Covid-19
Více informací
Hospitalizace:
1 746
(-61)
Úmrtí celkem:
36 972
Denní úmrtí:
27
průměr za 5 dní
Pozitivní testy:
16 601
průměr za 7 dní
Počet očkovaných:
6 899 441
(+3 679)
Proočkovanost:
64%
+

Profil čtenáře:
Helena Zemanová

HZ
Profese: dálný východ od Prahy

.....vztah "kapitalismus - konzumismus - člověk" je komplexní, vnitřně provázaný; a je tedy možno ho vyřešit také jenom komplexně. Jako celek. A ne jenom nějakým dílčím opatřením. Pouhým kázáním proti mravní zkaženosti lidstva se systém kapitalismu opravdu vyvrátit nedá.

To napsal pan Poláček. A mně to připomnělo, jakou váhu má konstatování, že tzv. reálný socialismus byl ve své podstatě státní kapitalismus. S mravní zkažeností si převzetí výrobních prostředků státem neporadilo ani náhodou. Jediný viditelný efekt této revoluční akce bylo celkové zchudnutí, zatímco konzumní apetit obyvatelstva nezeslábl, pouze se realizoval v poněkud karikaturní podobě.

dva dny a žádná reakce na to jeho plivnutí jedu do tmy?

Musím to napravit aspoň v tom smyslu, aby věděl, že si to jeden čtenář přečetl.

Ten skok do vody zvládl perfektně.

Přemýšlím, o čem jiném by se dalo říct, že to zvládl perfektně, ale to by vyžadovalo vědět, co vlastně chtěl dokázat. Možná kdyby bylo jeho cílem získat popularitu, dalo by se to položit vedle toho skoku. Ten k tomu ostatně mocně přispěl.

Zdá se vám to neuctivé?

U mne je to dáno vzpomínkou na tragické pocity po zmarnění nadějí z jara a léta 68, od kterých si Dubčeka nedokážu odčarovat.

"Je možné řídit stát jako firmu? Nebo jako algoritmus? Nebo je lepší řídit ho jako (politickou) neziskovku?"

Je to tak, pane Nusharte. Stát je samozřejmě neziskovka, zřizovaná občany a pověřená specifickými úkoly, a jako takovou je nutné ji řídit.

Na vašem návrhu volebního systému, kdy by občan každé straně, která by podle něj měla být v parlamentu, mohl přidělit určitou část svého hlasu, něco je. Mně se taková představa docela líbí.

Záruku složení parlamentu, kde by neměl většinu váš oblíbený strašák, tj. "progresivní levicový liberalismus" /jak jste otaxoval letošní vítězná uskupení/, vám to samozřejmě nedá.

Volba identity dle pocitů byla ve velké módě v 19. století. Měštky se tehdy houfně prohlašovaly za Češky, třebaže od dětství mluvily jen německy. Nadšeně deklamovaly /a některé i sepisovaly/ české verše a hrdě se hlásily ke své vyvolené identitě a respekt k jejímu uznání považovaly za samozřejmost jak od své rodiny, tak i od společnosti. Takže, pane Nusharte, princip takové dobrovolné volby není objev naší doby.