0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Martin Profant

MP
Profese:
E-mail: martin.profant@seznam.cz

Ani nevím, kdy jsem tu frázi slyšel poprvé, ale bylo to tuším někdy po střetu Horákova vedení a Battěkovců: „Potřebujeme moderní sociální demokracii. Takovou jako jsou ty dnešní západní.“ To se tehdy britská Labour zase jednou chystala prohrát vyhrané volby, v Německu se SPD kamenovala Lafointaina za to, že dostatečně nevítal sjednocení a nepočítala s tím, že by se v dohledné době dostala k moci. Většina těch českých kritiků neznala ani programy, ani historii, ani praxi západních stran, ale měli - oproti nám, pitomcům v Lidovém domě, kteří jsme ty programy a diskuse četli a s politiky mluvili -- jasno, jak to je.

Mimochodem, program, se kterým na sjezdu v roce 1992 kandidoval Miloš Zeman na předsedu strany byl mnohem modernější než ten, který předložil západník Horák.

Strana je živý organismus složený z lidí a lidé jsou, jak známo různí -- program, pokud nejde jen o marketing, je výsledek diskusí a dohod. totéž platí i politice. Nicméně jsem přesvědčen, že v letech 2002 až 2006 dělala ČSSD slušnou politiku podle slušného programu. A to za všech tří premiérů.

A abych řekl o Vláďovi Špidlovi nebo Otovi Novotném, že nevěděli jako rozhodující poradci Slávka Sobotky o současné sociální demokracii

podstatně víc, než kdy bude vědět Jiří Pehe, to bych se musel kousnout do jazyka.

Pád sociální demokracie ovšem začal opravdu za Sobotky. Každý politik je v něčem silný a to také bývá jeho největší slabina. Sobotka byl vyjednávač, člověk hledající shodu a ve prospěch té shody ustupoval příliš. A začal bojovat, až když bylo pozdě -- pohřeb sociální demokracie začal, když se úspěšně vzepřel Zemanovi a zlikvidovala ho koalice ochotných a bezpáteřných (Luboš Mnohomluvný, Petr Skoropoctivý a Jan v rudé mikině), pokračoval vstupem do Babišovy vlády a skončil symbolicky, když se ta horda poslaneckých zbabělců neměla odvahu postavit asociálnímu osekání dávek (dobře, Luboš Zaorálek v tomto případě patřil k menšině, která se vzmohla alespoň na strunu hřbetní, když to nedotáhli na páteř).

Ona ČSSD pravděpodobně v těch podzimních volbách do Sněmovny projde. Nepřejí jí to, kariéra nemrtvé politické mrtvoly není nic hezkého.

To máte svatou pravdu, v roce 1774 zcela jistě nevěřilo 20 % americké populace, že spolu s vakcínami vstřikují lidem i mikročipy. Celkem dost tehdejších bílých obyvatel Ameriky ovšem věřilo na čarodějnice a také, že souchotiny si muž nejčastěji přivodí příliš častou samohanou v pubertě.

Na konci 19. století četli žlutý tisk a zjevně mu dost věřili -- Hearst tehdy splnil svůj lakonický slib "Dodejte mi obrázky, já dodám válku" během měsíce. Ale to jen ti gramotní, na Jihu ještě stále dali spíš na zaručená zaříkávání, upalování negrů a pochody proti výuce toho evolučního svinstva ve školách.

Vyskytují se dnes ovšem naivní liberálové, kteří jsou přesvědčeni, že pokud nějaká paní s lékařským titulem píše o "covidovém holocaustu", měla by to s ní řešit lékařská komora a její alma mater, nanejvýš ještě její psychiatr -- požadavek zcela správný, jen si ti naivové příliš často myslí, že to tak ve zlatých dobách liberalismu bývalo a že tehdy měly podobné instituce autoritu tak nějak od přírody, nikoli že si ji tvrdě vybojovaly a hájily.

