Benešová a Pokorná Jermanová. Sfingy v případu premiérova střetu zájmů
Petr LeyerPouze dvě instituce vyhodnotily otázku střetu zájmů premiéra Andreje Babiše tak, že neexistuje. A shodou okolností jsou to právě instituce pod správnou hnutí ANO. Jak toho dosáhly?
Ministerstvo spravedlnosti dospělo k závěru, že nezahájí přezkum rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ve věci střetu zájmů Andreje Babiše. Opačné posouzení střetu zájmů předsedy vlády Nejvyšším státním zastupitelstvím není pro ministerstvo důvodem mít pochybnosti o zákonnosti.
Vzhledem k tomu, kolik rovin má případ střetu zájmů premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, a jak dlouho se již různá řízení táhnou, zopakuji jen poslední důležité milníky:
Transparency International se obrátilo na podzim 2019 na Nejvyšší státní zastupitelství, aby podalo takzvanou žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí krajského úřadu. Toto rozhodnutí konstatuje, že Andrej Babiš neovládá média, potažmo Agrofert a další společnosti, a že tedy neporušuje zákon o střetu zájmů. V danou chvíli tato žaloba představovala jedinou relevantní možnost, jak případ dostat k nezávislému soudu, po čemž paradoxně volali Andrej Babiš i úředník rozhodující na krajském úřadě.
Nejvyšší státní zastupitelství v červenci 2020 uzavřelo věc s tím, že sice Andrej Babiš ve střetu zájmů je a že rozhodnutí krajského úřadu je chybné, nicméně důvody pro podání žaloby ve veřejném zájmu nevidělo.
Procesní závěr Nejvyššího státního zastupitelství vyvolal širokou právní i politickou polemiku. Sám o sobě by to byl materiál na několik odborných článků. Ale hmotněprávní posouzení problému přineslo do případu zcela opačný pohled.
Na základě jasně artikulovaného právního posouzení Nejvyššího státního zastupitelství pak Transparency International podalo podnět k přezkumu ministerstvu. Pro vysvětlení je potřeba uvést, že se jednalo o druhý podnět organizace tomuto úřadu. V případě prvního bylo rovněž konstatováno, že důvody pro zahájení přezkumu nejsou.