Růst spotřeby fosilních paliv musí ihned skončit, uvádí přelomová zpráva IEA

Lucie Čejková

Mezinárodní agentura pro energii vydala v úterý obsáhlou zprávu, v níž popisuje scénář k dosažení globální uhlíkové neutrality do roku 2050. Plán mimo jiné odsuzuje fosilní paliva a zdůrazňuje roli čisté energie, zejména ze slunce a větru.

Pohled na kouřící komíny uhelných elektráren by měl být podle Mezinárodní agentury pro energii do roku 2040 minulostí. Už v příštích pěti letech by navíc výrobu energie z uhlí měly předstihnout čisté zdroje. Foto byrev, Pixabay

Pokud se má oteplení planety udržet do jednoho a půl stupně Celsia, musí státy okamžitě zastavit investice do fosilních paliv a do poloviny století vyrábět sedmdesát procent elektřiny ze slunce a větru. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (International Energy Agency, IEA).

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

Řada komentátorů, odborníků i ekologů označuje dokument za přelomový. IEA, která patří mezi přední světové organizace v oblasti energetiky, byla podle některých z nich ve svých predikcích a publikacích dosud spíše opatrná a konzervativní. Nejnovější zpráva však nastavuje zcela nový směr.

Na více než dvou stovkách stran textu s titulem Uhlíková neutralita do roku 2050 (Net Zero by 2050) popisuje agentura podrobný scénář k dosažení stavu, kdy do poloviny století nebudou globálně unikat do atmosféry žádné další emise oxidu uhličitého. Odborníci přitom vycházejí z modelů, v nichž kromě energetiky a klimatu zohlednili také zdravotní nebo ekonomické dopady a dostupnost technologií.

„Představený plán zdůrazňuje, že toto desetiletí je pro dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století naprosto stěžejní. V příštích letech musíme zásadně snižovat emise prostřednictvím silných a věrohodných energetických politik,“ okomentoval zprávu ředitel IEA Fatih Birol.

Mezi nejvýraznější z více než čtyř stovek cílů, které scénář vytyčuje, patří například okamžité ukončení nových investic do těžby ropy, uhlí a fosilního plynu nebo dosažení globální uhlíkové neutrality při výrobě elektřiny do roku 2035 v bohatých zemích a do roku 2040 po celém světě. Plány přitom počítají s tím, že dodávky energií nebudou nijak ohroženy a při důsledném dodržení dokonce do deseti let zajistí všem domácnostem univerzální přístup k elektrické energii.

Kromě toho se počítá s celkovým útlumem využívání fosilních paliv. Uhelné elektrárny by měly ukončit provoz do roku 2040, v zemích bohatého Severu ještě o deset let dříve. Růst mají naopak obnovitelné zdroje, zejména solární a větrné elektrárny. Do roku 2030 by se měly stát hlavními zdroji energie a poté pokračovat v rozmachu až do sedmdesátiprocentního podílu na výrobě.

Mezinárodní agentura pro energii shrnuje klíčové kroky k naplnění uhlíkové neutrality do roku 2050 v tomto grafu. Jednotlivé barvy zastupují hlavní sektory, na které je třeba se zaměřit, tedy budovy (zelená), dopravu (červená), průmysl (žlutá) a elektřinu a vytápění (modrá). Scénář například počítá s tím, že energetika — v současnosti největší uhlíkový znečišťovatel — mezi zvažovanými sektory projde dekarbonizací jako první. Grafika IEA Net Zero by 2050, repro DR

Zpráva se nicméně zabývá i dalšími oblastmi, jako jsou doprava, stavebnictví a budovy nebo průmysl. Třeba pro poslední zmíněný sektor navrhuje sérii opatření hlavně v oblasti chemické výroby a produkce oceli a cementu tak, aby alespoň devadesát procent těžkého průmyslu přešlo do poloviny století na nízkoemisní provoz.

Podle IAE je k naplnění uhlíkové neutrality taktéž potřeba, aby se do roku 2035 úplně přestala prodávat veškerá auta se spalovacím motorem. Nahradit je mají elektromobily a v nákladní dopravě v omezené míře také vodíková paliva. Scénář počítá i s tím, že státy přijmou politiky směřující k regulaci komerčních letů a k přechodu na železniční dopravu.

