Všude je strašné horko. Letní projevy změn klimatu děsí nejen Kanadu

Adam Rektor-Polánek

Desítky zemí od Kanady po Írán vykazují rekordně vysoké teploty. Extrémním vlnám horka už padly za oběť tisíce lidí a nespočet živočichů. Jde o další z projevů klimatické krize, jejíž akcelerace překonává nejčernější scénáře.

Lidé odpočívají v chladícím středisku zřízeném provizorně v Kongresovém centru v Portlandu v Oregonu na severozápadě USA. Extrémní teploty si jen na západním pobřeží USA a Kanady vyžádaly stovky životů. Foto Kathryn Elsesserová, AFP

49,6 stupňů Celsia. Kanadský teplotní rekord padl v obci Lytton, která v následných lesních požárech lehla popelem. Trpí i západ Spojených států. I zde se podle teplota blížila k padesáti stupňům a podle předpovědí se to může brzy opakovat. Nejde však o čistě severoamerický úkaz. Rekordně vysoké teploty v posledních týdnech trápí nebývale velké množství míst na celé planetě.

V desítkách zemí naměřili nejvyšší teploty v historii měření. Rekordy padají takřka každý den. Vysoké teploty, ale nejsou jen položkou do knihy rekordů. Vlny vedra ohrožují lidské životy i přírodu.

Nynější horká vlna se navíc od těch dřívějších liší: v několika místech teploty překonaly předchozí rekord o více než pět stupňů Celsia. Tak zásadní teplotní skok byl přitom ještě nedávno nemyslitelný.

„Globálně jde o rekordní navýšení teploty. V minulosti jsme zaznamenali výrazné nárůsty teplot — nikdy však tak velké, jako letos,“ komentovala v deníku The New York Times situaci klimatoložka působící na Oxfordské univerzitě Friederike Ottová.

Odborníci vysvětlují extrémní horka změnami klimatu. Nejnovější studie skupiny sedmadvaceti vědců dochází k závěru, že prohlubující se klimatická krize zvyšuje šance na podobné vlny veder nejméně sto padesátkrát. „I když jsou takto ničivá vedra vzácná, bez změny klimatu by byl jejich výskyt prakticky nemožný,“ řekl k výsledkům studie jeden z jejích autorů, nizozemský meteorolog Geert Jan van Oldenborgh.

Kanadské peklo

Jednou z hlavních obětí globální vlny extrémních veder je kanadská obec Lytton. V malé vesnici poblíž Vancouveru naměřili kanadský teplotní rekord 49,6 stupňů Celsia. V následných lesních požárech obec lehla popelem. Na snímcích je Lytton před lesními požáry a po nich. Foto Twitter Justin McElroy

Světová média informovala především o teplotních extrémech v Kanadě. Tamní extrémní teploty dopadly nejvíc na jihozápadní provincii Britská Kolumbie: v posledních dvou týdnech tam v přímé souvislosti s vysokými teplotami zemřelo přes sedm set lidí.

Symbolem ničivých dopadů vlny horka se stala tamní obec Lytton s asi dvě stě padesáti obyvateli. Minulý týden v ní, tři dny po sobě, naměřili nové kanadské teplotní rekordy. Kulminovaly v úterý 29. června hodnotou právě 49,6 stupňů Celsia. Obec zvyklá i v létě na nesouměřitelně nižší teploty nedisponovala odpovídající infrastrukturou. Klimatizaci tu mělo jen pár domů.

Několikadenní extrémní horko následně zapříčinilo vlnu lesních požárů, v nichž obec během patnácti minut lehla popelem. Obyvatele se podařilo evakuovat. „Vzduchem vířil popel a zdálo se, že není úniku. Takhle nějak musí vypadat peklo,“ popsal požáry jeden z místních obyvatel Ken Aljam pro televizní stanici CTV.

Od Skandinávie po Írán

Extrémní teploty však zasáhly i místa tisíce kilometrů od Lyttonu. Globálně byl minulý měsíc — podle evropského výzkumného programu Copernicus — čtvrtým nejteplejším červnem v historii měření. V rámci Evropy šlo dokonce o druhý nejteplejší červen.

V Maďarsku ke konci června naměřili čtyřicet stupňů, rekordy padaly i v Estonsku či Bělorusku. Za obzvlášť děsivá považují klimatologové vedra ve Skandinávii. Například na norském poloostrově Banak, na jednom z nejsevernějších cípů Evropy, na počátku července naměřili přes čtyřiatřicet stupňů.

Muž obsluhuje rozvodnou desku od soukromých generátorů na bagdádském předměstí. Celostátní rozvodná síť v Iráku má výpadky v důsledku vlny horka. Foto Ahmad Al-Rubaye, AFP

Rekordy padaly i v Rusku, v Brazílii nebo na Filipínách. Ve středoasijských zemích, v Turkmenistánu či Íránu, se v týdnu pohybovaly teploty v rozmezí pětačtyřiceti a padesáti stupňů Celsia. Podobné teploty vykazuje například i severoafrické Alžírsko. Očekává se navíc, že nadcházející červencové dny mohou přinést další vlny horka.

V českých zemích tepoty zatím nelámou místní rekordy, stále však jsou extrémní. Nepředvídatelnost počasí se v posledních dnech projevuje i teplotní propastí mezi Čechami a Moravou. Teplotní rozdíly mezi oběma historickými zeměmi se pohybují i v řádech desítek stupňů.

Světová meteorologická organizace zaznamenala rekordní teploty po celé planetě — od Brazílie po Filipíny. Grafika World Meteorological Organization

Kupole horka přinášejí smrt

Počet obětí letošní vlny extrémních veder nelze vyčíslit, celosvětově se však v součtu jedná o desetitisíce lidí. Je přitom bohužel zřejmé, že s postupem klimatická krize, lze horké vlny čekat častěji a intenzivnější. S udržením zvýšení průměrné globální teploty na současné hladině totiž nepočítají ani ty nejoptimističtější scénáře.

Neméně škodlivá jsou extrémní horka i pro přírodu. Nejenže je s nimi spjaté sucho a eroze půdy. Ohrožují i život v divoké přírodě. Některým živočišným druhům mohou horké vlny narušit jejich přirozený vývoj a chování, jiné mohou zcela vyhubit.

×