Koncem února navštívila Českou republiku kontrolní mise Evropského parlamentu. Delegace výboru pro rozpočtovou kontrolu se setkala se zástupci českých ministerstev, státních institucí, novinářů, soukromých zemědělců a občanského sektoru. 

Šestici europoslanců a poslankyň vedla předsedkyně výboru, bavorská politička Křesťansko-sociální unie Monika Hohlmeierová. Dále se jí účastnili Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Mikuláš Peksa (Piráti), zelený německý europoslanec Daniel Freund, maďarský sociální demokrat Sándor Rónai a nizozemská sociální demokratka Lara Woltersová — té během její cesty poskytli konzultaci i reportéři DR Zuzana Vlasatá a Jakub Patočka.

Delegace již sepsala svou zprávu, která nešetří radikálními závěry. Vyzývá Babiše, aby v případě formálního potvrzení střetu zájmů buďto odstoupil coby premiér české vlády, anebo aby prodal Agrofert. Dále uvádí, že Česká republika má systémové nedostatky v odhalování, prevenci a odstraňování střetu zájmů. Agrofert by podle europoslanců neměl do dořešení celé záležitosti čerpat dotace z evropských fondů.

O zprávě europoslanců jsme hovořili s Mikulášem Peksou.

V únoru jste byl členem delegace rozpočtového výboru Evropského parlamentu, která měla za cíl v České republice zjistit, jak je to se střetem zájmů premiéra Andreje Babiše. Jak se tato iniciativa doplňuje se současně běžícím auditem Evropské komise, který se zabývá střetem zájmů v souvislosti se zemědělskými a strukturálními dotacemi z EU?

Výbor pro rozpočtovou kontrolu slouží jako takový zdroj informací pro ostatní kolegy v Evropském parlamentu, kteří se přímo nezabývají utrácením evropských peněz. Pokud se v rámci výboru skupina poslanců napříč politickými spektrem shodne, že v České republice oligarchické struktury ohrožují vyplácení evropských dotací, je to pro lidi, kteří se tématem nezabývají, silná indicie. Takže zpráva má hodně důležitou roli pro formování pozice celého Evropského parlamentu.

Výstupem mise je tedy zveřejněná zpráva. Jak s ní mohou evropské instituce naložit? Jaká je její váha?

Evropský parlament musí jako celek schválit budoucí víceletý finanční rámec Evropské unie pro roky 2021 až 2027. Úhrnná částka odpovídá zhruba dvacetinásobku ročního rozpočtu České republiky. Je kriticky důležité, aby si parlament pro její vyplacení vymohl jasná a tvrdá pravidla, která zabrání zneužívání. Zpráva je tak především mobilizací pro všechny, kdo nechtějí, aby evropské peníze skončily v kapsách „kluků, co spolu mluví“.

Jaké jsou hlavní poznatky a závěry, k nimž delegace dospěla? 

V České republice chybí systém pro předvídání střetu zájmů. Když to zjednoduším, celý systém kontroly obejdete čestným prohlášením „Já nejsem ve střetu zájmů“. Přitom například na Slovensku se provádí důsledná notářská kontrola skutečných vlastníků. Tam se dozvíte, kdo má prospěch z dotačních peněz, které jednotliví politici schvalují.

Jaké změny pro Českou republiku a české instituce delegace navrhuje? Ve zprávě se hovoří například o Nejvyšším kontrolním úřadu.

Nejvyšší kontrolní úřad čelí dlouhodobě politickému problému, že vládní představitelé si nepřejí posílení jeho pravomocí. V praxi tedy může zkontrolovat firmu A, která je příjemcem evropských dotací. Pokud ale firmu A vlastní třeba svěřenský fond B, Nejvyšší kontrolní úřad na něj nedosáhne. Takže když svou firmu vložíte do svěřenského fondu, za svěřenský fond napíšete čestné prohlášení „svěřenský fond patří Frantovi Vomáčkovi“, můžete si pro svou firmu vypisovat dotační programy, jak chcete, a nikdo na to nepřijde. Logicky chceme pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu rozšířit, aby toto nebylo možné.

