Všude je strašné horko. Letní projevy změn klimatu děsí nejen Kanadu
Adam Rektor-PolánekDesítky zemí od Kanady po Írán vykazují rekordně vysoké teploty. Extrémním vlnám horka už padly za oběť tisíce lidí a nespočet živočichů. Jde o další z projevů klimatické krize, jejíž akcelerace překonává nejčernější scénáře.
49,6 stupňů Celsia. Kanadský teplotní rekord padl v obci Lytton, která v následných lesních požárech lehla popelem. Trpí i západ Spojených států. I zde se podle teplota blížila k padesáti stupňům a podle předpovědí se to může brzy opakovat. Nejde však o čistě severoamerický úkaz. Rekordně vysoké teploty v posledních týdnech trápí nebývale velké množství míst na celé planetě.
V desítkách zemí naměřili nejvyšší teploty v historii měření. Rekordy padají takřka každý den. Vysoké teploty, ale nejsou jen položkou do knihy rekordů. Vlny vedra ohrožují lidské životy i přírodu.
Rozhovor●Adam Rektor-Polánek
Michal Žák: K zvládnutí změn klimatu je skutečně třeba změnit globální poměry
Nynější horká vlna se navíc od těch dřívějších liší: v několika místech teploty překonaly předchozí rekord o více než pět stupňů Celsia. Tak zásadní teplotní skok byl přitom ještě nedávno nemyslitelný.
„Globálně jde o rekordní navýšení teploty. V minulosti jsme zaznamenali výrazné nárůsty teplot — nikdy však tak velké, jako letos,“ komentovala v deníku The New York Times situaci klimatoložka působící na Oxfordské univerzitě Friederike Ottová.
Odborníci vysvětlují extrémní horka změnami klimatu. Nejnovější studie skupiny sedmadvaceti vědců dochází k závěru, že prohlubující se klimatická krize zvyšuje šance na podobné vlny veder nejméně sto padesátkrát. „I když jsou takto ničivá vedra vzácná, bez změny klimatu by byl jejich výskyt prakticky nemožný,“ řekl k výsledkům studie jeden z jejích autorů, nizozemský meteorolog Geert Jan van Oldenborgh.
Kanadské peklo
Světová média informovala především o teplotních extrémech v Kanadě. Tamní extrémní teploty dopadly nejvíc na jihozápadní provincii Britská Kolumbie: v posledních dvou týdnech tam v přímé souvislosti s vysokými teplotami zemřelo přes sedm set lidí.
Symbolem ničivých dopadů vlny horka se stala tamní obec Lytton s asi dvě stě padesáti obyvateli. Minulý týden v ní, tři dny po sobě, naměřili nové kanadské teplotní rekordy. Kulminovaly v úterý 29. června hodnotou právě 49,6 stupňů Celsia. Obec zvyklá i v létě na nesouměřitelně nižší teploty nedisponovala odpovídající infrastrukturou. Klimatizaci tu mělo jen pár domů.
Několikadenní extrémní horko následně zapříčinilo vlnu lesních požárů, v nichž obec během patnácti minut lehla popelem. Obyvatele se podařilo evakuovat. „Vzduchem vířil popel a zdálo se, že není úniku. Takhle nějak musí vypadat peklo,“ popsal požáry jeden z místních obyvatel Ken Aljam pro televizní stanici CTV.
Od Skandinávie po Írán
Extrémní teploty však zasáhly i místa tisíce kilometrů od Lyttonu. Globálně byl minulý měsíc — podle evropského výzkumného programu Copernicus — čtvrtým nejteplejším červnem v historii měření. V rámci Evropy šlo dokonce o druhý nejteplejší červen.
V Maďarsku ke konci června naměřili čtyřicet stupňů, rekordy padaly i v Estonsku či Bělorusku. Za obzvlášť děsivá považují klimatologové vedra ve Skandinávii. Například na norském poloostrově Banak, na jednom z nejsevernějších cípů Evropy, na počátku července naměřili přes čtyřiatřicet stupňů.
