Na začátku prosince vydala Evropská komise finální auditní zprávu o čerpání evropských dotací, která předsedu vlády definitivně usvědčila ze střetu zájmů. Přestože se jedná o konečný verdikt, nehodlají se s tím některé české úřady smířit.

Zjištění Evropské komise

Podle unijních auditorů porušuje Andrej Babiš článek o střetu zájmů finančního nařízení Evropské unie účinného od 2. srpna 2018. Zároveň došli auditoři k závěru, že při čerpání evropských dotací porušoval Andrej Babiš také český zákon o střetu zájmů od okamžiku jeho novely účinné od 9. února 2017. Důležité je, že Evropská komise je oprávněna zabývat se dodržováním české legislativy, pokud má vliv na čerpání unijních prostředků.

Střetu zájmů českého premiéra se Komise věnuje ve dvou souběžných řízeních: aktuální finální zpráva se dotýká evropských fondů sociálních, kohezních a pro regionální rozvoj, vedle toho probíhá ještě audit zemědělských dotací, který zatím ukončen nebyl a jehož závěry lze čekat v polovině roku 2020.

Jakmile bude České republice doručen překlad finální zprávy, bude mít dva měsíce na vypracování zprávy o tom, jak splnila uvedená doporučení Evropské komise. Tuto zprávu Evropská komise stát vyhodnotí a vydá závěrečné rozhodnutí o korekcích, tedy navrácení financí rozdělených v rozporu s pravidly. Toto rozhodnutí pak může Česká republika napadnout u Soudního dvora Evropské unie.

Očekávaná reakce českých úřadů spadajících pod Babiše

Informace o obsahu závěrečné auditní zprávy a o dalším průběhu řízení museli veřejnosti zprostředkovávat nezávislí novináři, neziskové organizace a někteří opoziční politici, protože odpovědná ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová o těchto skutečnostech otevřeně lhala nebo je zkreslovala.

Již na předběžnou zprávu z května 2019 reagovala ministryně tak, že úředníci ministerstva budou rozporovat každou větu. Nyní by podle ní měli podřízení úředníci rozporovat i závěrečnou auditní zprávu. To bude poměrně obtížné, vzhledem k tomu, že Evropská komise se se všemi námitkami českých úřadů definitivně vypořádala — některé vzala na vědomí, podle několika upravila své závěry a většinu odmítla.

Nyní bude chtít do dvou měsíců od doručení českého překladu dokumentu slyšet, jak Česká republika zajistí, aby byly zjištěné nedostatky napraveny. Jestliže bude odpověď obsahovat pouze rozporování již uzavřených věcí a nebude v ní uvedeno například to, jak Česká republika systémově zabrání přidělování dotací firmám premiéra ve střetu zájmů, hrozí České republice ztráty významných dotačních prostředků. Ty by mohly ještě být převedeny na jiné záměry, na něž dotace původně mířily. Podporu by tak mohly dodatečně získat skutečné inovace nebo začínající malé podniky. Když bude česká odpověď nesmyslná — tedy taková, jakou Dostálová prosazuje —, bude mít Česká republika ztíženou pozici v budoucnu, protože příště už nebude možné alokaci prostředků změnit.

Jak bude Evropská komise dále postupovat, záleží na přístupu Ministerstva pro místní rozvoj a jeho úředníků. České republice hrozí ztráta evropských peněz, přitom by stačilo dát najevo upřímnou snahu zamezit zneužívání evropských dotací majitelem jedné z největších zemědělských společností v zemi. MMR vedené hnutím ANO zde však zřejmě není kvůli tomu, aby hájilo zájmy České republiky, spíš stojí na straně soukromého podnikatele Andreje Babiše. Jeho vlastní obrana přitom už postrádá jakékoliv věcné argumenty a zaměřuje se jen na napadání kritiků, včetně nesmyslného osočování Transparency International ČR.

Státní zemědělský fond na straně velkého zemědělce

Zemědělskými dotacemi pro holding AGROFERT se bude zabývat až v pořadí druhá finální auditní zpráva. I zde byla vydána v červnu 2019 předběžná zpráva, která zatím nebyla zveřejněna. Lze ale předpokládat, že dopadla opět v neprospěch AGROFERTu, protože stojí na podobných právních základech jako první audit.

Zemědělské dotace z evropských prostředků přiděluje Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) podřízený Ministerstvu zemědělství. Když v květnu 2019 unikly do médií informace o tom, že jsou dotace holdingu AGROFERT v ohrožení kvůli střetu zájmů Andreje Babiše, SZIF preventivně zastavil vyplácení konkrétních dotací holdingu, aby je nemusel zpětně obtížně vymáhat.

SZIF si následně zadal vypracování právních analýz, které se měly zabývat tím, jestli je preventivní zastavení vyplácení dotací skupině AGROFERT oprávněné. Analýzy došly k závěru, že neexistuje právní důvod pro zadržování peněžních prostředků a SZIF by dokonce hrozila žaloba od příjemců z holdingu AGROFERT kvůli zadržování něčeho, na co mají nárok. Taková žaloba skutečně hrozí, protože ji je oprávněn podat kdokoliv, o jejím případném úspěchu lze však pochybovat, když má SZIF v ruce dvě předběžné a nyní i jednu závěrečnou auditní zprávu, které hovoří o jednoznačném důvodu pro vyloučení příjemce z dotace kvůli systémovému střetu zájmů.