A vůbec, vždycky se to dá svést na Rusko -- mimochodem konspirační teorie, které věří pozoruhodné množství českých intelektuálů, někteří z vlastní blbosti, ostatní ... Jak nevlastenecké, jako bychom neměli dost vlastních neohrožených idiotů a museli jsme jejich výpotky dovážet ze širé Rusi.

Ty stařenky a stařečky je třeba zdůrazňovat. Pokud výši jejich důchodu ovlivnily nadprůměrné příjmy v bolševickém aparátu před rokem 1989, pak jim musí dnes být k osmdesátce a víc. Tedy jsou ve věku, kdy oproti šedesátníkům nemohou náhlý výpadek příjmů nijak sami nahradit.

Pan Poláček se odvolával na německý ústavní soud -- kromě rozdílů v diskontinuitě důchodového a měnového systému se ten německý případ liší od českého ještě docela arogantní formou výpočtu důchodu ve spojitosti se státní službou (a k té se také kauza podstatně vztahovala) --, ale to mluvíme o záležitosti postihující nesrovnatelně menší skupinu lidí (do úrovně náměstka ministra) a staré nějakých patnáct let (ústavní soud rozhodl v roce 2010, ale to je konec, nikoli začátek příběhu). Jinak má německý ústavní řád princip oprávněného očekávání trvalosti práva. U nás ho využil ústavní soud při zrušení předčasných voleb a předání moci Rusnokově vládě, nicméně se jedná o úctyhodný princip a na ten lidovecký návrh dobře pasuje.

Ty "ubohé" jste ke stařenkám a stařečkům přidal Vy.

Ale konkrétně k tomu návrhu. Za prvé ti členové strany, která byla v NF a aktivně udržovala fasádu režimu, jaksi ve svatém rozhořčení s nímž návrh podávali jaksi pozapomněli na fakt, že dokonce i na ÚV KSČ pracovaly knihovnice, závodní lékaři a sestry, údržbáři, topiči, uklízečky, sekretářky, řidiči a údržba vozového parku atd. -- a tak Jurečkové a jemu podobní statečně v boji proti třicet let staré hydře jmenovali zaměstnance komunistických stranických institucí jako hodné trestu. Mimoto těm lidem bylo v 89 často do pětatřiceti a jejich tehdejší příjmy (podle platu knihovnice, kterou tam tehdy dělala jedna má spolužačka nijak nad průměrem daného oboru) neměli tedy ani u žen odcházejících v pětapadesáti do důchodu vliv na jeho výši.

Podobné chybičky, které tu a tam někomu zkomplikovaly nebo zničily život, byly prakticky ve všech zákonech postavených na kolektivní vině po 89. Nakonec Václav Havel měl štěstí, že byl prezidentem a nikoli třeba ředitelem Filosofického ústavu AV ČR. Ten sice prožil dvacet let se zákazem publikování a takovými těmi dalšími radostmi, co komunistický režim poskytoval těm, které označil za své nepřátele, ale oproti volené funkci prezidenta pod ten zoraný zákon spadal.

To je v kostce důvod, proč jsem byl proti plošnému trestání za kolektivní vinu tehdy a jsem i dnes. Není to proto, že bych byl dobrý člověk, prostě mi vadí, že pak opravdové svině jako byl Šlouf schovají za záda tech, kteří jsou příliš slušní a ta msta na ně opravdu dopadne.

Jen je těch obětí dneska už celkem málo a to

Jurečkovo snižování jim nijak nepomůže. Pořád stejná malá potměšilá hra.

Nezrušený lustrační zákon, který s ublížil spoustě slušných lidí, ale nijak nezabránil Šloufovi a Babišovi, aby se velkopansky roztahovali u moci, a teď trestání stařečků a stařenek, opět formou kolektivní viny.

Zakázat komunistickou stranu, tomu bych v roce 1992 rozuměl, vyhlásit pětiletou abstince ohledně veřejných funkcí pro aktivní část nomenklatury, budiž -- stavěl bych se tehdy proti obojímu, ale byly by respektuhodné návrhy. Ale tupý papírový antikomunismus v roce 2021? Chudáci lidovci.