Rekordy padaly i v Rusku, v Brazílii nebo na Filipínách. Ve středoasijských zemích, v Turkmenistánu či Íránu, se v týdnu pohybovaly teploty v rozmezí pětačtyřiceti a padesáti stupňů Celsia. Podobné teploty vykazuje například i severoafrické Alžírsko. Očekává se navíc, že nadcházející červencové dny mohou přinést další vlny horka.
V českých zemích tepoty zatím nelámou místní rekordy, stále však jsou extrémní. Nepředvídatelnost počasí se v posledních dnech projevuje i teplotní propastí mezi Čechami a Moravou. Teplotní rozdíly mezi oběma historickými zeměmi se pohybují i v řádech desítek stupňů.
Kupole horka přinášejí smrt
Počet obětí letošní vlny extrémních veder nelze vyčíslit, celosvětově se však v součtu jedná o desetitisíce lidí. Je přitom bohužel zřejmé, že s postupem klimatická krize, lze horké vlny čekat častěji a intenzivnější. S udržením zvýšení průměrné globální teploty na současné hladině totiž nepočítají ani ty nejoptimističtější scénáře.
Neméně škodlivá jsou extrémní horka i pro přírodu. Nejenže je s nimi spjaté sucho a eroze půdy. Ohrožují i život v divoké přírodě. Některým živočišným druhům mohou horké vlny narušit jejich přirozený vývoj a chování, jiné mohou zcela vyhubit.
Obzvlášť ničivým jevem spojeným s vlnami veder jsou takzvané „heat domes“, tedy „kupole horka“. Vznikají ve chvíli, kdy — zjednodušeně řečeno — vrstva atmosféry zachytí horký vzduch a nedovolí mu uniknout, a v uzavřeném prostoru se horko dále koncentruje a živí. Vinou změn klimatu se bude daný extrémní jev vyskytovat častěji — a navíc i tam, kde se dříve neobjevoval, podobně jako třeba mimořádně silné tornádo na Moravě.
Právě extrémní teploty v Kanadě a na západě Spojených států byly důsledkem daného jevu. Teploty tu dosahovaly vyšších hodnot, než jaké kdy byly naměřeny na Floridě nebo v Texasu.
Podle expertů během několika dní v kupoli horka na západním pobřeží Kanady a USA zahynulo kromě tisíců lidí až přes miliardu mořských živočichů, což zásadně poškodilo tamější ekosystém. Navíc každá takto destruktivní událost lidskou civilizaci přibližuje k překročení některých z tipping points — zlomových bodů.
Bude hůř. Lidé se musí naučit horku lépe čelit
Na planetě zmítané extrémními teplotami, která se dále otepluje a která ve zcela nejpříznivějším scénáři doufá, že teplota už nevzroste o více než půl stupně, vyvstává otázka, jak horku nejlépe čelit. Na lokální úrovni pravděpodobně vzniknou nová opatření, která zefektivní detekci blížících se vln vedra a budou se zavádět opatření ke zmírnění jejich dopadů.
Výrazný pokrok může nastat i v oblasti územního plánování. Odolnost měst vůči vysokým teplotám se totiž přímo odvíjí od zastoupení zeleně.
Přední vědci se však shodují, že jediným skutečným řešením je rozsáhlá a transformativní klimatická politika. I ve světle kanadských teplotních rekordů tak klimatologové vyzývají politiky, aby začali neprodleně jednat.
Jen bezodkladný přechod na obnovitelné zdroje energie a s ním spojená změna infrastruktury a spotřeby totiž mohou udržet oteplení pod relativně udržitelnou hranicí jednoho a půl stupně Celsia — a tím výrazně snížit výskyt a oslabit intenzitu extrémních projevů počasí, jakými jsou vlny horka.
Na politiky i veřejnost v tomto směru apelují například profesor vědy atmosféry Michael E. Mann a ředitelka organizace Climate Communication Susan Joy Hassolová. Ve společném komentáři publikovaném deníkem The New York Times píší: „Rychlý přechod na čistou energii stabilizuje klima, zlepší naše zdraví, vytvoří kvalitní pracovní místa, pozvedne ekonomiku, a zabezpečí budoucnost pro naše děti.“