EU potopila reformu Společné zemědělské politiky. V zájmu Babiše a agrokorporací
Radek KubalaEvropský parlament a Rada EU se v úterý postavili za velké agrokorporace a zastavili snahu o ekologizaci zemědělských dotací. Jedním ze strůjců dohody, která bude mít pro klima a malé farmáře devastující účinek, byl i Babišův europoslanec.
Polibek smrti pro malé farmáře a životní prostředí, v zájmu velkých zemědělských koncernů a proti Zelené dohodě i dosavadním proklamacím Evropské komise. Tak hodnotí experti, ekologické organizace i někteří politici úterní obrat v postoji institucí Evropské unie ke Společné zemědělské politice pro příštích sedm let. Původní návrh Evropské komise totiž jak Evropský parlament, tak na souběžném jednání v Lucemburku i Rada Evropské unie, významně oslabili.
Podle bruselských think tanků a ekologických organizací by takto schválená Společná zemědělská politika, která tvoří třetinu celého rozpočtu Evropské unie, znamenala zakonzervování současného stavu. Na většinu z více než tří set čtyřiceti miliard eur (přibližně deset bilionů korun) evropských dotací by tak dosáhly hlavně velké zemědělské koncerny fungující na principu průmyslového zemědělství.
Jak ukazuje například detailní analýza New York Times, zemědělské dotace pomáhají upevňovat politickou moc jak autoritářské vlády Viktora Orbána v Maďarsku, tak Andreje Babiše v České republice.
V březnu tři a půl tisíce vědců, včetně několika desítek z České republiky, vyzvalo evropské vlády, aby podporu tomuto typu farmaření v rámci Společné zemědělské politiky ukončily. Průmyslové zemědělství totiž ničí biodiverzitu a podílí se na prohlubování klimatické krize a degradaci půdy.
Evropský parlament i ministři zemědělství však udělali pravý opak. „Celé jaro jsme poslouchali, jak v čele s novou Evropskou komisí budou zemědělské dotace konečně nastaveny tak, aby podporovaly rovnováhu mezi životním prostředím a zemědělstvím, a tím nezanedbatelně podpoří boj s klimatickou krizí. Je nesmírně znepokojivé, že Evropský parlament a Rada Evropské unie tyto snahy systematicky pošlapaly,“ řekl Deníku Referendum Martin Rexa z Hnutí DUHA.
Ještě ostřeji se na adresu Evropského parlamentu vyjádřil Marco Contiero, zemědělský expert organizace Greenpeace. „Europoslanci právě podepsali polibek smrti pro životní prostředí, klima i malé farmáře, kteří začnou velkou rychlostí mizet,“ uvedl.
Je tak jednou z nejdůležitějších evropských politik, která ale i z historických důvodů patří k nejsložitějším pro vyjednávání. I proto o jejím nastavení na roky 2021 až 2027, během kterých se bude rozdávat přes tři sta čtyřicet miliard eur (přibližně deset bilionů korun), jednají státy i instituce EU již přes dva roky.
Při současném nastavení připadne osmdesát procent dotací jen dvaceti procentům žadatelů. Jak při úterní diskuzi v Evropském parlamentu upozornil eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski, většina peněz skončí v kapsách velkých firem produkujících potraviny průmyslovými metodami a za mohutného využívání pesticidů a umělých hnojiv.
Podle dat Eurostatu kvůli takto nastaveným pravidlům zkrachovala mezi léty 2003 až 2013 čtvrtina všech evropských farem, převážně malých a středně velkých. Zisky se naopak zvedly producentům chemických přípravků jako jsou Syngenta či Monsanto-Bayer, potravinářským korporacím jako jsou Mondelez, Nestlé nebo Unilever i koncernům jako je Agrofert premiéra České republiky Andreje Babiše.
Evropská komise ambicióznější
Původní návrh revize CAPu představila ještě minulá Evropská komise pod vedením Jeana Clauda Junckera, přičemž ta současná jí k projednání Evropskému parlamentu a Evropské radě předložila jen s drobnými úpravami. Jejím cílem bylo celou politiku ekologizovat, podpořit lepší starost o krajinu a zároveň pomoct menším farmářům.
Nejdůležitější součástí návrhu bylo povinné zastropování maximální výše dotací na jeden subjekt a vznik ekoschémat. Konkrétně by tak mohl jeden podnik žádat pouze o sto tisíc eur. Ekoschémata by pak měla umožnit zemědělcům, aby si vybírali také dotace na ekologizaci svého farmaření a ukládala státům povinnost vyčlenit třicet procent dotací na agroekologii.
Zamezilo by se tak systému neomezeného vyplácení dotací na hektar, které poslední dekády zvýhodňuje agrokorporace, i přetrvávající výrazné podpoře průmyslového zemědělství. Podle analýz celosvětového sdružení rolníků La Via Campesina by návrh komise omezil jen některé velké hráče, nicméně i tak by byl posunem směrem k ekologizaci zemědělství. Evropský parlament a Rada Evropské unie však v úterý zadusili i tyto dílčí kroky.
Většina dotací na hektar, nízké ekologické standardy
Evropský parlament totiž výraznou dvoutřetinovou většinou při úterním nočním hlasování podpořil takzvaně kompromisní pozměňovací návrhy vytvořené třemi největšími frakcemi — lidoveckou EPP, socialistickou SD a liberální RENEW. „Kompromisy bolí, ale jsou součástí naší práce. Jsem přesvědčený, že dnes dosáhneme nejlepší možné dohody pro farmáře, klima a životní prostředí," uvedl před hlasováním na Twitteru předseda europarlamentního zemědělského výboru Norbert Lins (EPP).
Společný návrh tří největších frakcí stanovil velikost plochy pro krajinné prvky na pět procent, což je minimálně o pět procent méně, než doporučují vědci. Navzdory komisi však do nich započítal i výsadbu plodin vázajících dusík a zahrnul do nich jen ornou půdu. Ve výsledku tak zemědělci budou moct na úkor budování remízů, vysazování stromů či zakládání mokřadů nadále zvyšovat produkci.
Europoslanci také významně snížili peníze na obnovu biodiverzity a ekologizaci zemědělských postupů. Naproti tomu šedesát procent celého rozpočtu vyčlenili pro dotace na hektar, které vyhovují velkým hráčům.