Řekl bych, že to, jak jste odpověděl na sociologická Data právě demonstruje míru šablonovitosti,tedy abstraktnosti Vašeho myšlení.
Protože ta data -- respektive interpretace jejich producentů -- tvrdí, že Němci (Češi atd.) přikládají značný význam otázce životního prostředí.
Táž data ovšem už nic neříkají - a z podstaty šetření ani nemohou říkat -- o reálné míře ochoty pro řešení této problematiky něco dělat. To už musíme brát z interpretace každodenního života a empirických výpovědí o něm (statistika odpadového hospodaření, výměn spotřebičů, růst podílu ekologicky příznivých forem lokální individuální dopravy, boom kuchyňských kompostérů, ekonomicky pochybné, ale ekologicky očekávaně prospěšné investice do domácích alternativních zdrojů energie) s nutnou nejistotou, kterou to s sebou nese. A přes tuto nejistotu obraz, který se nabízí nesvědčí o lakomství, nezájmu a upřednostňování sobeckých zájmů.
Řekl bych, ale vlastně se omlouvám, neřeknu. Není proč a mohlo byt jen škodit. Není ode mne hezké, sypat písek znepokojujících detailů do Vašeho perfektně běžícího stroje na potvrzování dogmatických tezí.
Ono uvažovat konkrétně neznamená přijímat sociologickými šetřeními vyprodukovaná data, ale porozumět jim.
V tomto případě: Proč němečtí občané většinou chtějí lepší životní prostředí, jsou pro to ochotni ledacos dělat v soukromém životě, ale přesto ve volbách volí podle nastolených témat manipulativního produkovaní veřejnosti?
A když už jsem u té konkrétnosti --buď jsem proti reprezentativní demokracii, pak nemohu argumentovat složením parlamentu (resp. mohu jen říct, že to složení svědčí proti této demokracii), nebo považuji složení parlamentu za skandál -- protože koliduje s tím, co od režimu voleb očekávám. Tercium non datur.
Inu, ano. Abstraktní schémata, do kterých se vejde všechno, včetně absurdní abstrakce místo člověka. Abstrakce zištného a zcela pitomého jednotlivce, který volí:
"Lidé by ..." -- Desetitisíce lidí dobrovolně pomáhají v ekologických aktivitách, mění vlastní jídelníček, prohlížejí etikety zboží, kupují to dražší, protože důvěřují tvrzení, že bylo vyrobeno s ohledem na životní prostředí, prostě věnují tomu čas a peníze.
A ve světě podle Poláčka ti samí lidé nechtějí ve své parlamentní volbě podpořit ty strany, které berou ohled k životnímu prostředí vážně, protože by je to mohlo stát nějaké zvýšení daní a volí raději strany, které investují veřejné stamiliardy do solárních baronů, kompenzací zisků uhelných elektráren.
Jsou tedy ti Polačkovi lidé sice úplně pitomí, protože si neumí spočítat jedna a jedna, jinak by viděli, že je ty kompenzace, pokuty a odstraňování následných škod stojí z veřejných peněz víc než příčetná ekologická politika, ale prosazují tak svůj racionální zištný zájem.
Řekl bych, že je to opačně. Uvažuji naopak o zcela konkrétní situaci zastupitelské demokracie v pozdním (tak dlouho pozdním, že přímo senilním) kapitalismu.
Tedy v situaci, kdy nemáme k dispozici uvěřitelný revoluční subjekt, a tedy šanci na změnu společenského uspořádání, ale kdy zároveň dochází k okupaci prostoru veřejné diskuse nikoliv již totalitní ideologií, ale provozem nastolování témat (syceným buď starosvětsky mocenskými prostředky nebo brutální ekonomickou převahou).
S tím souvisí, že nejsme schopni vytvářet efektivní reprezentaci zájmů -- ani třídních a stavovských, ani zájmů koneckonců široce sdílených: nepotkáte dnes ze sta lidí dva, kteří by si nebyli vědomi naléhavosti ekologických témat; a zastoupení tohoto zájmu v parlamentech? Limitně blízké nule.
Prostě si jen abstraktně nehraji na to, že by nám k něčemu byli odpovědi z doby, kdy společenská struktura a historická situace byla zcela odlišná.
s Hössem a Hessem -- je fajn, když se překlep opraví :-)
Ale s tím režisérem židovského původu:
a) Co je to za blbost, člověk buďto je Žid nebo ne. Židovský původ je výraz smysluplný leda ve slovníku třetí říše.
b) Za jedno si Židé opravdu můžou. Židovští právníci a filosofové patřili a patří k nejpřesvědčivějším obhájcům lidských práv. A těch právech je pro současnou izraelskou reprezentaci blbé to, že ony jaksi z podstaty trvají na tom, že lidé jsou si co do těchto práv rovni a že armáda nesmí vraždit děti, i když jsou ty děti palestinské. Takže opravdu, lidé jako Georg Jellinek, Hans Kelsen, Ernst Cassirer, Noah Chomski, Judith Butler a jim podobní můžou za to, že se ten režisér vyjádřil tak, jak se vyjádřil.
