Oceánům se příliš nedaří. Proudy zpomalují, hladina roste
Lucie ČejkováPodle nové studie evropských vědců jsou atlantské proudy nejpomalejší za posledních tisíc let. Pokud by rychlost jejich proudění dál klesala, mohly by už za několik desetiletí zásadně změnit evropské počasí či podobu amerického pobřeží.
FOTO: Podle vědců se na rychlosti proudů v Atlantiku podílí klimatická změna a s ní související důsledky oteplování planety, zejména tání grónského ledu. Kvůli němu se mění poměr sladké a slané vody v oceánech, což snižuje hustotu vody a tím zpomaluje proudění.
Proudy v Atlantském oceánu nebyly ještě nikdy za poslední tisíciletí tak pomalé, jako je tomu dnes. Vyplývá to z výsledků studie irských, britských a německých vědců, kteří zkoumali takzvanou Atlantickou meridionální cirkulaci, jež tvoří část systému proudění v Golfském proudu. Podle autorů se pravděpodobně jedná o další z projevů klimatické změny v důsledku lidské činnosti.
Protože souvislá měření pohybu vodních mas v Atlantiku začala teprve před sedmnácti lety, akademici ve výzkumu zveřejněném minulý týden časopise Nature Geoscience zkoumali proudění pomocí analýzy nepřímých dat. Pracovali například s údaji o usazeninách na mořském dně nebo s teplotními vzorci oceánu. Na jejich základě se jim podařilo zjistit, jak vypadaly atlantské proudy v období před sto až šestnácti sty lety.
„Naše výsledky ukazují, že Atlantická meridionální cirkulace byla relativně stabilní do pozdního devatenáctého století. Jakmile skončila malá doba ledová zhruba v roce 1850, rychlost oceánského proudění začala klesat. Další a mnohem drastičtější zpomalení pak začalo v polovině dvacátého století,“ popsal výsledky Stefan Rahmstorf z Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu, jeden z autorů studie.
Navzdory tomu, že nepřímá data obvykle poskytují poměrně nejisté výsledky, v případě aktuální studie se vědcům podařilo potvrdit svá zjištění na devíti z celkem jedenácti zkoumaných datových řad. „Pokud budeme předpokládat, že procesy měřené nepřímými daty skutečně reflektují změny v atlantickém proudění, pak nám tato data poskytují ucelený obraz, i když pocházejí z různých míst a odlišných časových období,“ vysvětlila irská statistička Niamh Cahillová, která se na výzkumu rovněž podílela.
Zpomalení proudů v Atlantském oceánu předpovídaly už předchozí vědecké modely, které zjišťovaly možné dopady emisí skleníkových plynů a oteplování planety. Předpokládá se totiž, že například změny v rozložení srážek či tání ledu v Grónsku mohou pohyby vodních mas v Atlantiku ovlivnit.
„Předchozí studie ukazovaly zpomalení proudění v posledních desetiletích, tento výzkum však poskytuje dlouhodobou perspektivu a ukazuje, že před změnou klimatu kvůli lidské činnosti byla cirkulace v Atlantiku relativně stabilní a silnější než dnes. Zdá se, že zpomalení nejspíš není přirozenou změnou, ale důsledkem vlivu člověka,“ okomentoval výsledky studie Andrew Meijers z Britského antarktického průzkumu.
Nižší rychlost proudění Atlantické meridionální cirkulace může podle vědců ovlivnit život na obou stranách oceánu. Zatímco v severní Americe by mohla vést ke zvýšení mořské hladiny, neboť pomalejší proud odnáší méně vody, v Evropě by způsobila častější a silnější projevy extrémního počasí, jako jsou zimní bouře nebo vlny veder. Zpomalené proudy by navíc škodily i v samotném Atlantiku, kde by pravděpodobně narušily mořské ekosystémy.
„Pokud budeme dál způsobovat globální oteplování, systém proudění Golfského proudu ještě zeslábne — podle nejnovějších klimatických modelů o čtyřiatřicet až pětačtyřicet procent do roku 2100,“ řekl Stefan Rahmstorf. „Tím bychom se mohli nebezpečně přiblížit k bodu zlomu, kdy by proudy přestaly být stabilní,“ dodal.
Pro deník Guardian pak uvedl, že stav, kdy změna proudění v Atlantiku začne významně ovlivňovat počasí, může nastat už za dvě až tři desítky let. Na svém Twitteru rovněž vyzval Mezivládní panel pro změnu klimatu, aby nejnovější poznatky zohlednil při vypracování svých dalších zpráv. Jejich odhady podle něj bývají obvykle spíše konzervativní.
Hladina oceánů stoupá rychleji, než se předpokládalo
Na podhodnocené predikce Mezivládního panelu pro změnu klimatu ohledně oceánů poukazuje také další nedávno zveřejněný výzkum. Pracovali na něm výzkumníci z Institutu Nielse Bohra při Kodaňské univerzitě, kteří se zaměřili na rychlost stoupání mořské hladiny.
Mezivládní panel pro změnu klimatu předloni uvedl, že kvůli oteplování planety stoupnou oceány do roku 2100 maximálně o sto deset centimetrů. Podle kodaňských vědců však tehdy pro přesné modelování tohoto scénáře chyběla některá data, například o tání ledovců v Antarktidě.
Kodaňští vědci proto použili více údajů a měření, aby původní odhady otestovali a zhodnotili. Dospěli ke zjištění, že předpoklad Mezivládního panelu byl zhruba o pětadvacet centimetrů nepřesný a mořská hladina by na konci století mohla být vyšší až o sto třicet pět centimetrů. Své výsledky pak kromě zveřejnění v odborném časopise zaslali i přímo Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu k zapracování do jeho budoucích predikcí.
Další informace:
- Potsdamský institut pro výzkum změny klimatu: Gulf Stream System at its weakest in over a millennium
- Inside Climate News: Climate Change is Weakening the Ocean Currents That Shape Weather on Both Sides of the Atlantic
- Guardian: Sea level rise could be worse than feared, warn researchers