Součástí řešení klimatické krize musí být regulace emisí metanu, říká zpráva OSN

↗

Kromě zemědělství, skládek a úniků z plynové a ropné infrastruktury se metan dostává do ovzduší také řízeným vypouštěním a spalováním v provozech na zpracování fosilních zdrojů. Foto Spielvogel, WmC

Aby se podařilo zabránit nejhorším důsledkům klimatické krize, k prioritám boje se změnami klimatu musí patřit snížení emisí metanu. Vyplývá to ze zprávy Organizace spojených národů (OSN). Její plné znění má Program OSN pro životní prostředí zveřejnit v příštích dnech, souhrn hlavních zjištění ale už v předstihu získal deník New York Times.

Metan patří mezi planetu oteplující skleníkové plyny podobně jako například oxid uhličitý. Na rozdíl od něj se však metan v atmosféře rozkládá mnohem rychleji. V krátkodobém horizontu dvaceti let dokáže ke zvyšování teplot přispět až osmdesátkrát více než CO2. Co se týče lidských činností, nejčastěji se do ovzduší dostává z fosilního průmyslu, zemědělství a skládek.

Zásadní vliv metanu právě na krátkodobé oteplení by nicméně podle zprávy OSN mohl lidstvu paradoxně pomoci dosáhnout klimatických cílů pro rok 2050 i závazků Pařížské dohody. Pokud by se totiž do deseti let podařilo snížit objem emisí metanu o pětačtyřicet procent, už v roce 2040 by to zabránilo zvýšení globální průměrné teploty zhruba o tři desetiny stupně Celsia. Kdyby se naopak vypouštění metanu nijak neregulovalo, znamenalo by další a podle OSN až „katastrofický“ růst teplot a téměř jisté selhání ambicí, které si státy stanovily do poloviny století.

„Zatím se pořád ženeme velice špatným směrem,“ vysvětlil pro New York Times Drew Shindell, vědec z americké Dukeovy univerzity a hlavní autor zprávy. „Dá se to ale velmi rychle změnit,“ dodal.

Autoři dokumentu, na němž se kromě Programu OSN pro životní prostředí podílela i organizace Climate and Clean Air Coalition, navrhují, aby se vlády a soukromé společnosti zaměřily na fosilní průmysl. Opatření v něm vyjdou nejlevněji a zároveň přinesou nejrychlejší výsledky.

Co nejdříve bude nutné zejména zamezit únikům metanu z ropné a plynové infrastruktury, neboť právě ty tvoří významný podíl emisí. Zároveň by podle zprávy neměla vznikat žádná další nová zařízení na výrobu a zpracování fosilního plynu, jehož hlavní součástí je právě metan.

Méně metanu v ovzduší by prospělo nejen klimatu, ale také lidskému zdraví. Skleníkové plyny se podílejí na vzniku takzvaného přízemního ozónu, jenž přispívá ke vzniku onemocnění srdce a dýchacích cest. Kromě toho rovněž způsobuje pomalejší růst rostlin, a tím snižuje zemědělskou úrodu.

Přelomová zpráva

Deník New York Times označuje zprávu OSN za „přelomovou“ a novinář a aktivista Bill McKibben ji na svém Twitteru nazval „zásadní studií“. Metan, jehož koncentrace v atmosféře jsou v současnosti nejvyšší v historii měření, se totiž od známějšího skleníkového plynu oxidu uhličitého liší nejen vlastnostmi, ale i tím, jak zanedbatelnou pozornost mu klimatické politiky dosud věnovaly.

Změnit by to mohla například strategie, se kterou přišla loni v říjnu Evropská komise. Obsahuje plány na měření, reportování a snižování metanu ve všech třech hlavních oblastech, ve kterých lidstvo emise produkuje.

„Z klíčových sektorů energetiky, zemědělství a odpadového hospodářství lze snížení emisí provést nejrychleji a za nejnižší náklady právě v energetice,“ popsala zaměření strategie eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Unijní orgány by se dokumentem měly podrobně zabývat ve druhé polovině letošního roku.

Že se bude muset Evropská unie k emisím metanu jasně postavit, ukazuje výzkum, který nedávno zveřejnila organizace Global Energy Monitor. Její zástupci vypočítali, že na základě nynějších plánů evropského bloku by mohl import fosilního plynu, významného zdroje metanu, vzrůst až o pětatřicet procent. Podporu fosilnímu plynu navíc nevylučuje ani unijní fond obnovy po koronaviru nebo takzvaná evropské taxonomie.

Postoj USA a Ruska

Tažení proti méně známému skleníkovému plynu pozvolna zahajují i Spojené státy americké. Tamní senátoři minulý týden odhlasovali znovuzavedení Trumpem zrušeného opatření, které stanovuje limity pro vypouštění metanu při těžbě ropy a plynu. Demokraté s podporou tří republikánů tak vůbec poprvé použili zákon, který jim umožňuje zvrátit rozhodnutí předcházející administrativy pomocí prosté většiny hlasů. Ekologové nicméně upozorňují, že pět let staré limity už současné realitě klimatické krize neodpovídají.

Podporu znovuzavedení regulace naopak vyjádřil americký prezident Joe Biden. V jeho novém klimatickém cíli pro rok 2050, který oznámil na summitu světových lídrů před dvěma týdny, však specifický plán pro metan chybí. Hlasitější výzva ke snížení emisí tohoto plynu zazněla v rámci summitu pouze od ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž se přitom obvykle ke klimatickým otázkám příliš nevyjadřuje.

Aby se vlády více zabývaly metanem, dlouhodobě požadují vědci i ekologické organizace. Nejnověji k těmto snahám přispěla například studie skupiny amerických vědců, podle které lze v příštím desetiletí snížit lidstvem způsobené emise až o polovinu.

„Vezmeme-li v úvahu, že rychlá opatření proti metanu mohou významně omezit krátkodobé škody na klimatu, považujeme za nutné, aby se snahy směřující k využití této technologicky i finančně dostupné příležitosti bezodkladně znásobily,“ píší v závěrech výzkumu.

Pro důslednější regulaci metanu se nedávno vyslovila i klimatická organizace Climate Action Network. Její zástupci zveřejnili otevřený dopis špičkám Evropské komise, ve kterém žádají co nejrychlejší konec využívání fosilních zdrojů a přijetí legislativy, která by vedla ke snížení úniků metanu do atmosféry.