Babišův boj s korupcí? Ještě větší debakl, než jste si mysleli

František Navrkal

Vláda nezvládla zkrotit korupci ani premiérův střet zájmů. Česká republika je podle Rady Evropy na úplně posledním dvaačtyřicátém místě. A nyní vláda přiznává, že do voleb už nestihne nic. Protikorupční opatření za ni řeší opozice.

Andrej Babiš s korupcí nebojoval, naopak se do značné míry stal jejím zosobněním. Česká republika je v zavádění protikorupčních opatření na posledním, dvaačtyřicátém místě mezi zeměmi hodnocenými Radou Evropy. Foto FB Andrej Babiš

Hnutí ANO se při svém vzniku prezentovalo jako protikorupční uskupení a občanům slibovalo, že zatočí s korupcí. Po sedmi letech vládnutí je však situace v zemi v oblasti protikorupční legislativy žalostná. Vláda, jejíž předseda je v trvalém střetu zájmů, svůj boj s korupcí nejspíš ukončí jen dlouhým seznamem nesplněných slibů.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Zároveň hned dva průzkumy od renomovaných agentur CVVM a IPSOS z minulého roku prokázaly, že korupce patří mezi problémy, jež české občany trápí nejvíce. Drtivá kritika přišla v tomto roce i od protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO), která vyhodnotila Českou republiku jako vůbec nejhorší v plnění protikorupčních opatření ze všech dvaačtyřiceti hodnocených zemí.

Propast mezi Babišovou protikorupční rétorikou a realitou snad ani nemohla být hlubší. Repro DR

Prokrastinační plán boje s korupcí

Akční plán boje proti korupci přijatý vládou minulé pondělí je nelichotivou vizitkou vládní nečinnosti. Z hlavních opatření, jejichž prosazení se rok od roku stále posouvá, se v něm píše například o návrhu zákona k regulaci lobbingu, který ve Sněmovně ležel víc než rok, nedořešená zůstává také ochrana oznamovatelů — whistleblowerů — či evidence skutečných majitelů.

Vláda zdržení legislativního procesu u všech uvedených opatření ospravedlňuje pandemií, ovšem skutečnost se má jinak. Přípravu zákona o lobbingu Ministerstvo spravedlnosti dostalo za úkol již v únoru 2018. Návrh Ministerstva vnitra o ochraně oznamovatelů korupce navíc nesplňoval základní požadavky. Návrh skutečně chránící oznamovatele proto předložili až Piráti.

Podle loňského průzkumu CVVM vnímá česká společnost korupci jako nejzávažnější problém. Repro DR

Samostatnou kapitolou je pak návrh zákona o evidenci skutečných majitelů. Jeho přípravu provázela nejen vládní liknavost, obstrukce, ale i bezskrupulózní snaha propašovat do něj speciální výjimku, která měla sloužit k dalšímu krytí střetu zájmů premiéra Babiše. Výjimku se díky tlaku opozice sice nakonec podařilo vypustit, České republice ovšem stále hrozí sankce od Evropské unie kvůli dnes již jedenáctiměsíčnímu prodlení při implementaci směrnice, ze které zákon vychází.

Kromě toho se ve zmiňovaném plánu zmiňuje také dokončení projektů e-Sbírka a e-Legislativa. Ani úkoly, které mají z hlediska boje proti korupci přispět k transparentnější tvorbě zákonů, vláda nezvládla.

Na prosincové schůzi podvýboru pro digitalizaci justice zástupci ministerstva vnitra oznámili, že se znovu odkládají. Digitalizace tvorby zákonů a zvýšení transparentnosti legislativního procesu se tak odsouvá až na rok 2023.

Co neumí vláda, musí vymyslet opozice

Rozhodně se nedá říct, že by se za uplynulé volební období nepodařilo z protikorupční agendy prosadit vůbec nic. Naopak řadu opatření, která výrazně přispívají ke snížení korupčních rizik, se přijmout podařilo. Jen za ně nenese zásluhy vláda, ale opozice — zpravidla iniciativa Pirátské strany:

  • Podařilo se prosadit klíčové opatření, které skoncovalo s výjimkami v registru smluv. Nově v něm musí smlouvy zveřejňovat státní podniky jako například ČEZ či České dráhy.
  • Ve Sněmovně se také podařilo prosadit institut informačního příkazu, díky němuž je možné vymáhat dodržování zákona o svobodném přístupu k informacím.
  • Velkým úspěchem bylo dále prosazení pozměňovacích návrhů v souvislosti s evidencí skutečných majitelů, které do budoucna umožní přidělování dotací a veřejných zakázek pouze firmám se známým vlastníkem.
Zatímco ODS po určitou dobu vládla jako strana institucionalizované korupce, konglomerátu premiérova politického hnutí ANO a jeho koporace Agrofert se podařilo z částí státu učnit součást vlastního podnikání. Repro DR

Evropská komise opakovaně potvrdila, že premiér Babiš ovládá holding Agrofert a je tak nadále ve střetu zájmů. Analytickému týmu Pirátů se navíc podařilo identifikovat celkem osmadvacet případů, kdy firmy z holdingu Agrofert pobíraly dotace určené pro malé a střední podniky. Z peněz daňových poplatníků tak firmy ovládané premiérem Babišem neoprávněně vytahaly přes dvacet miliard korun. Sečteno podtrženo: Vládě se korupci zcela evidentně zkrotit nedaří, naopak k ní aktivně přispívá.

Diskuse