SZIF neustoupil ze své pozice ani poté, co unikla na veřejnost závěrečná zpráva týkající se nezemědělských dotací. Fondu se sice přímo nedotýká, ale měl by být ostražitý, protože závěry auditu zemědělských dotací mohou být podobné. O obezřetnosti SZIF však nelze hovořit, protože se rozhodl dotace holdingu AGROFERT vyplácet, a to pár dní před dokončením nezemědělského auditu. O plánovaném datu rozhodnutí Evropská komise předem upozorňovala ve svém dopise pro Transparency International ČR.

SZIF byl velice opatrný, aby nezavdal AGROFERTu záminku k žalobě, ale podobná opatrnost mu chyběla k tomu, aby počkal pár dní na zjištění definitivního verdiktu Evropské komise ke střetu zájmů Andreje Babiše. Nebo snad SZIF rozhodl schválně co nejrychleji, aby o tom stihl informovat veřejnost ještě před definitivním verdiktem Evropské komise? Koneckonců v dozorčí radě SZIF sedí vedle poslance KSČM a senátora ČSSD dva poslanci hnutí ANO a bývalá manažerka holdingu AGROFERT.

Výklad zákonů ve prospěch premiéra

Aby těch náhod nebylo málo, pravidla pro poskytování zemědělských dotací podle českých zákonů se od příštího roku změní. Dosud bylo ze zákona o zemědělství příslušné Ministerstvo zemědělství, které mohlo tuto činnost delegovat na SZIF. Nově bude příslušný SZIF s odůvodněním, že ve skutečnosti stejně tuto činnost ve většině případů vykonával. Jedná se o logickou změnu, která ale nahrává tvrzení SZIF, že zemědělské dotace nespadají pod režim zákona o rozpočtových pravidlech, takže by se na ně nevztahoval zákon o střetu zájmů. Tento výklad je sice sporný a příliš formalistický, ale SZIF bude schopen (do okamžiku zásahu nějaké vyšší autority) poskytnout holdingu AGROFERT alespoň nějaké dotace s odůvodněním, že ani přes prokázaný střet zájmů nelze příjemci ze zákona dotaci odepřít.

Aby byla situace ohledně vyplácení zemědělských dotací úplně jednoznačná, vydal státní tajemník Ministerstva zemědělství Jan Sixta stanovisko určené odpovědným úředníkům, ve kterém se vyjadřuje k možnostem poskytování dotací společnostem, které jsou ovládány přes svěřenské fondy Andreje Babiše.

Závěry evropských auditorů jsou ignorovány a zákon o střetu zájmů by se podle státního tajemníka měl vykládat tak, že se svěřenských fondů Andreje Babiše nedotýkají. Tento výklad ale jde přímo proti stanovisku Ministerstva spravedlnosti z listopadu 2018 — a to je gestorem jak zákona o střetu zájmů, tak zákona o obchodních korporacích, který definuje pravidla pro ovládání společností. Ministerstvo spravedlnosti však po výměně ministra Kněžínka upustilo od prosazování svého názoru na vliv skrze svěřenské fondy, když také odmítlo na podnět Transparency International ČR přezkoumat stejně rozporné závěrečné rozhodnutí středočeského krajského úřadu o ovládání médií Andrejem Babišem.

Podřízené úřady jako cenní pomocníci

Jak MMR, tak SZIF úzkostlivě vykládají veškeré předpisy a posuny v kauze tak, aby nepoškodily Andreje Babiše. Přitom by tyto orgány měly být v oblasti dotací a zemědělství těmi, kdo brání peníze českých i evropských daňových poplatníků před bezskrupulózními podnikateli, kteří využijí každé mezery v zákoně, aby udrželi své jinak ztrátové zemědělské velkopodniky v zisku.

Viditelně nemá na tyto instituce dobrý vliv vedení propojené s hnutím ANO, které je na Andrejovi Babišovi rovněž existenčně závislé. Bez něj by neměli členové hnutí žádnou reálnou moc. Ministři nominovaní za ANO moc dobře vědí, že v očích premiéra mohou lidé být pouze jeho podřízenými nebo nepřáteli.

Měli bychom sledovat rozhodování institucí podle toho, zda na ně má Andrej Babiš vliv. Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Státní zemědělský a intervenční fond či Středočeský kraj již konkrétními kroky aktivně pomohly Babišovu podnikání. Na druhou stranu Městský úřad v Černošicích nebo Evropská komise, kde český premiér kontrolu nemá, vydaly v jeho neprospěch rozhodnutí, která jsou kvalitně a podrobně vyargumentovaná, jdou i za smyslem paragrafů a zabraňují zneužívání veřejných prostředků.

Podnikatel Andrej Babiš při vstupu do politiky přiznával existenci střetu zájmů, ale sliboval, že jej nebude zneužívat. On sám má ve všech řízeních k dispozici příslušné prostředky obrany. Problém spočívá v tom, že za něj začala bojovat i ta část české veřejné správy, na kterou má jako premiér vliv. Tyto úřady dnes ignorují očividná fakta a formalisticky rozhodují ve prospěch předsedy vlády. Jak může veřejnost rozhodnutím takových úřadů důvěřovat?