Příprava na klimatickou konferenci

Neobvykle detailní přístup při popisu scénáře pro dosažení uhlíkové neutrality zvolila IEA kvůli tomu, že má nová zpráva posloužit jako klíčový dokument pro podzimní šestadvacátou Konferenci OSN o změně klimatu. O vypracování si jakožto pořadatel konference zažádala přímo Velká Británie.

„Zpráva byla vyžádána britskou vládou jako podklad pro vyjednávání o klimatu v Glasgow letos v listopadu. Očekávání zadavatelů jsme proto rozhodně nebrali na lehkou váhu,“ vysvětlili hlavní autoři Laura Cozziová a Timur Gül.

V předmluvě zprávy tak ředitel IEA Fatih Briol přímo upozorňuje, že ačkoli řada států přijala různé klimatické závazky, jejich plány často postrádají jakékoli krátkodobé cíle a konkrétní postupy. Pro naplnění Pařížské dohody by přitom měly začít jednat prakticky ihned.

„Stále roste počet zemí, které slíbily dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století nebo brzy poté, nadále však rostou i globální emise skleníkových plynů. Tato zjevná propast mezi prohlášeními a skutečnými činy musí zmizet, pokud máme mít vůbec nějakou šanci dosáhnout do roku 2050 neutrality a omezit oteplení planety o více než jeden a půl stupně Celsia,“ uvedl Briol.

Pozitivní i smíšené reakce

Dlouho očekávaná zpráva vyvolala ihned po svém vydání vlnu vesměs pozitivních ohlasů. Řada ekologůodborníků ji oslavovala s tím, že změna tónu IEA je po letech opatrného přístupu více než vítaná.

„Samotná skutečnost, že IEA něco takového prohlašuje tak zřetelně, znamená nesmírné povzbuzení pro aktivisty, kteří po celém světě usilují o zastavení fosilního průmyslu a jeho podpory ze strany bank, pojišťoven a investorů,“ napsal novinář Bill McKibben. „Zpráva je však také reflexí toho, jak moc se svět mění,“ dodal.

Klimatická novinářka Kate Aronoffová v obdobném duchu zdůraznila, jak zásadní zlom v přístupu ke klimatické krizi zpráva IEA přináší. „Tohle nejsou žádní levicoví klimatičtí aktivisté, kteří požadují okamžitý odchod od fosilních paliv, tohle je orgán založený Henrym Kissingerem,“ zdůraznila v textu pro magazín New Republic s tím, že ekologové obvykle Mezinárodní agenturu pro energii považovali spíše za spojenkyni fosilního průmyslu.

„Nyní však IEA přichází s návrhy politik, které jsou ambicióznější než řada těch nejambicióznějších klimatických plánů Washingtonu,“ doplnila, odkazujíc na klimatickou politiku amerického prezidenta Joea Bidena.

Přesto se vůči scénáři objevily i kritické hlasy. Například zakladatelka hnutí Fridays for Future Greta Thunbergová vytkla příliš velké zaměření na bioenergetiku. Některé ekologické organizaceakademici pak upozorňovali mimo jiné na to, že plán spoléhá i na dosud jen málo rozvinuté technologie pro zachycení uhlíku a nevylučuje příležitostné využití vodíku nebo fosilního plynu.

Zástupci IEA nicméně uznávají, že jejich plán je jen jedním z možných způsobů, jak uhlíkové neutrality dosáhnout. „Náš nový scénář by neměl být vnímán jako jediná správná cestu k emisní neutralitě do roku 2050,“ uvedli Laura Cozziová a Timur Gül. „Mnoho z popsaných postupů bude relevantních pro jakýkoli plán k naplnění uhlíkové neutrality do poloviny století. Náš report k tomu poskytuje seznam prioritních opatření, která vlády budou muset přijmout, aby skutečně závazky dodržely,“ vysvětlili.

Pokud by státy ze scénáře navrženého Mezinárodní energetickou agenturou skutečně vycházely, kromě pozitivních dopadů na klima by také předešly až několika milionům předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší. Plány navíc počítají s tím, že transformace průmyslu a energetiky přinese na pětadvacet milionů nových pracovních míst.

Energetická agentura zároveň zdůraznila, že naplnění ideálního scénáře bude vyžadovat úzkou spolupráci na mezinárodní úrovni. V opačném případě se podle ní uhlíkové neutrality nepodaří dosáhnout dříve než kolem roku 2090.

Další informace

Diskuse