Kompletní dekarbonizace britské energetiky vyjde státní kasu levněji než veškeré náklady spojené s covidem. Energetický přechod bude i méně nákladný než dopady finanční krize z roku 2008.

K závěru došla nejnovější zpráva Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (Office for Budget Responsibility, OBR) — polostátní instituce složené z ekonomických odborníků. Podle OBR jsou však poměrově nízké náklady transformace podmíněné neprodlenou politickou činností.

„Země, které rychle zakročily proti koronaviru, zaznamenaly menší počet obětí, menší recesi a rychlejší ekonomickou obnovu. Naše prognóza vývoje klimatické krize je podobná. Včasná opatření ke snížení uhlíkových emisí mohou náklady na uhlíkovou neutralitu snížit o polovinu,“ uvedl pro deník Guardian předseda OBR Richard Hughes.

Konkrétně by nejlevnější verze energetického přechodu podle OBR navýšila státní dluh o asi jednadvacet procent HDP, což je cifra „významná, nikoli však výjimečná.“ Pokud ale britská vláda nezačne jednat včas, náklady na opatření se mohou během pár desetiletí vyšplhat až na dvě stě devadesát procent HDP.

Rozsáhlé investice a uhlíková daň

Jako nejzazší datum uhlíkové neutrality vnímá Británie — stejně jako desítky dalších zemí — v souladu s doporučením vědců rok 2050. Politická rozhodnutí následujících třiceti let tak budou klíčová. Podle OBR je nejlevnější varianta energetické transformace možná jen tehdy, pokud britská vláda začne s výraznými změnami stávajícího systému už od poloviny dvacátých let.

Konkrétních opatření zpráva navrhuje jen pár, zaobírá se spíše obecným rámcem potřebné společenské proměny. Zmiňuje například investice do zelených technologií a infrastruktury, které vyjdou na téměř jeden a půl bilionu liber. Nutné bude také zavedení vysoké uhlíkové daně mezi lety 2026 a 2027, které navýší HDP o téměř dvě procenta a postupně vyřadí z provozu většinu fosilních zdrojů energie.