Všude je strašné horko. Letní projevy změn klimatu děsí nejen Kanadu

Adam Rektor Polánek

Desítky zemí od Kanady po Írán vykazují rekordně vysoké teploty. Extrémním vlnám horka už padly za oběť tisíce lidí a nespočet živočichů. Jde o další z projevů klimatické krize, jejíž akcelerace překonává nejčernější scénáře.

Lidé odpočívají v chladícím středisku zřízeném provizorně v Kongresovém centru v Portlandu v Oregonu na severozápadě USA. Extrémní teploty si jen na západním pobřeží USA a Kanady vyžádaly stovky životů. Foto Kathryn Elsesserová, AFP

49,6 stupňů Celsia. Kanadský teplotní rekord padl v obci Lytton, která v následných lesních požárech lehla popelem. Trpí i západ Spojených států. I zde se podle teplota blížila k padesáti stupňům a podle předpovědí se to může brzy opakovat. Nejde však o čistě severoamerický úkaz. Rekordně vysoké teploty v posledních týdnech trápí nebývale velké množství míst na celé planetě.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

V desítkách zemí naměřili nejvyšší teploty v historii měření. Rekordy padají takřka každý den. Vysoké teploty, ale nejsou jen položkou do knihy rekordů. Vlny vedra ohrožují lidské životy i přírodu.

Nynější horká vlna se navíc od těch dřívějších liší: v několika místech teploty překonaly předchozí rekord o více než pět stupňů Celsia. Tak zásadní teplotní skok byl přitom ještě nedávno nemyslitelný.

„Globálně jde o rekordní navýšení teploty. V minulosti jsme zaznamenali výrazné nárůsty teplot — nikdy však tak velké, jako letos,“ komentovala v deníku The New York Times situaci klimatoložka působící na Oxfordské univerzitě Friederike Ottová.

Odborníci vysvětlují extrémní horka změnami klimatu. Nejnovější studie skupiny sedmadvaceti vědců dochází k závěru, že prohlubující se klimatická krize zvyšuje šance na podobné vlny veder nejméně sto padesátkrát. „I když jsou takto ničivá vedra vzácná, bez změny klimatu by byl jejich výskyt prakticky nemožný,“ řekl k výsledkům studie jeden z jejích autorů, nizozemský meteorolog Geert Jan van Oldenborgh.

Kanadské peklo

Jednou z hlavních obětí globální vlny extrémních veder je kanadská obec Lytton. V malé vesnici poblíž Vancouveru naměřili kanadský teplotní rekord 49,6 stupňů Celsia. V následných lesních požárech obec lehla popelem. Na snímcích je Lytton před lesními požáry a po nich. Foto Twitter Justin McElroy

Světová média informovala především o teplotních extrémech v Kanadě. Tamní extrémní teploty dopadly nejvíc na jihozápadní provincii Britská Kolumbie: v posledních dvou týdnech tam v přímé souvislosti s vysokými teplotami zemřelo přes sedm set lidí.

Symbolem ničivých dopadů vlny horka se stala tamní obec Lytton s asi dvě stě padesáti obyvateli. Minulý týden v ní, tři dny po sobě, naměřili nové kanadské teplotní rekordy. Kulminovaly v úterý 29. června hodnotou právě 49,6 stupňů Celsia. Obec zvyklá i v létě na nesouměřitelně nižší teploty nedisponovala odpovídající infrastrukturou. Klimatizaci tu mělo jen pár domů.

Několikadenní extrémní horko následně zapříčinilo vlnu lesních požárů, v nichž obec během patnácti minut lehla popelem. Obyvatele se podařilo evakuovat. „Vzduchem vířil popel a zdálo se, že není úniku. Takhle nějak musí vypadat peklo,“ popsal požáry jeden z místních obyvatel Ken Aljam pro televizní stanici CTV.

Od Skandinávie po Írán

Extrémní teploty však zasáhly i místa tisíce kilometrů od Lyttonu. Globálně byl minulý měsíc — podle evropského výzkumného programu Copernicus — čtvrtým nejteplejším červnem v historii měření. V rámci Evropy šlo dokonce o druhý nejteplejší červen.

V Maďarsku ke konci června naměřili čtyřicet stupňů, rekordy padaly i v Estonsku či Bělorusku. Za obzvlášť děsivá považují klimatologové vedra ve Skandinávii. Například na norském poloostrově Banak, na jednom z nejsevernějších cípů Evropy, na počátku července naměřili přes čtyřiatřicet stupňů.

