Po summitu zemí G7 proběhlo další důležité mocenské jednání, tentokrát celosvětové a pouze o klimatu. Šlo o téměř třítýdenní online konferenci OSN, která skončila minulý čtvrtek. Zástupci členských států měli ambici domluvit se na nové klimatické koncepci a vytvořit podklady pro podzimní klimatický summit COP26 ve skotském Glasgow. Ani k jednomu však podle ekologů a politiků nedošlo.

„Pořád není jisté, zda bude summit COP26 úspěšný — a času ubývá. Je zapotřebí spousta dalšího vyjednávání. Jsem zklamaná absencí jasného plánu, zvlášť v oblasti zelených investic,“ řekla pro deník Guardian výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Patricia Espinosová.

Naráží tak na jedno z hlavních témat online konference: příslib bohatších států investovat sto miliard dolarů ročně do zelených technologií a infrastruktury ve státech globálního Jihu. Nejbohatší státy světa se už v roce 2009 shodly, že takovou sumu začnou pravidelně vyplácet do roku 2020 — dosud se tak však nestalo. Například v roce 2018 vyplatily jen devětasedmdesát miliard dolarů. Červnová konference problém nevyřešila.

Částka sta miliard dolarů je podle ekologů v kontextu nutné ekologické transformace spíše menší, nikoli však zanedbatelná. Někteří zástupci chudších zemí se bouří, že jsou země globálního Severu nepředvídatelné a nespolehlivé.

„Pokud do listopadu bohatí znečišťovatelé nezačnou investovat sto miliard dolarů, jak slíbili, vyzývám státy obzvlášť ohrožené klimatickou změnou, aby COP26 v Glasgow bojkotovali. Nemá smysl jednat se zeměmi, které neumí dostát svým slibům,“ argumentoval pro agenturu Reuters ředitel Mezinárodního centra pro změnu klimatu a rozvoj (ICCCD) Saleemul Huq. Důležitým posláním online jednání přitom mělo být semknutí zúčastněných zemí v boji s klimatickou změnou, aby skotský summit proběhl hladce a nastavil co nejodvážnější agendu.

COP26 se měl konat už minulý rok, kvůli pandemii covidu-19 byl ale odložen. Náhradní termín byl stanoven mezi prvním a dvanáctým listopadem. Může jít o zlomovou událost, která definuje boj za ekologickou udržitelnost na další desítky let. Může však tak jako předchozí COP25 skončit pouhou „výzvou k činům.“

Úskalí online diplomacie

Nejprve úsměvnou nepříjemností a následně skutečnou překážkou pro průběh konference se staly technické potíže. Delegáti jednotlivých zemí soupeřili s internetovým připojením, funkčností mikrofonů a kamer, i s obecným nastavením platformy Microsoft Teams. Problémy byly tak časté, že daly vzniknout satirickému profilu na Twitteru.

Delegáti napříč světem se proto shodují, že smysluplné a produktivní vyjednávání je v online prostoru de facto nemožné. „Nedostatky konference vyplývaly už z jejího samotného formátu. Skutečná rozhodnutí plynou z osobního jednání, nikoli z neformální online diskuze,“ uvedla zástupkyně Aliance malých ostrovů AOSIS Diann Black-Layneová pro web Carbon Brief.

Zástupci zemí Třetího světa navíc dodávají, že problém s internetovým připojením nejmasivněji dopadá právě na ně, což nespravedlivě upozaďuje jejich zájmy. „Online formát je novou výzvou obzvlášť pro státy a občanské organizace z globálního Jihu. Jde o další z mnoha už existujících překážek,“ řekl na tiskové konferenci ředitel klimatické organizace La Ruta del Clima, Adrián Martínez.

Úskalím internetu se chtějí organizátoři summitu v Glasgow vyhnout, slibují osobní jednání. Všem účastníkům mají nabídnout očkování proti covidu-19, podrobnosti tohoto závazku však zatím nejsou známé.

V následujících měsících budou parametry skotské konference jasnější — stejně jako pravděpodobnost formulace závazné mezinárodní strategie boje se změnou klimatu.

Další informace:

• Guardian: UN blasts world leaders for failing to seal £72bn-a-year deal on climate
• Carbon Brief: UN climate talks: Key outcomes from the June 2021 virtual conference
• AP: Nations begin 3 weeks of grueling climate talks online