Od pátku do neděle budou v anglickém Cornwallu jednat lídři zemí G7. Třídenní summit mocných tržních ekonomik se má věnovat především otázkám patentů a distribuce vakcín, důležité místo v programu zaujímají i změny klimatu. Podle návrhu společného prohlášení má jednání za cíl „zajistit zelenější budoucnost plnou prosperity“.

Kromě základní sedmičky — Velká Británie, Německo, USA, Japonsko, Itálie, Francie, a Kanada — se jednání jako hosté zúčastní zástupci Austrálie, Indie, Jižní Koreje a Jihoafrické republiky. Summit má být pomyslným vyvrcholením vyjednávání o postcovidovém uspořádání světové ekonomiky.

V posledních týdnech ministři životního prostředí a financí ze zemí G7 představili společné rezoluce, které mají „zelenější ekonomiku“ definovat. Právě o konkrétních bodech předkládaných plánů se vedou debaty.

Korporátní odpovědnost i konec uhlí

Dokument nazvaný „Komuniké ministrů klimatu a životního prostředí“ se hlásí k cíli udržet oteplování planety pod jedním a půl stupněm Celsia, v souladu s doporučením vědců a deklaratorní ambicí Pařížské úmluvy. Je to změna, protože země G7 se dosud hlásily k méně ambicióznímu cíli zamezit zvýšení teploty nad dva stupně Celsia. Jedná se tedy o důležitý krok, který může v důsledku posílit světové hnutí za záchranu klimatu.

Klíčem k omezení globálního oteplování má být konec financování nových uhelných projektů, tedy téma, které se významně řeší i v České republice. Země G7 se zavazují, že do konce roku 2021 přestanou financovat projekty počítající s těžbou či spalováním uhlí, a to včetně podpory uhelných elektráren v zemích Třetího světa.

Rezoluce ministrů financí zase chce přispět k ochraně klimatu zvýšenými nároky na odpovědnost korporací. Nově by měly „pravdivě a pravidelně“ informovat o dopadu svých aktivit na změny klimatu a prokazovat, že je jejich investiční portfolio ekologicky udržitelné. Ministři financí se rovněž postaví za zavedení celosvětově závazné minimální výše daně pro korporace.

Iniciátorem návrhu je Velká Británie, která chce na svém území uzákonit klimatickou odpovědnost korporací, jež by se měla týkat všech firem s více než pěti sty zaměstnanci a ročním obratem přesahujícím pět set milionů britských liber. Mezi další ekologicky motivované návrhy patří cíl dosáhnout nějakého režimu ochrany až pro třicet procent pevniny, což je dvojnásobek současného stavu, nebo rekordní investice do udržitelné infrastruktury.

Právě víkendový summit navíc může vést k ještě odvážnější politice. O klimatu koneckonců premiér hostitelské země Boris Johnson i americký prezident Joe Biden v posledních měsících hodně mluví.