Sedm desetin procenta ve srovnání s rokem 1990, půl procenta oproti roku 2010. Pokles globálních emisí skleníkových plynů na konci tohoto desetiletí bude mizivý, pokud státy nezpřísní své klimatické cíle. Takové jsou závěry souhrnné zprávy sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která obsahuje hodnocení takzvaných vnitrostátně stanovených příspěvků (Nationally Determined Contributions, NDCs).

NDCs si stanovují státy, které patří mezi smluvní strany Pařížské dohody. Jejich prostřednictvím deklarují vlastní cíle ke snížení emisí skleníkových plynů. Současně musí tyto cíle každých pět let revidovat a buď je zpřísnit, nebo alespoň prodloužit jejich platnost. Vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda vznikla v roce 2015, měly vlády čas na předložení nových NDCs do konce loňského roku.

Dodržet termín stanovený sekretariátem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu se podařilo pouze pětasedmdesáti zemím z celkových téměř dvou set, které se k Pařížské dohodě dodnes zavázaly. Z největších znečišťovatelů navíc doposud své cíle aktualizovali jen Evropská unie a Velká Británie, naopak NDCs například Číny, Spojených států nebo Indie stále chybí. Výsledky zprávy proto zástupci OSN považují spíše za předběžné.

Navzdory celkově nízkému počtu dosud předložených aktualizovaných NDCs, který si zástupci OSN vysvětlují přetrvávající pandemií, jsou však jejich souhrnné hodnoty kvůli své nedostatečnosti pro řešení klimatické krize už nyní alarmující. Generální tajemník OSN António Guterres z nich pro planetu vyvozuje „nejvyšší pohotovost“.

„Tato zpráva nám ukazuje, že současné klimatické ambice jsou velmi vzdálené od toho, aby nás nasměrovaly k naplnění cílů Pařížské dohody,“ uvedla Patricia Espinosa, která sekretariát Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu vede.

Objem emisí skleníkových plynů musí podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu klesnout o 45 procent, aby se podařilo udržet oteplení planety pod hodnotou jeden a půl stupně Celsia. Pokud bychom přijali limit pro oteplení dva stupně, pak by byl nutný pokles emisí o 25 procent.

Z hodnocení dosavadních závazků států nicméně vyplývá, že i pokud by je státy vůbec dodržely, množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry by zhruba do roku 2025 globálně stále stoupalo, k roku 2030 by se pak snížilo o necelé jedno procento. Podle webu Carbon Brief navíc nově předložené NDCs představují ve srovnání s těmi minulými jen tříprocentní zlepšení. Pocházejí přitom od států, které dohromady způsobují zhruba třicet procent všech emisí na světě.