Po více než dekádě jednání uzavřeli delegáti Organizace spojených národů přelomovou dohodu o ochraně světových oceánů. Dohoda má chránit biodiverzitu a přírodní podmínky více než třiceti procent oceánů a moří, které nespadají pod jurisdikci států. V oblastech unikátních přírodních ekosystémů tak vzniknou rozsáhlé rezervace chránící podmořský život před nadměrným rybolovem nebo lodní dopravou.

Dohoda má chránit významnou část mezinárodních vod a jejich ekosystémů. Jde především o ochranu před zásahy souvisejícími s intenzivním rybolovem, lodní dopravou nebo těžbou surovin z mořského dna v lokalitách důležitých pro rozmnožování ryb, jako jsou podmořská pohoří nebo hydrotermální vývěry.

„Bude to nepředstavitelná plocha — větší než celá Asie, Evropa a Austrálie dohromady,“ komentoval rozsah nově chráněného území český zoolog a publicista Vojtěch Kotecký.

Doposud ošetřovala režim v mezinárodních vodách Úmluva o mořském právu z roku 1982. Ta zaváděla pojem takzvaných volných moří, ve kterých byly ekosystémy vystaveny neomezenému rybolovu, dopravě a těžbě. Úmluva chránila jen procento rozlohy mezinárodních vod a vystavovala tak podmořský život intenzivní lidské činnosti.

Jelikož se velká část rozlohy oceánů dosud nacházela v režimu mezinárodních vod, bylo často jednodušší zasahovat do jejich ekosystémů. Chráněné bylo pouze jedno procento mezinárodních vod a zbytek světových oceánů nechávalo mezinárodní právo na pospas hrozbám změny klimatu, těžbě, rybolovu a dopravě.

To by měla nová dohoda změnit. Kromě ochrany před nadměrným rybolovem nebo lodní dopravou je cílem dohody chránit moře před dopady krize klimatu. Vlivem zvyšování lidmi vypouštěných emisí dochází k okyselování vody v oceánech, zvyšování teploty a častějším tepelným vlnám, což destabilizuje podmořské ekosystémy. Dohoda sice neobsahuje žádné konkrétní závazky, ale je včleněna do širšího souboru mezinárodního klimatického práva, které již závazné je. Existence dohody tak zvyšuje tlak na největší znečišťovatele.

Jedním ze zásadních kroků je ochrana míst, kde se podmořští živočichové rozmnožují, tedy takzvaných útočišť. Podle doktorky Ngozi Oguguahové, vedoucí výzkumnice nigerijského Institutu oceánografie a výzkumu moře, hrozí řadě druhů vyhynutí, především z důvodů znečištění vod a nadměrného rybolovu. „Pokud ale budeme chránit rybí útočiště, dáme většině mořských druhů čas na obnovu,“ dodává Oguguahová.

Ochrana útočišť však patří mezi obecnější ochranu biodiverzity, kterou nová dohoda přináší. Právě krize biodiverzity je vedle změn klimatu tím největším ohrožením pro podmořský život. Na základě dohody by měl vzniknout fond prostředků právě na ochranu genetického fondu mořských druhů a vznikne i mechanismus, v jehož rámci budou moci státy sdílet informace o stavu podmořských ekosystémů. Michael Imran Kanu, vedoucí zástupce skupiny afrických států, vysvětluje: „Hlavním bodem je, že všechny peněžní výhody půjdou do ochrany a udržitelného využívání, čímž dojde k nápravě globální krize biodiverzity, kterou vyvolaly rozvinuté státy s aktivitami na volném moři.“

Úspěch klimatické diplomacie

Dohoda o mořích navazuje na dříve přijatá ustanovení na Konferenci o biodiverzitě Organizace spojených národů v Montrealu, takzvaný COP 15. Právě v Montrealu na sklonku minulého roku přijali zástupci zemí Organizace spojených národů Kunmingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost.

Státy se v této dohodě zavázaly, že budou společně chránit až třicet procent rozlohy povrchu planety a zabrání tak hrozícímu, rapidnímu snížení biodiverzity a stability ekosystémů. Státy by měly vytvářet národní parky nebo rezervace a vynakládat značné prostředky na obnovu a podporu zranitelných ekosystémů.

Stépan Djurric, tiskový mluvčí tajemníka Organizace spojených národů Antónia Guterrese, prohlásil, že dohoda je „vítězstvím multilateralismu a globálních snah o odvrácení destrukce zdraví oceánů jak pro dnešek, tak i pro příští generace“.

Rozvinuté země měly ambice vyšší, než je přijatá dohoda, ale podařilo se jim vyjednat alespoň kompromis, který nabízí záruky zemím globálního Jihu. Z dohody tak plynou přímořským státům nejen povinnosti, ale některé z nich mohou čerpat i značné finance na podporu úsilí o ochranu oceánů.

Mezinárodní organizace Greenpeace pokládá dohodu za „monumentální vítězství pro ochranu oceánů a významný signál, že multilateralismus stále funguje i ve stále rozdělenějším světě.“ Nyní je podle Greenpeace třeba věnovat mnoho úsilí pro prosazení dohody v praxi. Navíc stále zůstávají sektory, které nejsou dostatečně legislativně ošetřeny, například těžba na dně světových moří.