodářské či politické moci“ a kteří se „zdají být v současnosti zaměstnaní spíše maskováním problémů či utajováním jejich příznaků“.

Dále papež upozorňuje například na potřebu začít „bezodkladně s postupnou náhradou fosilních paliv“, pozastavuje se nad současnou mírou znečištění, přičemž uvádí, že „Země, náš domov, začíná stále více připomínat obrovskou hromadu odpadků“, nebo poukazuje na fakt, že „celé populace nemají stále přístup k nezávadné pitné vodě, přestože se jedná o základní a univerzální lidské právo“.

Význam dokumentu