Německé volby 2025: pět postřehů
Petr Jedlička
Řekl bych, že to, jak jste odpověděl na sociologická Data právě demonstruje míru šablonovitosti,tedy abstraktnosti Vašeho myšlení.
Protože ta data -- respektive interpretace jejich producentů -- tvrdí, že Němci (Češi atd.) přikládají značný význam otázce životního prostředí.
Táž data ovšem už nic neříkají - a z podstaty šetření ani nemohou říkat -- o reálné míře ochoty pro řešení této problematiky něco dělat. To už musíme brát z interpretace každodenního života a empirických výpovědí o něm (statistika odpadového hospodaření, výměn spotřebičů, růst podílu ekologicky příznivých forem lokální individuální dopravy, boom kuchyňských kompostérů, ekonomicky pochybné, ale ekologicky očekávaně prospěšné investice do domácích alternativních zdrojů energie) s nutnou nejistotou, kterou to s sebou nese. A přes tuto nejistotu obraz, který se nabízí nesvědčí o lakomství, nezájmu a upřednostňování sobeckých zájmů.
Řekl bych, ale vlastně se omlouvám, neřeknu. Není proč a mohlo byt jen škodit. Není ode mne hezké, sypat písek znepokojujících detailů do Vašeho perfektně běžícího stroje na potvrzování dogmatických tezí.
Ono uvažovat konkrétně neznamená přijímat sociologickými šetřeními vyprodukovaná data, ale porozumět jim.
V tomto případě: Proč němečtí občané většinou chtějí lepší životní prostředí, jsou pro to ochotni ledacos dělat v soukromém životě, ale přesto ve volbách volí podle nastolených témat manipulativního produkovaní veřejnosti?
A když už jsem u té konkrétnosti --buď jsem proti reprezentativní demokracii, pak nemohu argumentovat složením parlamentu (resp. mohu jen říct, že to složení svědčí proti této demokracii), nebo považuji složení parlamentu za skandál -- protože koliduje s tím, co od režimu voleb očekávám. Tercium non datur.
Inu, ano. Abstraktní schémata, do kterých se vejde všechno, včetně absurdní abstrakce místo člověka. Abstrakce zištného a zcela pitomého jednotlivce, který volí:
"Lidé by ..." -- Desetitisíce lidí dobrovolně pomáhají v ekologických aktivitách, mění vlastní jídelníček, prohlížejí etikety zboží, kupují to dražší, protože důvěřují tvrzení, že bylo vyrobeno s ohledem na životní prostředí, prostě věnují tomu čas a peníze.
A ve světě podle Poláčka ti samí lidé nechtějí ve své parlamentní volbě podpořit ty strany, které berou ohled k životnímu prostředí vážně, protože by je to mohlo stát nějaké zvýšení daní a volí raději strany, které investují veřejné stamiliardy do solárních baronů, kompenzací zisků uhelných elektráren.
Jsou tedy ti Polačkovi lidé sice úplně pitomí, protože si neumí spočítat jedna a jedna, jinak by viděli, že je ty kompenzace, pokuty a odstraňování následných škod stojí z veřejných peněz víc než příčetná ekologická politika, ale prosazují tak svůj racionální zištný zájem.
Inu, hlavně nemyslet abstraktně.
Řekl bych, že je to opačně. Uvažuji naopak o zcela konkrétní situaci zastupitelské demokracie v pozdním (tak dlouho pozdním, že přímo senilním) kapitalismu.
Tedy v situaci, kdy nemáme k dispozici uvěřitelný revoluční subjekt, a tedy šanci na změnu společenského uspořádání, ale kdy zároveň dochází k okupaci prostoru veřejné diskuse nikoliv již totalitní ideologií, ale provozem nastolování témat (syceným buď starosvětsky mocenskými prostředky nebo brutální ekonomickou převahou).
S tím souvisí, že nejsme schopni vytvářet efektivní reprezentaci zájmů -- ani třídních a stavovských, ani zájmů koneckonců široce sdílených: nepotkáte dnes ze sta lidí dva, kteří by si nebyli vědomi naléhavosti ekologických témat; a zastoupení tohoto zájmu v parlamentech? Limitně blízké nule.
Prostě si jen abstraktně nehraji na to, že by nám k něčemu byli odpovědi z doby, kdy společenská struktura a historická situace byla zcela odlišná.
Oscary vždycky budou i politické. A je to tak správně
Julie Šafová
s Hössem a Hessem -- je fajn, když se překlep opraví :-)
Ale s tím režisérem židovského původu:
a) Co je to za blbost, člověk buďto je Žid nebo ne. Židovský původ je výraz smysluplný leda ve slovníku třetí říše.
b) Za jedno si Židé opravdu můžou. Židovští právníci a filosofové patřili a patří k nejpřesvědčivějším obhájcům lidských práv. A těch právech je pro současnou izraelskou reprezentaci blbé to, že ony jaksi z podstaty trvají na tom, že lidé jsou si co do těchto práv rovni a že armáda nesmí vraždit děti, i když jsou ty děti palestinské. Takže opravdu, lidé jako Georg Jellinek, Hans Kelsen, Ernst Cassirer, Noah Chomski, Judith Butler a jim podobní můžou za to, že se ten režisér vyjádřil tak, jak se vyjádřil.