Muž obsluhuje rozvodnou desku od soukromých generátorů na bagdádském předměstí. Celostátní rozvodná síť v Iráku má výpadky v důsledku vlny horka. Foto Ahmad Al-Rubaye, AFP

Rekordy padaly i v Rusku, v Brazílii nebo na Filipínách. Ve středoasijských zemích, v Turkmenistánu či Íránu, se v týdnu pohybovaly teploty v rozmezí pětačtyřiceti a padesáti stupňů Celsia. Podobné teploty vykazuje například i severoafrické Alžírsko. Očekává se navíc, že nadcházející červencové dny mohou přinést další vlny horka.

V českých zemích tepoty zatím nelámou místní rekordy, stále však jsou extrémní. Nepředvídatelnost počasí se v posledních dnech projevuje i teplotní propastí mezi Čechami a Moravou. Teplotní rozdíly mezi oběma historickými zeměmi se pohybují i v řádech desítek stupňů.

Světová meteorologická organizace zaznamenala rekordní teploty po celé planetě — od Brazílie po Filipíny. Grafika World Meteorological Organization

Kupole horka přinášejí smrt

Počet obětí letošní vlny extrémních veder nelze vyčíslit, celosvětově se však v součtu jedná o desetitisíce lidí. Je přitom bohužel zřejmé, že s postupem klimatická krize, lze horké vlny čekat častěji a intenzivnější. S udržením zvýšení průměrné globální teploty na současné hladině totiž nepočítají ani ty nejoptimističtější scénáře.

Neméně škodlivá jsou extrémní horka i pro přírodu. Nejenže je s nimi spjaté sucho a eroze půdy. Ohrožují i život v divoké přírodě. Některým živočišným druhům mohou horké vlny narušit jejich přirozený vývoj a chování, jiné mohou zcela vyhubit.

Obzvlášť ničivým jevem spojeným s vlnami veder jsou takzvané „heat domes“, tedy „kupole horka“. Vznikají ve chvíli, kdy — zjednodušeně řečeno — vrstva atmosféry zachytí horký vzduch a nedovolí mu uniknout, a v uzavřeném prostoru se horko dále koncentruje a živí. Vinou změn klimatu se bude daný extrémní jev vyskytovat častěji — a navíc i tam, kde se dříve neobjevoval, podobně jako třeba mimořádně silné tornádo na Moravě.

Právě extrémní teploty v Kanadě a na západě Spojených států byly důsledkem daného jevu. Teploty tu dosahovaly vyšších hodnot, než jaké kdy byly naměřeny na Floridě nebo v Texasu.

Podle expertů během několika dní v kupoli horka na západním pobřeží Kanady a USA zahynulo kromě tisíců lidí až přes miliardu mořských živočichů, což zásadně poškodilo tamější ekosystém. Navíc každá takto destruktivní událost lidskou civilizaci přibližuje k překročení některých z tipping points — zlomových bodů.

Bude hůř. Lidé se musí naučit horku lépe čelit

Na planetě zmítané extrémními teplotami, která se dále otepluje a která ve zcela nejpříznivějším scénáři doufá, že teplota už nevzroste o více než půl stupně, vyvstává otázka, jak horku nejlépe čelit. Na lokální úrovni pravděpodobně vzniknou nová opatření, která zefektivní detekci blížících se vln vedra a budou se zavádět opatření ke zmírnění jejich dopadů.

Výrazný pokrok může nastat i v oblasti územního plánování. Odolnost měst vůči vysokým teplotám se totiž přímo odvíjí od zastoupení zeleně.

Přední vědci se však shodují, že jediným skutečným řešením je rozsáhlá a transformativní klimatická politika. I ve světle kanadských teplotních rekordů tak klimatologové vyzývají politiky, aby začali neprodleně jednat.

Jen bezodkladný přechod na obnovitelné zdroje energie a s ním spojená změna infrastruktury a spotřeby totiž mohou udržet oteplení pod relativně udržitelnou hranicí jednoho a půl stupně Celsia — a tím výrazně snížit výskyt a oslabit intenzitu extrémních projevů počasí, jakými jsou vlny horka.

Na politiky i veřejnost v tomto směru apelují například profesor vědy atmosféry Michael E. Mann a ředitelka organizace Climate Communication Susan Joy Hassolová. Ve společném komentáři publikovaném deníkem The New York Times píší: „Rychlý přechod na čistou energii stabilizuje klima, zlepší naše zdraví, vytvoří kvalitní pracovní místa, pozvedne ekonomiku, a zabezpečí budoucnost pro naše děti.“

Další informace

Diskuse