nikoliv, já se nerozhodl, že každý rodič , který nechá odpojit své dítě, je bestie zlá. Psal jsem o Vašem přístupu.
Doufám, že všichni mí příbuzní budou -- pokud by ta situace nastala -- respektovat mé přání a nechají mě odpojit od přístrojů co nejdříve. To, že bych možná přišel o deset minut bdělého života mě rozhodně nestojí za strach z uvěznění v nemohoucím a nekomunikujícím těle po dobu dní a snad i měsíců. Vzhledem k tomu, že odpojení od přístrojů je jen navození přirozeného stavu, nejedná se ani o eutanazii, ani o vraždu, ale o mimomorální akt.
Tohle předběžné svobodné a poučené rozhodnutí o sobě nemohou udělat děti -- proto jejich rozhodnutí simulujeme: odpovědností rodičů a poručnických osob a soudů. Je to nezměrně kruté rozhodování, nevím, jak bych se jako rodič rozhodl (vím, jak bych se rozhodnout měl, ale to je něco jiného) a rozhodně vím, že nemohu nikoho soudit za jeho rozhodnutí.
A abych Vám pravdu řekl, docela si myslím, že pokud na sebe vezme kus nezměrné váhy toho rozhodnutí odborného posouzení lékařského grémia a kus rozhodnutí soudu, pak to jen ulehčí břemeni rodičů ( stejně bude k neunesení).
Jdete na to zbytečně oklikou -- prostě jste se rozhodl, že každá žena, která se zaplete s náhradním mateřstvím je bestie zlá. Pak to není nutné rozvádět na hypotetických příkladech. To leda narušuje čistotu Vašeho bludu.
Marx celý život trval na tom, že myšlení je vždy výraz stávající epochy -- zvláště je ve své epoše zajato to, které jde v daném okamžiku nejdál. Asi by četl Tysona Yunkaportu se zděšením -- musel by hodně daleko přeskočit svůj stín, aby ho nečetl jako mystické blábolení --, ale myslím, že by mnohem zděšeněji hleděl na ty, kteří se v jednadvacátém století pokoušejí uplatňovat jeho dvě stě let staré myšlenky bez radikálního přetvoření.
Důraz na péčí, sdílení a starostlivost jakožto ekologické rozvíjení marxismu, které překonává dvě slepé skvrny původního výkonu Karla Marxe - tedy a) pojetí přírody jako nevyčerpatelné a pasivní zásobárny materiálu pro osvojení lidskou prací a b) spiklenectví marxovského socialismu a imperialismu, odporně vyhrocené u Engelse -- patří dnes spíše k hlavnímu proudu levicového myšlení. Sterilitou se dnes vyznačují jen sociálně demokratické levicové proudy (zvláště konzervativní stará levice, ale bohužel nejen ona).
Vyhazov profesora Petráčka jako podnět k osvobození katolické teologie
Roman Šolc
nikoliv, já se nerozhodl, že každý rodič , který nechá odpojit své dítě, je bestie zlá. Psal jsem o Vašem přístupu.
Doufám, že všichni mí příbuzní budou -- pokud by ta situace nastala -- respektovat mé přání a nechají mě odpojit od přístrojů co nejdříve. To, že bych možná přišel o deset minut bdělého života mě rozhodně nestojí za strach z uvěznění v nemohoucím a nekomunikujícím těle po dobu dní a snad i měsíců. Vzhledem k tomu, že odpojení od přístrojů je jen navození přirozeného stavu, nejedná se ani o eutanazii, ani o vraždu, ale o mimomorální akt.
Tohle předběžné svobodné a poučené rozhodnutí o sobě nemohou udělat děti -- proto jejich rozhodnutí simulujeme: odpovědností rodičů a poručnických osob a soudů. Je to nezměrně kruté rozhodování, nevím, jak bych se jako rodič rozhodl (vím, jak bych se rozhodnout měl, ale to je něco jiného) a rozhodně vím, že nemohu nikoho soudit za jeho rozhodnutí.
A abych Vám pravdu řekl, docela si myslím, že pokud na sebe vezme kus nezměrné váhy toho rozhodnutí odborného posouzení lékařského grémia a kus rozhodnutí soudu, pak to jen ulehčí břemeni rodičů ( stejně bude k neunesení).
Jdete na to zbytečně oklikou -- prostě jste se rozhodl, že každá žena, která se zaplete s náhradním mateřstvím je bestie zlá. Pak to není nutné rozvádět na hypotetických příkladech. To leda narušuje čistotu Vašeho bludu.
Polské „ministerstvo paměti“ zkresluje dějiny holokaustu
Katia Patinová
V češtině je Nový Sadec v Malopolsku, jižní Polsko nezná.
On respekt k pojmenováním, která ve střední Evropě sdílíme, tvoří dost důležitou součást našeho historického povědomí, včetně povědomí o holokaustu.
Proti autoritářům potřebujeme sdílet příběhy o tom, co je špatné
Tyson Yunkaporta
Marx celý život trval na tom, že myšlení je vždy výraz stávající epochy -- zvláště je ve své epoše zajato to, které jde v daném okamžiku nejdál. Asi by četl Tysona Yunkaportu se zděšením -- musel by hodně daleko přeskočit svůj stín, aby ho nečetl jako mystické blábolení --, ale myslím, že by mnohem zděšeněji hleděl na ty, kteří se v jednadvacátém století pokoušejí uplatňovat jeho dvě stě let staré myšlenky bez radikálního přetvoření.
Důraz na péčí, sdílení a starostlivost jakožto ekologické rozvíjení marxismu, které překonává dvě slepé skvrny původního výkonu Karla Marxe - tedy a) pojetí přírody jako nevyčerpatelné a pasivní zásobárny materiálu pro osvojení lidskou prací a b) spiklenectví marxovského socialismu a imperialismu, odporně vyhrocené u Engelse -- patří dnes spíše k hlavnímu proudu levicového myšlení. Sterilitou se dnes vyznačují jen sociálně demokratické levicové proudy (zvláště konzervativní stará levice, ale bohužel nejen ona).