Delegace se potkala s řadou českých institucí a jejími představiteli, jako je Státní zemědělský a intervenční fond, Ministerstvo zemědělství, Nejvyšší kontrolní úřad, státní tajemnice pro evropské záležitosti, vybraní senátoři a další. Některé z nich čelí dlouhodobě podezření, že premiérovy problémy přikrývají. Kdo z uvedených institucí z hlediska veřejného zájmu nejlépe v očích vaší delegace obstál? Kdo naopak vyvolal nejvíce pochybností?

Na senátorech bylo vidět, že jejich mandát se odvíjí od voličů. Na nic si nehráli, nic nemuseli schovávat, říkali věci tak, jak jsou. Ostatně senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) přišel s návrhem na výzvu Evropské radě, aby střet zájmů začala řešit. To se pak promítlo do závěrečné zprávy naší delegace.

Naopak nejhůř na tom byli asi ministerští úředníci. Asi nezapomenu na jednoho konkrétního pána — nechci ho jmenovat — viděl jsem, jak se mu třásla ruka, aby neřekl něco špatně. Problém české státní zprávy je, že je sice formálně nezávislá, takže ministr státní úředníky teoreticky nemůže vyhodit, ale pokud se znelíbí, udělá se takzvaná „systemizace“ a pracovní místo přestane existovat.

Když vezmeme v potaz míru ochrany České republiky před korupcí a střetem zájmů, v němž tu figuruje Andrej Babiš, jak si stojíme v porovnání s jinými evropskými zeměmi? 

Andrej Babiš je jediný člen Evropské rady v takovém střetu zájmů. V daném ohledu je Česká republika výjimečná. V jistém smyslu obdobná je situace třeba v Maďarsku, ale Viktor Orbán si dává pozor, aby firmy přijímající dotace byly napsány na jeho přátele a příbuzné, nikoli na něj osobně.

Za vhodnější bych považoval model, ve kterém funguje třeba Evropská komise. Někteří komisaři původně vlastnili podíly v různých firmách, ale při nástupu do funkce je prodali. Pokud by to neudělali, pravděpodobně by neprošli schvalováním v Evropském parlamentu.

V návaznosti na tuto delegaci vás a europoslance Tomáše Zdechovského Andrej Babiš označil za vlastizrádce, Moniku Hohlmeierovou zas za pomatenou paní. Jeho skandální výroky vedly k vlně výhružných anonymů na vaše adresy. Má věc nějaký vývoj? Jak se vás zastal Evropský parlament?

Takový způsob komunikace není v ostatních částech Evropy příliš obvyklý, politická kultura je vyspělejší. Nejde ani tak o to, jestli mě to uráží, je to útok na zvolené poslance, kteří vykonávají parlamentní kontrolu. Proto to vyvolalo ohlas.

Předseda Evropského parlamentu má nyní pověření celou věc řešit s dalšími představiteli Unie. Myslím, že to bylo od pana premiéra hloupé. I když mu za to asi nehrozí přímá sankce, psala o tom světová média — Guardian, Politico a další. Andrej Babiš si tak v zahraničí buduje pověst autoritáře, který napadá poslance rozkrývající korupci.

Co bude nyní po vaší zprávě následovat?

Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu se na začátku května sejde a projedná závěry mise. Následná usnesení by mělo přijmout plénum Evropského parlamentu, což bude výrazný signál pro Českou republiku a Andreje Babiše, že se v zemi děje něco nepřijatelného — a že existují velmi konkrétní kroky, které mohou následovat. 

Nejspíše se také uskuteční veřejné slyšení výboru, na které budou pozváni externí hosté. Bohužel je nyní celá procedura zpomalená koronavirou krizí.

Pokud celý parlament ukáže svůj jednotný názor na střet zájmů Andreje Babiše, věc se přesune k Evropské komisi a Evropské radě. Od Evropské rady ale spíš nemůžeme čekat žádnou větší akci, jelikož v ní sedí právě Andrej Babiš. Pevně ale doufám, že Evropská komise — také vzhledem k probíhajícím auditům — vezme záměry mise a parlamentu vážně a posoudí naše doporučení. Pokud Česká republika svá pochybení nenapraví, mohla by celá záležitost skončit žalobou u Soudního dvora Evropské unie.

ZUZANA VLASATÁ