Woke kapitalismus selhal. Je namístě se poučit

Radek Kubala

Americké korporace přestávají předstírat, že jim záleží na čemkoli jiném, než je zisk. Strategie založená na spolupráci s kapitálem se sesypala jako domeček z karet. Korporace je totiž potřeba zkrotit, ne natírat na zeleno a duhovo.

Propagátoři woke kapitalismu vystavěli svůj domeček na dobrovolných ESG metrikách, ve velkém podporovaly pink i greenwashing velkých korporací a vyvíjeli tlak na diverzitu na korporátních pracovištích a ve vedení velkých firem. V praxi je však poplácávali po zádech za vágní přísliby uhlíkové neutrality „za třicet let“ nebo za vyvěšené duhové vlajky v období Pridů. Foto FB bp

Triumfální návrat popíračství faktů o klimatické krizi, o kterém jsem psal před dvěma týdny, není jediným průvodním jevem nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta Spojených států. Spolu s ním se totiž posouvá i celý americký korporátní svět, který přestal předstírat vznešené hodnoty a nastoupil Trumpem určený směr. Woke strategie založená na seberegulaci kapitalismu skrze uvědomělé korporace selhala. Na nás je se z toho poučit.

Hlavní média sledující vývoj v byznysovém světě jako Financial Times si už dávno povšimla, že s nástupem Trumpa sledujeme odklon amerických korporací od předstírání, že jim záleží na hodnotách, jako jsou lidská práva, diverzita nebo budoucnost planety. Ve velkém ruší oddělení pro společenskou zodpovědnost firem (CSR), ruší směrnice o diverzitě na pracovištích a vedle toho plánují mohutné investice do fosilních paliv.

Příkladů můžeme vidět hned několik. Největší americké banky takřka do týdne po zvolení Trumpa opustily bankovní alianci podporující přechod na uhlíkovou neutralitu. Fosilní firmy jako Shell nebo BP i pod tlakem svých investorů ruší plány na investice do obnovitelných zdrojů, jakkoliv nikdy nebyly míněny vážně a věřilo jim jen mnoho naivních lidí — včetně těch v České republice. Namísto toho otevřeně nastupují Trumpovu strategii „drill, baby, drill“.

Fosilní firmy tak ukazují, že riziko takzvaných uvízlých aktiv (stranded assets) nikdy nevzaly vážně a o budoucnost fosilních paliv jednoduše nemají strach. Samozřejmě o budoucnost ropy a plynu, uhlí je totiž naštěstí na odpis i nadále. Avšak pokračujme. Největší američtí investoři jako BlackRock či Vanguard pak pod tlakem žalob republikánských států začali přímo ustupovat ze svých klimatických i lidskoprávních závazků. Svět digitálních gigantů pak prochází bez nadsázky kompletní fašizací s cílem urvat pro sebe co nejvíc americké demokracie pro Silicon Valley.

Masakr jedné strategie

Rychlost, s jakou americký korporátní svět otočil kormidlem, naplno odhalil slabost strategie založené na dobrovolném přístupu velkých firem. Tato strategie, jež byla hojně propagovaná médii, pravicově liberálním prostředním a nesená určitou částí levicových sociálních hnutí selhala na plné čáře zejména proto, že nikdy nestála na pevných nohou.

Je to trochu jako v pohádce o třech prasátkách a vlkovi. Propagátoři woke kapitalismu vystavěli svůj domeček na dobrovolných ESG metrikách, ve velkém podporovaly pinkgreenwashing velkých korporací a vyvíjeli tlak na diverzitu na korporátních pracovištích a ve vedení velkých firem. V praxi je však poplácávali po zádech za vágní přísliby uhlíkové neutrality „za třicet let“ nebo za vyvěšené duhové vlajky v období Pridů.

Není divu, že když přišel vlk v podobě Trumpa a jeho techbros, stačilo slabě zafoukat a celý domeček se sesypal. A ani to neudělalo velkou ránu. Stačilo jenom ukázat, že se obrátil vítr, a korporace následují Trumpa.

V plné nahotě se nám zde ukazuje zjevný fakt, že politický boj nelze obejít a aliance s velkým kapitálem povede akorát tak ke světu, v němž pro sebe korporace uzurpují stále více moci. Nechť je současné dění ve Spojených státech pro nás poučením a varovným signálem k promýšlení dalších postupů, jak v rychle se měnícím světě pokračovat dále.

Cesta vpřed totiž vede jen přes poctivé organizování lidí, kteří jsou tímto systémem odrbáváni stejným způsobem jako životní prostředí. Cesta vede skrze odvážné politické kroky vedené snahou omezit vliv velkých firem na současnou politiku a zvrátit panující majetkovou nespravedlnost. Budeme však muset zároveň čelit útokům autoritářských vlád s imperiálními ambicemi, jejichž úspěch byl mimo jiné dlážděn slabostí strategie takzvaného woke kapitalismu.

Diskuse

Ne.

Tohle byla první jízda na kole, která skončila neslavně ve škarpě.

Analýza je přesná, nicméně na porážku kapitalismu jako celku nemáme dost sil. Je opravdu velice mocný a co je to mít neomezené prostředky pochopíte až v okamžiku, kdy je skutečně máte.

Dále je k porážce kapitálu zapotřebí razance a dravost, kterou má zase jedině kapitál. Pan Poláček to tady opakovaně zmiňuje -- Jedna z hlavních příčin pádu komunismu bylo, že prostě naprosto přestal stačit efektivitě a dravosti kapitalismu. Nejsme komunisti, ale platí to.

Navíc je předpovězeno, že kapitalismus nebude poražen. Je příliš silný. Nakonec sežere sám sebe. A pokud něco sežere a stráví samo sebe, vznikne jedno velké HOVNO. A z toho hovna, které je výborné rostlinné hnojivo, vyraší křehké stonky nového světa z ukrytých semen..... ten už ale neuvidíme, jsme tím hovnem, jen to ještě nevidíme.

Ale bez defétismu: Je třeba vyhrabat se ze škarpy, znovu nasednout a jet tam, kam chceme. To znamená už žádné --- my se budeme tvářit, že vám to věříme, a vy se budete tvářit, že vám na tom záleží. Ne, jestli zkrátka neodříznete ze svého těla vředy, které zamořují celý svět, zničíme vás všechny, včetně sebe, včetně celého světa. Vždyť je to fuk, když to neuděláme, udělá to Gaia, protože jsme zdivočelá součást přírody, jak se ukazuje.

Když tomu uvěří, půjde to, ne že ne.

Zakládám Společenstvo Metamorfózy.