Růst spotřeby fosilních paliv musí ihned skončit, uvádí přelomová zpráva IEA
Lucie ČejkováMezinárodní agentura pro energii vydala v úterý obsáhlou zprávu, v níž popisuje scénář k dosažení globální uhlíkové neutrality do roku 2050. Plán mimo jiné odsuzuje fosilní paliva a zdůrazňuje roli čisté energie, zejména ze slunce a větru.
Pokud se má oteplení planety udržet do jednoho a půl stupně Celsia, musí státy okamžitě zastavit investice do fosilních paliv a do poloviny století vyrábět sedmdesát procent elektřiny ze slunce a větru. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (International Energy Agency, IEA).
Řada komentátorů, odborníků i ekologů označuje dokument za přelomový. IEA, která patří mezi přední světové organizace v oblasti energetiky, byla podle některých z nich ve svých predikcích a publikacích dosud spíše opatrná a konzervativní. Nejnovější zpráva však nastavuje zcela nový směr.
Na více než dvou stovkách stran textu s titulem Uhlíková neutralita do roku 2050 (Net Zero by 2050) popisuje agentura podrobný scénář k dosažení stavu, kdy do poloviny století nebudou globálně unikat do atmosféry žádné další emise oxidu uhličitého. Odborníci přitom vycházejí z modelů, v nichž kromě energetiky a klimatu zohlednili také zdravotní nebo ekonomické dopady a dostupnost technologií.
„Představený plán zdůrazňuje, že toto desetiletí je pro dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století naprosto stěžejní. V příštích letech musíme zásadně snižovat emise prostřednictvím silných a věrohodných energetických politik,“ okomentoval zprávu ředitel IEA Fatih Birol.
Mezi nejvýraznější z více než čtyř stovek cílů, které scénář vytyčuje, patří například okamžité ukončení nových investic do těžby ropy, uhlí a fosilního plynu nebo dosažení globální uhlíkové neutrality při výrobě elektřiny do roku 2035 v bohatých zemích a do roku 2040 po celém světě. Plány přitom počítají s tím, že dodávky energií nebudou nijak ohroženy a při důsledném dodržení dokonce do deseti let zajistí všem domácnostem univerzální přístup k elektrické energii.
Kromě toho se počítá s celkovým útlumem využívání fosilních paliv. Uhelné elektrárny by měly ukončit provoz do roku 2040, v zemích bohatého Severu ještě o deset let dříve. Růst mají naopak obnovitelné zdroje, zejména solární a větrné elektrárny. Do roku 2030 by se měly stát hlavními zdroji energie a poté pokračovat v rozmachu až do sedmdesátiprocentního podílu na výrobě.
Zpráva se nicméně zabývá i dalšími oblastmi, jako jsou doprava, stavebnictví a budovy nebo průmysl. Třeba pro poslední zmíněný sektor navrhuje sérii opatření hlavně v oblasti chemické výroby a produkce oceli a cementu tak, aby alespoň devadesát procent těžkého průmyslu přešlo do poloviny století na nízkoemisní provoz.
Podle IAE je k naplnění uhlíkové neutrality taktéž potřeba, aby se do roku 2035 úplně přestala prodávat veškerá auta se spalovacím motorem. Nahradit je mají elektromobily a v nákladní dopravě v omezené míře také vodíková paliva. Scénář počítá i s tím, že státy přijmou politiky směřující k regulaci komerčních letů a k přechodu na železniční dopravu.
Příprava na klimatickou konferenci
Neobvykle detailní přístup při popisu scénáře pro dosažení uhlíkové neutrality zvolila IEA kvůli tomu, že má nová zpráva posloužit jako klíčový dokument pro podzimní šestadvacátou Konferenci OSN o změně klimatu. O vypracování si jakožto pořadatel konference zažádala přímo Velká Británie.
„Zpráva byla vyžádána britskou vládou jako podklad pro vyjednávání o klimatu v Glasgow letos v listopadu. Očekávání zadavatelů jsme proto rozhodně nebrali na lehkou váhu,“ vysvětlili hlavní autoři Laura Cozziová a Timur Gül.
V předmluvě zprávy tak ředitel IEA Fatih Briol přímo upozorňuje, že ačkoli řada států přijala různé klimatické závazky, jejich plány často postrádají jakékoli krátkodobé cíle a konkrétní postupy. Pro naplnění Pařížské dohody by přitom měly začít jednat prakticky ihned.
„Stále roste počet zemí, které slíbily dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století nebo brzy poté, nadále však rostou i globální emise skleníkových plynů. Tato zjevná propast mezi prohlášeními a skutečnými činy musí zmizet, pokud máme mít vůbec nějakou šanci dosáhnout do roku 2050 neutrality a omezit oteplení planety o více než jeden a půl stupně Celsia,“ uvedl Briol.