Podíl metanu v atmosféře láme rekordy. Na vině je chov zvířat a fosilní paliva

Radek Kubala

Vědci naměřili největší koncentraci metanu v atmosféře v historii měření. Za významný nárůst mohou zejména nešetrné zemědělské postupy, chov zvířat. Zároveň narůstají úniky z plynové a ropné infrastruktury. Tání permafrostu vážné není.

Hlavní podíl na rekordním podílu metanu v atmosféře mají neudržitelné stravovací návyky lidí. Foto Uberprutser, WmC

Chov hospodářských zvířat, skládkování odpadů a úniky z ropné a plynové infrastruktury mohou za nejvyšší naměřené hodnoty metanu v historii měření. Studie vědecké skupiny Methan Budget v úterý zveřejněná v časopise Earth System Science Data prokázala, že oproti předindustriální době je metanu v atmosféře dvaapůlkrát více než v předindustriální době.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

Metan je přitom druhý nejdůležitější skleníkový plyn, který významně přispívá k oteplování planety. Je osmadvacetkrát účinnější než oxid uhličitý, avšak jeho koncentrace v atmosféře je podstatně nižší a vesměs se rozloží během deseti let. Oxid uhličitý se naproti tomu rozkládá minimálně sto, mnohdy přes dvě stě let.

„Oxid uhličitý stále zůstává hlavní bestií, kterou musíme zkrotit. Přesto metan je hned druhým nejvážnějším problémem. Rychlá akce vedoucí ke snížení jeho koncentrací by nám mohla získat více času pro boj s CO2, nicméně by to předpokládalo velké změny v našem stravování a v zemědělské produkci,“ řekl Guardianu Rob Jackson z kalifornské Stanfordovy univerzity, který se podílel na vzniku studie.

Koncentrace metanu vzrostla od začátku století o devět procent, jen v roce 2017 ho uniklo šest set milionů tun. Největší nárůst zaznamenala Čína, jihovýchodní Asie, Afrika a severní Amerika. V Evropě naopak vědci zaznamenali mírný pokles. Nicméně v tropických oblastech a blízko pólů je mnohem významnější podíl emisí vzniklých přírodními procesy, zatímco v rozvinutých zemích vzniká metan častěji lidskou činností.

Při současném růstu není podle vědců možné udržet průměrné oteplení planety pod jedna a půl ani dvěma stupni Celsia, spíše směřujeme ke čtyřem stupňům, což by ovšem zřejmě nebylo slučitelné s dnešní podobou života na planetě. Většinu z emisí má na svědomí člověk. Dvě třetiny z lidmi způsobených emisí metanu vzniká v zemědělství, zejména při chovu hospodářských zvířat a pěstování rýže. Dalším zdrojem je skládkování odpadu.

Vliv tání permafrostu je zatím minimální

Za zbylou třetinu emisí odpovídá sektor fosilních paliv. Právě metan unikající při těžbě ropy a plynu, případně při jejich převozu ropovody a plynovody, vědci dlouho podceňovali. Od začátku století daný typ emisí ale vzrostl o patnáct procent, přičemž v sektoru zemědělství vědci zaznamenali nárůst o jedenáct procent. Například ve Spojených státech za to může zejména rozmach těžby pomocí hydraulického štěpení, takzvaného frakování.

Mnohem menší vliv na rekordně vysokou úroveň metanu mají emise vzniklé přírodními procesy. Úniky ze zamokřených ploch, sopek a tání permafrostu prozatím významněji nerostou. Vědci tak potvrdili hypotézu, že příspěvek metanu uvolňovaného z trvale zamrzlé půdy v Arktidě prozatím není tak vážný, jak dříve předpokládali.

„Je to pro nás lehce uklidňující zjištění. Ukazuje se, že zpětné vazby planetárního systému, při jejichž spuštění by rozvrat klimatu už poháněl sám sebe, ještě nejsou v chodu. Zamokřená území a tající permafrost zkrátka nejsou hlavní příčinou nárůstu emisí z metanu. Vinu nese jen člověk,“ uzavřel pro Carbon Brief Chris Jones z britské výzkumné organizace Met Office.

Další informace:

    Diskuse