OSN: Současné cíle států nesníží globální emise ani o jedno celé procento

Lucie Čejková

Národní plány na krácení emisí sníží množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší do roku 2030 o méně než jedno procento, ukazuje zpráva OSN. „Pro planetu to znamená nejvyšší pohotovost,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres.

Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese se závazky vlád k hodnotám, které by byly nutné pro řešení klimatické krize, nepřibližují ani náznakem. Foto Manuel Elías, OSN

Sedm desetin procenta ve srovnání s rokem 1990, půl procenta oproti roku 2010. Pokles globálních emisí skleníkových plynů na konci tohoto desetiletí bude mizivý, pokud státy nezpřísní své klimatické cíle. Takové jsou závěry souhrnné zprávy sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která obsahuje hodnocení takzvaných vnitrostátně stanovených příspěvků (Nationally Determined Contributions, NDCs).

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

NDCs si stanovují státy, které patří mezi smluvní strany Pařížské dohody. Jejich prostřednictvím deklarují vlastní cíle ke snížení emisí skleníkových plynů. Současně musí tyto cíle každých pět let revidovat a buď je zpřísnit, nebo alespoň prodloužit jejich platnost. Vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda vznikla v roce 2015, měly vlády čas na předložení nových NDCs do konce loňského roku.

Dodržet termín stanovený sekretariátem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu se podařilo pouze pětasedmdesáti zemím z celkových téměř dvou set, které se k Pařížské dohodě dodnes zavázaly. Z největších znečišťovatelů navíc doposud své cíle aktualizovali jen Evropská unie a Velká Británie, naopak NDCs například Číny, Spojených států nebo Indie stále chybí. Výsledky zprávy proto zástupci OSN považují spíše za předběžné.

Navzdory celkově nízkému počtu dosud předložených aktualizovaných NDCs, který si zástupci OSN vysvětlují přetrvávající pandemií, jsou však jejich souhrnné hodnoty kvůli své nedostatečnosti pro řešení klimatické krize už nyní alarmující. Generální tajemník OSN António Guterres z nich pro planetu vyvozuje „nejvyšší pohotovost“.

„Tato zpráva nám ukazuje, že současné klimatické ambice jsou velmi vzdálené od toho, aby nás nasměrovaly k naplnění cílů Pařížské dohody,“ uvedla Patricia Espinosa, která sekretariát Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu vede.

Objem emisí skleníkových plynů musí podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu klesnout o 45 procent, aby se podařilo udržet oteplení planety pod hodnotou jeden a půl stupně Celsia. Pokud bychom přijali limit pro oteplení dva stupně, pak by byl nutný pokles emisí o 25 procent.

Z hodnocení dosavadních závazků států nicméně vyplývá, že i pokud by je státy vůbec dodržely, množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry by zhruba do roku 2025 globálně stále stoupalo, k roku 2030 by se pak snížilo o necelé jedno procento. Podle webu Carbon Brief navíc nově předložené NDCs představují ve srovnání s těmi minulými jen tříprocentní zlepšení. Pocházejí přitom od států, které dohromady způsobují zhruba třicet procent všech emisí na světě.

Komplexnější plány bez cesty k jejich naplnění

Autoři zprávy oceňují, že státy si čím dál častěji stanovují ambice dosáhnout nulových emisí kolem poloviny tohoto století. Nové NDCs podle nich zohledňují také více sektorů ekonomiky i různých typů skleníkových plynů, jejichž objem v ovzduší je nutné snížit.

Problém však zůstává v nedostatku konkrétních kroků, které by zajistily, že závazky nezůstanou jen na papíře. Ve shrnutí zprávy například sekretariát Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu uvádí, že „mezi dlouhodobými cíli uhlíkové neutrality a závazky přislíbenými v NDCs zůstává významná trhlina, s níž je nutné se vypořádat.“

„Předběžná souhrnná zpráva nám předkládá tvrdá data o tom, jak vlády v odvracení klimatické krize selhávají,“ okomentovala zjištění ředitelka ekologické organizace Climate Action Network Tasneem Essopová. „Ohlásit cíl dosáhnout nulových emisí v roce 2050 nemůže být jediným znakem klimatických ambicí a určitě to nebude stačit, aby se zajistila spravedlnost a přežití těch, kteří jsou v současnosti nejohroženější,“ doplnila.

Evropská unie jako celek předkládala NDCs na konci loňského roku. V dokumentu dostupném v databází sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Unie deklaruje, že emise skleníkových plynů do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 sníží alespoň o pětapadesát procent.

