reklama
Trvalé příspěvky
Jednorázové - červen
0/400 000 Kč Podpořte nás na cestě k finanční stabilitě. ♥ Daruji

Profil čtenáře:
Helena Zemanová

HZ
Profese: dálný východ od Prahy

Asi by to chtělo slovo nějakého insidera schopného střízlivé analýzy. Slovník autora článku mnoho důvěry nevzbuzuje.

Aspoň jsem to zkusila. I když jsem tušila, že nahlodat jistoty páně Poláčkova myšlenkového obzoru není v mých silách.

S přesvědčením, že konceptem liberální demokracie je vypořádat se se složitostmi světa triviálně jednoduchým výkladem, nehne ani fakt, že žádný takový výklad neexistuje a že liberální demokracie /myšleno stát s takto nazývaným systémem/ ani žádný výklad světa poskytovat nechce. Ani triviální, ani netriviální, prostě nemá takovou ambici, protože jestli se liberální demokraté v něčem dokážou shodnout, pak v tom, že to státu nepřísluší.

Myslím, že s tou absencí ušlechtilé státní ideologie je to dost podobné jako s absencí víry v Boha.

Věřící vemlouvají ateistům, že jejich postoj k existenci Boha je vlastně taky víra. Vy vemlouváte liberálům, že osvobození státu od veškerých ideologií je ideologie.

Nejste náhodou uzavřen v myšlenkovém kruhu, ze kterého nedokážete vystoupit? Polapen ve svém umanutém chápání jednoho fenoménu?

myslím, že vám rozumím. Vyčítáte společnosti, která přijala model tzv. liberální demokracie povrchnost, protože státu nepředepisuje žádnou závaznou ctnost kromě dodržování práv jednotlivce. Zdá se, že byste chtěl, aby státu bylo uloženo přijetí zásadní ideje o nezvratném směřování k mravní obrodě a tím ke spravedlivé a moudře spravované společnosti.

Přiznávám, že povrchnost společnosti, řešící problémy ad hoc a řídící se pouze principy individuálních práv, mě při všech svých negativních výstupech děsí méně než ta vaše představa. Závazné státní ideologie se totiž po uvedení do praxe poměrně ochotně zvrhávají do absurdních poloh a vymanit se pak z jejich následků bývá náročné.

*Tato liberální demokracie napřed člověka prohlásí za "absolutně svobodného", za někoho kdo si může dělat naprosto všechno co se jen jemu samotnému zlíbí - aby pak vzápětí zjistila že termíny "absolutně svobodné individuum" a "lidská společnost" jsou naprosté protimluvy, které nikdy není možno spojit v jeden navzájem provázaný celek. Ale místo aby se od základu přehodnotila tato výchozí idea liberální demokracie, tak se pak jenom spěšně začnou budovat "mantinely" pro tuto absolutní svobodu. Ovšem - když už se jednou smečka utrhla ze řetězu, pak už je sotva možno ji zase nějak krotit, vždycky spustí povyk o omezování své "výsostné svobody".*

Vytvořit strašáka, nazvat ho liberální demokracie a přisoudit mu atribut hlasatele absolutní svobody individua bez odpovědnosti, je zřejmě úkol, který pan Poláček přijal dobrovolně a rád.

Když slyší, že liberální demokracie je pouze soubor pravidel, která skutečně znamenají individuální svobodu, ale neznamenají žádný limit pro odpovědnost vůči společnosti, dělá, že neslyší, a dál předstírá, že liberalismus vnucuje lidstvu amorálnost a brání uplatňování "vyšších hodnot", což je páně Poláčkova oblíbená meta.