Oceánům se příliš nedaří. Proudy zpomalují, hladina roste
Lucie ČejkováPodle nové studie evropských vědců jsou atlantské proudy nejpomalejší za posledních tisíc let. Pokud by rychlost jejich proudění dál klesala, mohly by už za několik desetiletí zásadně změnit evropské počasí či podobu amerického pobřeží.
FOTO: Podle vědců se na rychlosti proudů v Atlantiku podílí klimatická změna a s ní související důsledky oteplování planety, zejména tání grónského ledu. Kvůli němu se mění poměr sladké a slané vody v oceánech, což snižuje hustotu vody a tím zpomaluje proudění.
Proudy v Atlantském oceánu nebyly ještě nikdy za poslední tisíciletí tak pomalé, jako je tomu dnes. Vyplývá to z výsledků studie irských, britských a německých vědců, kteří zkoumali takzvanou Atlantickou meridionální cirkulaci, jež tvoří část systému proudění v Golfském proudu. Podle autorů se pravděpodobně jedná o další z projevů klimatické změny v důsledku lidské činnosti.
Protože souvislá měření pohybu vodních mas v Atlantiku začala teprve před sedmnácti lety, akademici ve výzkumu zveřejněném minulý týden časopise Nature Geoscience zkoumali proudění pomocí analýzy nepřímých dat. Pracovali například s údaji o usazeninách na mořském dně nebo s teplotními vzorci oceánu. Na jejich základě se jim podařilo zjistit, jak vypadaly atlantské proudy v období před sto až šestnácti sty lety.
„Naše výsledky ukazují, že Atlantická meridionální cirkulace byla relativně stabilní do pozdního devatenáctého století. Jakmile skončila malá doba ledová zhruba v roce 1850, rychlost oceánského proudění začala klesat. Další a mnohem drastičtější zpomalení pak začalo v polovině dvacátého století,“ popsal výsledky Stefan Rahmstorf z Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu, jeden z autorů studie.