Podle ekologů nicméně ani tento aktualizovaný cíl Evropské unie k naplnění Pařížské dohody nestačí. Potvrzuje to rovněž analýza portálu Climate Action Tracker, jejíž výzkumníci zjistili, že Evropská unie by musela zredukovat objem vypuštěných skleníkových plynů o osmapadesát až sedmdesát procent, aby se skutečně podílela na zamezení oteplení planety o více než jeden a půl stupně Celsia.

Česká republika hodlá k naplnění závazku Evropské unie přispět prozatím sedmačtyřicetiprocentním snížením emisí do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Do konce roku 2023 by však mělo ministerstvo životního prostředí aktualizovat Politiku ochrany klimatu v České republice, ve které toto číslo pravděpodobně zvýší.

„Předpokládáme, že určité navýšení cíle bude nezbytné v návaznosti na implementační balíček k pětapadesátiprocentnímu cíli Evropské unie, který by měla Evropská komise zveřejnit v polovině tohoto roku,“ uvedla pro Deník Referendum mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Na dotaz, zda kvůli odborným analýzám, jež vyhodnotily unijní závazek jako nedostatečný, nezvažují zástupci České republiky o přijetí cílů, které by byly ambicióznější a skutečně odpovídaly Pařížské dohodě, dále uvedla: „Cíl Evropské unie je nejambicióznější v porovnání s ostatními státy světa a největšími emitory. Podle našeho názoru je aktuálně přijatý cíl Evropské unie do roku 2030 plně v souladu s Pařížskou dohodou.“

„Ekologické organizace prosazovaly unijní cíl na úrovni pětašedesáti procent oproti roku 2030. To neznamená, že by Česká republika musela dostat stejný cíl,“ napsal Deníku Referendum Jiří Koželouh, vedoucí programu Energetika, klima a odpady v Hnutí DUHA. „Každopádně není důvod, abychom byli černý pasažér snižování emisí. V tuto chvíli máme v úsilí velké rezervy, tedy i příležitosti snižovat více a rychleji,“ dodal.

Podle propočtů Hnutí DUHA by bylo možné snížit emise do roku 2030 vůči roku 1990 o téměř šedesát procent. Aby toho Česká republika dosáhla, musela by přijmout opatření v oblasti energetiky a odpadů, například do deseti let uzavřít uhelné elektrárny, posílit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo transformovat teplárenství. „Další možnosti leží v oblasti dopravy a zemědělství, takže by to mohlo být ještě více,“ doplnil Jiří Koželouh. Zároveň ale také upozornil, že by podobné změny vyžadovaly změnu zákonů a koncepcí, a to například směrem ke snadnějšímu rozvoji obnovitelných zdrojů.

Přípravy klimatické konference OSN váznou

Zpráva sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu i jednání a plánování na úrovni jednotlivých států momentálně směřují především ke Konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow, která byla kvůli pandemii přesunuta z loňského roku na začátek letošního listopadu. Očekává se, že na ní zástupci jednotlivých zemí prodiskutují ambicióznější cíle, než jaké stanovili po podpisu Pařížské dohody před šesti lety.

Podle webu Climate & Capital Media by měly státy Pařížské dohody na podzimní konferenci rovněž projednat například nástroje, které by jim umožnily zakročit vůči zemím, jež nechtějí emise snižovat. Dalšími tématy by mohly být možnosti financování inovací a nových řešení pro klimatickou krizi nebo vymezení se vůči fosilním palivům.

Přípravná jednání před samotnou konferencí však zatím stále provázejí problémy spojené s koronavirovou pandemií. Naposledy zástupci stran Pařížské dohody diskutovaly předloni v prosinci, a to ještě při osobním setkání ve španělském Madridu.

Podle informací Climate Change News nicméně někteří vyjednavači nechtějí pokračovat v přípravách do chvíle, než bude opět možné setkat se osobně. Vůči letošnímu jednání, které se mělo uskutečnit online na konci tohoto měsíce, se vymezil například Irán, Pákistán nebo Indie. Jako překážku uvedli to, že jejich země nemají dostatečně stabilní internetové připojení pro podobný formát mezinárodního setkání, které by se navíc kvůli časovému posunu pro ně uskutečnilo v nočních hodinách. Březnové diskuze proto byly prozatím odloženy na červen.

Další informace

Sekretariát Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu: „Climate Commitments Not On Track to Meet Paris Agreement Goals“ as NDC Synthesis Report is Published

DW: UN: 'Red Alert' for National Climate Goals

Carbon Brief: UN: New national climate pledges will only cut emissions ‘by 2%’ over next decade

Diskuse